80 let od vypuknutí Květnového povstání českého lidu

80 let od vypuknutí Květnového povstání českého lidu

Situace v tehdejším okupovaném Česku byla ztížena přesunem Vládního vojska do Itálie a rovněž odzbrojením domácích policejních složek. Problémem tedy byla výzbroj, přičemž zcela nedostatečné byly i dodávky zbraní od spojenců. Přesto k ozbrojenému vystoupení českého obyvatelstva došlo. Na jaře 1945 se postupně stupňovaly sabotážní akce i přímé bojové útoky partyzánů proti německým silám. Sebedůvěra povstání vzrůstala i s postupem sovětských vojsk, která osvobodila část Moravy.

První obcí, kde kvas přerostl v ozbrojené střety, byl Přerov. Došlo k tomu 1. května na základě falešné zprávy o kapitulaci Německa. Moc chopil národní výbor, avšak rozšíření povstání z Přerova do dalších obcí zastavil zásah německých sil. Po znovudobytí města bylo popraveno 24 zajatých povstalců. Hned druhý den však povstání vypuklo i v Nymburku, Poděbradech, Chlumci nad Cidlinou a Úpici. V dalších dnech se přidávala další města a obce. V mnoha z nich však došlo k útoku německých sil a k jejich opětovnému dobytí.

5. května 1945 pak vypuklo povstání i v hlavním městě. Důležitým signálem bylo volání Českého rozhlasu o pomoc krátce po půl jedné hodině. Americké síly i přes naléhání generála Pattona dostaly rozkaz držet se se Sověty dohodnuté linie. Městu nicméně pomohlo zapojení Ruské osvobozenecké armády – Vlasovců, které však Česká národní rada odmítla uznat za spojence, načež se Vlasovci z bojů stáhli. Situaci komplikovala snaha německých vojáků (skupina armád střed v síle okolo devíti set tisíc mužů pod velení maršála Schörnera) dostat se raději do amerického zajetí. V Praze se tak bojovalo i 8. května. Nicméně později odpoledne byla mezi velitelství Bartoš a generálem Touissantem, velícím německým silám v Praze, podepsána dohoda, kdy byl jeho vojákům umožněn volný odchod z hlavního města. 9. května pak do Prahy vstoupila Rudá armáda. Boje v Československu tím zcela neutichly. Zbylé německé síly se nadále snažily dostat do amerického zajetí, nicméně od 9. května již Američané další zajatce nepřijímali. Poslední boje zažil Milín u Příbrami, kde vojáci SS lstí vylákali a postříleli zástupce partyzánů, kteří s nimi přišli jednat.

Květnové povstání si celkově vyžádalo kolem deseti tisíc životů občanů. Každou oběť je třeba ocenit o to více, že povstalci, sami často bez přímé bojové zkušenosti, čelili dalece lépe vyzbrojeným a početnějším německým vojákům.

Další informace se můžete dozvědět v našem loňském článku:

https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/5-kveten-kvetnove-povstani-ceskeho-lidu

Odkazy do Centrální evidence válečných hrobů

Čestné pohřebiště bojovníků z barikád na Ďáblickém hřbitově:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=e2602106-a5c5-4efc-92a9-2aca118f2b7c

Centrální pomník padlým a umučeným v Úpici:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5214-55649

Hrob Antonína Svobody v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-57462

Společný hrob obětí Květnové revoluce ve Velké Chuchli:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0016-20283

Pomník padlým v bojích o Radotín:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0010-20195

Pomník padlým 5. 5. 1945 v Praze 9 Libni poblíž místní školy:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0009-18161

Pomník Jiřímu Horáčkovi v pražských Vršovicích na zdi areálu Koh-i-noor:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0016-20274

Centrální pomník obětí 1. a 2. světové války v Ledcích v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2115-2044

Summary:

Come and commemorate with us the eightieth anniversary of the May Uprising, which, despite the initially difficult situation (due in particular to insufficient armament), quickly spread throughout our country. Over one hundred thousand participants took part in the uprising in 37 cities and 240 municipalities, with about a tenth paying with their lives in the fight for freedom.