8. květen 1945 – osvobození Karlových Varů a Olomouce
Ve 23:01 hodin dne 8. května 1945 skončila 2. světová válka v Evropě. Alespoň na papíře. Sovětské a polské rychlé skupiny 1. ukrajinského frontu se toho dne začaly probíjet Krušnohořím, když v 18:00 přešly předválečnou hranici. Ten den již Američané vyslali do Karlových Varů malou skupinu, která asistovala předání správy nad městem představitelům místního Českého národního výboru. Ti se již den předtím vydali Američanům naproti k nedalekému Lokti. Podle americko-sovětských dohod z 30. dubna totiž lázeňské město připadalo do oblasti určené k osvobození Rudou armádou. První sovětské síly, oddíl z 3. praporu 342. gardového střeleckého pluku s podporou baterie 120. gardového samostatného stíhacího protitankového divizionu ze stavu 121. gardové střelecké divize pod velením náčelníka 1. odd. štábu divize mjr. Korsaka, obsadily přechody přes řeku Ohři v Karlových Varech 11. května 1945 ve 4:00 ráno (6:00 moskevského času). Cílem bylo zastavit postup jednotek SS od Prahy. Hlavní síly divize dorazily mezi 13:00 a 18:00.
Příslušníci této sovětské divize se na břehu řeky Ohře setkali s Američany z 1. pěší divize a 9. tankové divize v 9:00 téhož dne. V odpoledních hodinách Sověti pochovali v parku před Lázněmi V. prvního z 8 rudoarmějců, kteří zde dočasně spočinuli. Posledního pohřbili na tomto místě 30. května 1945. Již 5. září 1945 byly jejich ostatky exhumovány a přeneseny na Drahovický hřbitov spolu s náhrobními kameny. Poslední místo zde v hromadných hrobech nalezli také sovětské oběti německých koncentračních táborů z okolí, které zahynuly v červnu 1945 v důsledku útrap. Celkově dnes Evidence válečných hrobů obsahuje v sovětské sekci hřbitova v Drahovicích 121 jmen.
Dne 8. května se sovětským silám podařilo po krvavých bojích osvobodit Olomouc. Závěrečný útok na nacisty opevněné město započal o dva dny dříve, v neděli 6. května. Sovětské jednotky postupovaly přes Dolany a večer dosáhly ve Chválkovicích okraje obce. Následující den Němci podnikli protiútok podporovaný tanky. Sověti jej zastavili. V 5:00 ráno dne 8. května zahájili rudoarmějci útok na střed města. Hlavní zásluhu měl 875. pluk samohybného dělostřelectva, který osvobodil nádraží, obě hlavní náměstí a došel až na západní okraj města. Po poledni bylo město bez německých vojáků. Někteří se rozhodli ustoupit. Jiní kladli houževnatý odpor do poslední chvíle. Během bojů bylo zcela zničeno asi sedmdesát pět domů a takřka pět set budov utrpělo těžké škody. Vážně poškozena byla také radnice s orlojem. Celkové finanční škody převýšily částku půl miliardy korun.
V Olomouci vznikl první v osvobozeném Československu vystavěný pomníky osvoboditelům. Jedná se o pomník s ostatky čtyř rudoarmějců z Ukrajiny na kraji Čechových sadů, kteří padli 8. května 1945. Pomník byl odhalen již 15. června 1945. Muži byli původně pochováni v zahrádce u evangelického „červeného“ kostela na tř. Svobody. V dubnu 1946 soustředil hřbitov v Olomouci – Neředíně padlé rudoarmějce z celé střední a severozápadní Moravy do oddělení XXII. Celkem jde o 1505 obětí. Byly sem soustředěny ostatky z tehdejších okresů Olomouc–město (156 vojáků), Olomouc-venkov (144), Litovel (34), Šternberk (346), Přerov (394), Zábřeh (15), Rýmařov (13), Hranice (89), Šumperk (68), Moravská Třebová (37) a Prostějov (71). Čestné pohřebiště bylo kolaudováno v září 1947. Byli zde pochováni také 2 britští letci, kteří však byli v září 1947 exhumováni a přeneseni na pražský Olšanský hřbitov. Místo posledního odpočinku zde nalezlo také 16 polských politických vězňů z Mírova, kteří zahynuli vyčerpáním po skončení války. V centru pohřebiště je vztyčen centrální pískovcový pomník se třemi řády podle projektu arch. Františka Nováka z dílny Jaroslava Šimara. Po stranách pomníku nalezneme 70 jednotlivých hrobů nižších a vyšších důstojníků Rudé armády a za pomníkem hromadný hrob se 1435 mrtvými rudoarmějci. Pouze 398 z nich známe jménem.
Vlastimil Křišťan
Sovětské oddělení hřbitova v Karlových Varech – Drahovicích:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4103-10072
Hrob 7 neznámých sovětských zajatců, kteří zahynuli 21. května 1945 v Karlových Varech – Doubí:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4103-53855
Čestné pohřebiště rudoarmějců na hřbitově Olomouc – Neředín:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=113edf4b-cabc-4800-8811-9d99c27f561b
Pomník s hroby čtyř rudoarmějců v olomouckých Čechovo sadech:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7107-26296
Summary
On 8 May 1945, the Second World War ended in Europe. That day, Soviet and Polish units of the 1st Ukrainian Front crossed the pre-war border and advanced through the Ore Mountains. Meanwhile, a small American group arrived in Karlovy Vary to hand over control to the local Czech National Committee, as per US-Soviet agreements. On 11 May, Soviet forces entered the town, aiming to block SS troops retreating from Prague. In Olomouc, fierce fighting took place between 6 and 8 May, culminating in the city's liberation by Soviet troops. The 875th self-propelled artillery regiment played a key role. Many buildings were damaged, including the town hall and astronomical clocks. After the war, military cemeteries and memorials were established in Olomouc and Karlovy Vary to honour fallen Red Army soldiers.
Sovětští a američtí vojáci v Karlových Varech.
Jurij Jevgeněvič Korsak, rodák z ukrajinské vesnice Charcizsk, velel jako major štábu 120 gardové střelecké divize Rudé armády zvláštnímu oddílu, který jako první ze sovětských sil dorazil do Karlových Varů brzy ráno 11. května 1945.
Zpráva mjr. Korsaka o osvobození Karlovo Varů.
Pohřeb rudoarmějce v Karlových Varech.
Rudoarmějci v Olomouci, květen 1945.
Sovětští vojáci pochodují po Horním náměstí v Olomouci kolem poničené radnice.
Ústřední památník a původní náhrobní kameny na sovětském oddělení hřbitova Karlovy Vary – Drahovice.
Společný hrob sedmi neznámých sovětských zajatců na hřbitově v Karlovy Vary – Doubí.
První v ČSR vztyčený pomník připomínající osvobození, odhalený 15. června 1945 v Čechovo sadech v Olomouci.
Ústřední památník na Čestném pohřebišti obětí 2. světové války na hřbitově Olomouc – Neředín.
Zdroje
Bojevoje rasporjaženije No. 047 ŠTADIV 121 gv. str. Gom. Krasnozn. ord. Suvorova diviziji. CAMO, f. 1332, o. 1, d. 90. On-line: https://pamyat-naroda.ru/documents/view/?id=452377334
Žurnal bojevych dejstvij 121 gvardejskoj strelkovoj gom. Ordena Lenina Krasnoznamennoj Ordena Suvorova divizii za maj m-c 1945, s. 4-5. CAMO, f. 1332, o. 1 d. 88. On-line: https://pamyat-naroda.ru/documents/view/?id=130579624
Konec 2. světové války v Karlových Varech. On-line: https://www.fofifo.wz.cz/
Korsak Jurij Jevgenevič, *1912. On-line: https://1418museum.ru/heroes/42361170/?SEARCH=Y
Sborník památkové péče v Severomoravském kraji. Ostrava: Profil, 197, s. 38–41.
BLÁHA, Josef. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc: Memoria, 2001, s. 32, 59–60, 92–93.
Osvobození Olomouce: bomby v centru, zničený orloj i tábory pro Němce. On-line: https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/osvobozeni-olomouce-bomby-v-centru-zniceny-orloj-i-tabory-pro-nemce-20150507.html
