80. výročí zákřovské tragédie

80. výročí zákřovské tragédie

80. výročí zákřovské tragédie

V podvečer 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov, dnes součást obce Tršice na Olomoucku, obklíčena příslušníky 547. kozáckého praporu a několika členy gestapa kvůli podezření, že jsou místní obyvatelé zapojeni do partyzánského odboje. Část kozáků nejprve provedla průzkum, při kterém narazili na dva místní hlídkující občany. Během následné přestřelky postřelili Oldřicha Ohera a zapálili statek rodiny Františka Švarce, jednoho z později popravených

Při následném hašení požáru kozáci zatkli 23 mužů a chlapců ve věku od 17 let. Mezi nimi i Otto Wolfa a jeho otce, členy židovské rodiny, která se ukrývala u rodiny postřeleného Oldřicha Ohera. Otce Otty Wolfa a tři další muže starší 50 let kozáci následně propustili, zbylých 19 odvedli do školy v nedalekém Velkém Újezdě. Zde byli zatčení krutě vyslýcháni. Zvláště Otto Wolf, u něhož byl odhalen židovský původ, byl vystaven mimořádnému týrání. I přes nelidské podmínky neprozradil úkryt své rodiny ani jména těch, kteří jim od roku 1942, kdy se skrývali před transportem, pomáhali.

Dne 20. dubna, po téměř dvou dnech krutých výslechů, byli zákřovští muži a chlapci odvezeni do nedaleké osady Kyjanice, kde byli před jednou z chat zastřeleni ranou do týlu. Jejich těla byla vhozena do dřevěné boudy, kterou kozáci poté zapálili. 

Tato tragédie vyšla najevo 12. května 1945, pár dní po osvobození. Ještě téhož dne byly ostatky zavražděných vyzvednuty a o dva dny později byly pohřbeny do společného hrobu na hřbitově v Tršicích. Hrob je označen pamětní deskou se jmény, daty a fotografiemi popravených.

Umučeni 20. 4. 1945 u Kyjanice, pohřbeni 14. 5. 1945

BÉM VLASTIMIL
Z TRŠIC, NAR. 19.2.1926

ŠVARC FRANTIŠEK
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 6.5.1902

ŠVARC VLADIMÍR
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 23.1.1929

MAREK JOSEF
ZE ZÁKŘOVA, NAR.21.12.1902

MAREK DRAHOMÍR
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 23.5.1928

CALÁBEK JOSEF
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 25.3.1900

GLÍR ANTONÍN
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 10 6 1927

OHERA JAN
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 22.6.1905

OHERA OLDŘICH,
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 5.1.1908
 

PLANIČKA JAN
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 1.1.1910

ZÁVODNÍK MIROSLAV
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 19.5.1922
 

ZÁVODNÍK JAROSLAV
ZE ZÁKŘOVA, NAR. 5.1.1924
 

WOLF OTTO
Z ÚSOVA, NAR. 5.6.1927
 

PŘIKRYL KLEMENT
Z DOLOPLAZ, NAR. 28.12.1913
 

PAZDERA JAN
Z DOLOPLAZ, NAR. 19.4.1913
 

ŽÁK JAROSLAV
Z BRNA, NAR. 15.11.1921
 

JAHN JOSEF
Z V. BYSTŘICE NAR. 20.11.1927
 

ŠVEC FRANTIŠEK
Z V. BYSTŘICE NAR. 26.6.1919
 

MUSIL JOSEF
Z BYSTROVAN, NAR. 7.6.1915

Kromě společného hrobu v Tršicích připomíná zákřovskou tragédii také pomník Zákřovský Žalov, odhalený na místě tragédie 31. října 1949 a pomník Obětem 2. světové války v obci Zákřov. 

Marcela Volfová

 

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající zákřovskou tragédii.

Společný hrob obětí v Tršicích
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7107-37039

Zákřovský Žalov 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7107-37040

Pomník Obětem 2. světové války v obci Zákřov
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7107-37037

 

Summary:

On the evening of April 18, 1945, the village of Zákřov (now part of Tršice, Czech Republic) was surrounded by members of the 547th Cossack Battalion and Gestapo, suspecting support for, the resistance. After a skirmish and a fire, 23 local men and boys, were arrested. Nineteen were taken to Velký Újezd, where they were brutally interrogated. On April 20, they were executed in Kyjanice and their bodies burned. The tragedy was uncovered in May 1945. The victims are buried in a mass grave in Tršice, marked by a memorial. The events are also commemorated by the Zákřovský Žalov monument and another memorial in Zákřov.

Muži zavraždění při zákřovské tragédii 20. dubna 1945

Muži zavraždění při zákřovské tragédii 20. dubna 1945
Zdroj: Post Bellum

Zákřovský Žalov v roce 1945 v lese u Kyjanic. Na tomto místě byli muži zavražděni a spáleni

Zákřovský Žalov v roce 1945 v lese u Kyjanic. Na tomto místě byli muži zavražděni a spáleni
Zdroj: Česká televize, on-line: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/olomoucky-kraj/v-zakrove-si-pripomneli-valecny-masakr-rusti-kozaci-tam-zavrazdili-19-muzu-64535

Pohřeb zavražděných mužů při zákřovské tragédii - 14. května 1945

Pohřeb zavražděných mužů při zákřovské tragédii - 14. května 1945
Zdroj: Post Bellum

Pomník Zákřovský Žalov

Pomník Zákřovský Žalov
Zdroj: Wikipedie, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_Z%C3%A1k%C5%99ovsk%C3%BD_%C5%BDalov

Pomník Obětem 2. světové války v Zákřově

Pomník Obětem 2. světové války v Zákřově
Zdroj: CEVH

Společný hrob 19 umučených zákřovských mužů v Tršicích

Společný hrob 19 umučených zákřovských mužů v Tršicích
Zdroj: CEVH

Informační tabule před vstupem na hřbitov v Tršicích

Informační tabule před vstupem na hřbitov v Tršicích
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.