80 let od náletu na Kralupy nad Vltavou

V letošním roce si připomínáme 80 let od jednoho z nejtragičtějších spojeneckých náletů na našem území. Dne 22. března 1945 bombardovala Kralupy nad Vltavou letadla ze všech bombardovacích skupin 304th Bombardment Wing a jedna peruť z 97th Bombardment Group USAAF (letectva Spojených států amerických). Celkově se jednalo o 124 bombardérů B-24 Liberator a 13 B-17 Flying Fortress, které na město svrhly 1270 pětisetliberních tříštivých bomb.
Kralupy nad Vltavou se dostaly na seznam spojeneckých cílů díky Kralupské rafinérii minerálních olejů – Kralupol, kterou místní obyvatelé nazývaly zjednodušeně Petrolejka. Tento podnik byl založen před první světovou válkou a po roce 1939 se stal součástí koncernu Benzin-Benzol-Verband. Již v roce 1943 zde však byla zastavena výroba a výrobní kapacity se přesunuly do německých továren, zůstala pouze skladovací a distribuční činnost. Vzhledem k tomu, že se spojeneckému letectvu podařilo do konce roku 1944 vyřadit z provozu většinu rafinérii v Německu, začalo se uvažovat o obnovení výroby v Kralupolu. K tomu ovšem pravděpodobně do konce války nedošlo. Přesto se jednalo o legitimní cíl v rámci probíhající „bitvy o benzín“ proti továrnám na výrobu pohonných hmot, kterou spojenci zahájili již roku 1944.
Vzhledem k přítomnosti Petrolejky, dalších průmyslových podniků a železniční křižovatky byla v Karlupech již od počátku války ze strany okupantů připravována protiletecká obrana. Na kopcích nad městem Hostibejk a Hrombaba byla vybudována postavení protiletadlového dělostřelectva a na pravé straně silnice vedoucí z Kralup do Debrna postavena klamná maketa rafinérie. Avšak v době náletu již byla děla přesunuta na obranu důležitějších cílů a maketa Petrolejky se postupně rozpadala.
V samotném městě pak minimálně od roku 1943 fungovala civilní protiletecká obrana (CPO, Luftschutz), jejíž ústředí se nacházelo v Žižkově ulici a na dalších čtyřech místech měla pomocná stanoviště. Celkově bylo do CPO začleněno 236 osob, 17 mužů městské policie a 30 doplňovacích sil. Obecně však ve městě panoval nedostatek lékařů, jelikož tehdy zde ještě nefungovala nemocnice a lékařská služba tak byla nejslabším článkem CPO. Na kralupskou Luftschutz bylo napojeno 21 hasičských sborů z okolí města. V roce 1944 bylo také vybudováno na dvě stě protileteckých krytů pod kralupskými domy, třináct veřejných krytů a ve spodní části kopce Hostibejk nechali Němci vytesat další tři veřejné kryty.
Město tedy bylo připraveno, avšak samotní obyvatelé již pravděpodobně nečekali, že by k náletu mohlo dojít a že z bombardérů, které pravidelně viděli přelétávat přes Kralupy do Německa, spadnou bomby i na ně a jejich domy. Samotný nálet začal v půl jedné odpoledne, kdy první vlna literátorů z 304th Bombardment Wing zasáhla přesně areál Kralupolu. Při tomto prvním úderu byla zasažena i ocelová nádrž ve středu areálu se zbytky ropy, které se ihned vzňaly, a oblohu nad městem zahalil hustý černý mrak. Již tato první skupina v podstatě zničila rafinerii a zapálila i přilehlou lakovnu. Z obou požárů se linul silný kouř, který pak zahalil postupně velkou část města a znemožnil dalším nalétávajícím bombardérům přesné zaměřování, následkem bylo bombardování civilních čtvrtí a středu města. Nálet 124 letadel 304th Bombardment Wing pak skončil přibližně po necelé půl hodině v 12:56. Avšak pro město ještě hrůzám nebyl konec, jedna z perutí 97th Bombardment Group, která měla bombardovat německý Ruhland, nad něj nedoletěla a osádky jejích 13 letadel si vybraly jako náhradní cíl právě Kralupy. Během další půl hodiny mezi 13:01 až 13:31 svrhly na město dalších 120 pětisetliberních tříštivých bomb.
Město bylo náletem těžce zasaženo, z 1884 kralupských domů bylo 993 těžce poškozeno a 117 zcela zničeno. Počet obětí z řad českých obyvatel se vyšplhal na 145. Německé ztráty se v různých zdrojích liší, od 100 do 150, z dochovaných dobových fotografii je možné potvrdit maximálně 5 mrtvých příslušníků německých ozbrojených sil.
Odklízení škod po náletu probíhalo až do konce války. Celkově byly škody vyčísleny na 210 milionů korun v hodnotách k 30. červnu 1939.
České oběti náletu byly pohřbeny do rodinných hrobů a německé na kralupském hřbitově. V roce 2005 exhumoval německý Volksbund ostatky 34 německých vojáků z kralupského hřbitova a přemístil je na vojenský hřbitov v Chebu. Je vysoce pravděpodobné, že se mezi nimi nacházeli i vojáci zemřelí při náletu.
Adam Hájek
Odkazy na pietní místa věnovaná obětem náletu v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=Cze2111-2028
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=Cze2111-2036
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2111-1982
Summary
On March 22, 1945, Kralupy nad Vltavou suffered one of the most devastating Allied air raids in the region. The primary target was the Kralupol oil refinery, but due to heavy smoke from the initial bombings, later waves of bombers unintentionally struck civilian areas. A total of 124 B-24 Liberators and 13 B-17 Flying Fortresses dropped 1,270 bombs, severely damaging 993 buildings and completely destroying 117. The raid claimed the lives of 145 Czech civilians, with German casualties estimated between 100 and 150. The damage was valued at 210 million crowns (in 1939 currency), and cleanup efforts lasted until the war's end. This tragic event remains a significant part of the town’s history.
Zdroje:
PLAVEC, Michal. Bomby pod Řípem: nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnice [i.e. Roudnici] nad Labem a další sídla během druhé světové války. Cheb: Svět křídel, 2008.
STUPKA, Josef. Město v slzách: Kralupy nad Vltavou 22. březen 1945. Kralupy nad Vltavou: Město Kralupy nad Vltavou, 2009.
ŠPECINGER, Otakar. Osvobození Kralupska [Jubilejní publ.] ke 40. výročí Května 1945. Kralupy nad Vltavou, 1985.