85. výročí smrti letce RAF Ladislava Uhra

85. výročí smrti letce RAF Ladislava Uhra

85. výročí smrti letce RAF Ladislava Uhra

Dne 30. června 1941 v 05:55 odstartoval z letiště v Colstishallu čet. Ladislav Uher z 257. perutě RAF se svým letounem Hawker Hurricane Mk.IIB (Z3163/DT-) k operačnímu letu nad Severním mořem. Ve vzdálenosti kolem 40 kilometrů od Happisburghu se zřítil do mořských hlubin. Podle očitého svědka události se jeho letoun dotkl mořské hladiny a záhy zmizel pod vodou. Jelikož Uher létal s otevřenou kabinou, rychle se dostal z letadla a brzy jej svědek uviděl na hladině. Zpozoroval, že měl na sobě starý typ záchranné vesty, kterou bylo nutné nafukovat ústy pomocí hadičky. Po dopadu na vodní hladinu tak Uher musel být s velkou jistotou naživu, jinak by nebyl schopen vestu nafouknout. 

Svědek celé události žádal radiovým spojením o urgentní pomoc. Sám kvůli nedostatku paliva ve vlastním letounu víc udělat nemohl. Pilot další hlídky později hlásil, že spatřil, jak se letcovo tělo v 08:45 potopilo. Na hladině se udrželo přes dvě hodiny, aniž by dorazilo nějaké plavidlo k jeho záchraně. Vzdálenost k pevnině přitom nebyla závratná. Jako příčinu neštěstí uvádí prameny zahraniční provenience nejčastěji prosté konstatování: „sestřelen nepřítelem“. Zmíněnou hypotézu ale svědectví dalších letců nepotvrzovala. Skutečná příčina neštěstí nebyla nezvratně objasněna. Uhrovo tělo moře bohužel nikdy nevydalo. Usnesením Okresního soudu civilního pro Prahu-východ ze dne 12. listopadu 1946 byl prohlášen za mrtvého. 

Jaký byl životní příběh stíhacího pilota Ladislava Uhra?

Narodil se 3. srpna 1914 v Mlékojedech, dnešní místní části města Neratovice. Domovskou příslušnost měl v Měšicích u Prahy. Po dokončení měšťanské školy se vyučil a nastoupil do zaměstnání. V rámci prezenční vojenské služby absolvoval pilotní výcvik. Sloužil u 6. leteckého pluku v rámci 73. letky v Chrudimi. Nacistická okupace českých zemí znamenala pro Uhra konec jeho služby u československé branné moci. Jako přesvědčený vlastenec se rozhodl odejít do exilu, aby se mohl aktivně zapojit do boje za znovuobnovení svobodného Československa.

Hranice z protektorátu do Polska přešel dne 24. července 1939 v úseku Moravská Ostrava – Bohumín. Už 23. srpna 1939 podal přihlášku do polské armády. Po vzplanutí druhé světové války byl přidělen k 65. letce 6. leteckému pluku, s níž byl evakuován do Kuty na rumunské hranici, kde byla následně odzbrojena a příslušníci byli posláni do vojenského tábora Babadag-Cozugea. V prosinci 1939 se Uhrovi podařilo odplout do Bejrútu v Libanonu, odkud se dostal lodí francouzského přístavu Marseille. Od 13. ledna 1940 byl zařazen v rámci polského letectva ve Francii a zaškoloval se na francouzské stroje. Po výcviku byl přidělen do Stíhací skupiny I/145, která se zapojila do bojů s nepřítelem, při nichž dosáhla 12 potvrzených sestřelů a 5 pravděpodobných. Dne 2. června 1940 se přesunula na frontu do Dreux, aby posílila francouzské jednotky. Útvary vzhledem k vývoji situace na frontě musely brzy ustoupit. Uher se evakuoval do britského přístavu Plymouth. Dne 24. srpna 1940 byl přijat k RAF a zařazen k 307. peruti, kde létal pouze neoperační lety.  Dne 9. října 1940 byl přemístěn k 5. operačně-výcvikové jednotce, aby se přeškolil na jednomístné stíhačky. Po dokončení výcviku sloužil od 31. října 1940 u 46. peruti. Když byla jednotka v květnu 1941 přesunuta na Maltu, čekalo na Uhra přemístění k 257. peruti, kde vykonával operační lety nad mořem. Jeho další úspěšnou kariéru utnula hrdinská smrt. 

Za svou obětavou službu v armádě byl vyznamenán polským Křížem za chrabrost a in memoriam byl povýšen do hodnosti plukovníka. Jeho památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství.

Jan Benda

Na tomto místě uvádíme odkazy do CEVH na evidovaná pietní místa připomínající památku statečného letce čet. Ladislava Uhra, jenž se stal nezvěstným během operačního letu nad Severním mořem dne 30. června 1941. 

1. Památník polských leteckých sil v londýnském Northoltu ve Velké Británii – ev. č. VH: GBR-37499:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/ForeignPeople/Detail/b4d63270-5adf-4a2f-b560-0fe48bf03160

2. Památník čs. letců, kteří padli v boji za druhé světové války, v Praze-Bubenči - ev. č. VH: CZE0006-18911: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/8f03bfe8-a051-4d44-a100-64f1cfe5327f

3. Pomník Ladislavu Uhrovi v rodných Mlékojedech – ev. č. VH: CZE2117-1902:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/19001642-04f2-4fa1-ad7f-2b609662b258

4. Pomník obětem světových válek v Měšicích – ev. č. VH: CZE2103-3048

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/2b113bd6-c7dd-4d02-a4f9-99586cb3f489

5. Památník letců druhé světové války v areálu hřbitova v Prostějově – ev. č. CZE7108-7523:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/167b41cf-3c7e-4243-9586-41acacf815f6

Summary:

Czechoslovak RAF pilot Sgt. Ladislav Uher was one of the experienced pilots who went into exile after the Nazi occupation of the homeland and continued the fight for the restoration of Czechoslovakia. He served in Poland, France and Great Britain. On June 30, 1941, he went missing during an operational flight over the North Sea. For his contribution to the national liberation struggle, he was decorated and promoted to the rank of colonel in memoriam. His memory is commemorated by places of honor in the homeland and abroad.

Čet. Ladislav Uher (*3. 8. 1914 – † 30. 6. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Čet. Ladislav Uher (*3. 8. 1914 – † 30. 6. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zdroj: Válka https://www.valka.cz/Uher-Ladislav-t279027

Památník polských leteckých sil v londýnském Northoltu ve Velké Británii.

Památník polských leteckých sil v londýnském Northoltu ve Velké Británii.

Jméno Ladislava Uhra je také připomenuto na Památníku čs. letců 2. světové války, který je situován na městském hřbitově v Prostějově.

Jméno Ladislava Uhra je také připomenuto na Památníku čs. letců 2. světové války, který je situován na městském hřbitově v Prostějově.
Zdroj: CEVH

Na kamenném obelisku věnovanému obětem světových válek v obci Měšice je umístěna deska se jménem Ladislava Uhra.

Na kamenném obelisku věnovanému obětem světových válek v obci Měšice je umístěna deska se jménem Ladislava Uhra.
Zdroj: CEVH

Pískovcový pomník s reliéfním portrétem letce Ladislava Uhra se nachází v rodných Mlékojedech místní části města Neratovice v okrese Mělník.

Pískovcový pomník s reliéfním portrétem letce Ladislava Uhra se nachází v rodných Mlékojedech místní části města Neratovice v okrese Mělník.
Zdroj: CEVH

Jméno Ladislava Uhra je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.

Jméno Ladislava Uhra je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.
Zdroj: CEVH

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, se objevuje Ladislav Uher.

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, se objevuje Ladislav Uher.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/237-/?vp-page=12

Jméno Ladislava Uhra nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.

Jméno Ladislava Uhra nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/43278-pametni-deska-osvobozeni-ivancic/

Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.

Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/43278-pametni-deska-osvobozeni-ivancic/

160. výročí bitev u Dvora Králové nad Labem, Svinišťan a Jičína

Konec června 1866 přinesl na území severovýchodních Čech sérii významných střetů prusko-rakouské války. Bitvy u Dvora Králové nad Labem, Svinišťan a Jičína ovlivnily další průběh tažení a předznamenaly rozhodující střet u Hradce Králové. Jejich památku dodnes uchovávají válečné hroby, pomníky a památníky rozeseté v krajině, které představují cenné doklady vojenské historie i pietní místa připomínající padlé obou bojujících stran.

Renovace vojenského hřbitova z prusko-rakouské války roku 1866 v České Skalici

Renovace vojenského hřbitova z prusko rakouské války roku 1866 v České Skalici navrátila této významné pietní lokalitě důstojnou podobu. Hřbitov, vzniklý na místě hromadných hrobů padlých z bitvy u České Skalice, prošel zásadní proměnou po desetiletích chátrání způsobených historickými zvraty i necitlivými zásahy. Díky spolupráci města a odborného spolku došlo k obnově oplocení, cest i všech pomníků. Výsledkem je uceleně upravené místo, které připomíná oběti konfliktu a důstojně prezentuje historickou paměť bojiště.

160. výročí bitev u Trutnova a Náchoda

Dne 27. června 1866 se ve východních Čechách v rámci prusko-rakouské války odehrály střety u Trutnova a Náchoda. U Trutnova dosáhl rakouský X. armádní sbor polního podmaršálka Ludwiga von Gablenze jediného rakouského vítězství na severním bojišti, avšak za cenu značných ztrát. Naopak u Náchoda utrpěl rakouský VI. armádní sbor polního podmaršálka Wilhelma Ramminga porážku. Obě bitvy předznamenaly další vývoj tažení, jež vyústilo v rozhodující pruské vítězství v bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866.