160. výročí bitev u Dvora Králové nad Labem, Svinišťan a Jičína
160. výročí bitev u Dvora Králové nad Labem, Svinišťan a Jičína
Po vypuknutí prusko-rakouské války vtrhly na území Rakouského císařství tři pruské armády.
Labská armáda pod velením generála Eberharda Herwartha von Bittenfelda vpadla z obsazeného Saska dne 22. června přes Šluknov směrem na Českou Lípu.
1. armáda vedená princem Fridrichem Karlem Pruskýmpřekročila hranici u Žitavy a 24. června obsadila Liberec.
Největší 2. armáda v čele s korunním princem Friedrichem Vilémem vstoupila do východních Čech dne 26. června u Trutnova (1. pruský armádní sbor), Broumova (gardový sbor) a Náchoda (5. a 6. armádní sbor).
Proti nim stála rakouská Severní armáda, vedená vrchním velitelem, polním zbrojmistrem Ludvíkem rytířem von Benedek, která sestávala ze sedmi armádních sborů, pěti jezdeckých divizí a armádní dělostřelecké zálohy. Před zahájením války byla většina armády soustředěna v prostoru Olomouce. Teprve když se ukázalo, že hlavní pruský útok nebude veden na Moravu, začal Benedek své sbory narychlo přesouvat do východních Čech, do prostoru pevnosti Josefov. Než však Rakušané dorazili do nově určeného prostoru, překročily pruské armády hranice Čech.
Zatímco pruský náčelník generálního štábu Helmuth von Moltke usiloval o rychlé spojení svých armád v českém vnitrozemí, rakouský vrchní velitel Benedek se pokusil využít možnosti vytvoření vnitrozemské linie ke spojení se spojeneckou saskou armádou a samostatně porazit 1. armádu prince Friedricha Karla Pruského.
Zatímco pruský náčelník generálního štábu Helmuth von Moltke usiloval o rychlé spojení svých armád v českém vnitrozemí, rakouský vrchní velitel Benedek se snažil využít výhody vnitrozemských operačních linií, spojit se se spojeneckou saskou armádou a samostatně porazit 1. armádu prince Friedricha Karla Pruského.
Bitva u Dvora Králové nad Labem
Po bojích u Trutnova, Starého Rokytníku a Stříteže ustupoval rakouský X. armádní sbor polního podmaršálka Ludwiga von Gablenze směrem k Jaroměři. Pruský gardový sbor korunního prince Friedricha Viléma postupoval v jeho stopách a hrozilo, že Rakušanům odřízne ústupovou cestu přes Labe.
K zajištění ústupu nasadil Gablenz brigádu generálmajora Emericha von Fleischhackera, která měla zdržet postup nepřítele a umožnit hlavním silám bezpečný přechod přes řeku. Těžiště bojů se soustředilo v severním předpolí města, u Kohoutova dvora, a následně přímo v ulicích Dvora Králové nad Labem. Nejtvrdší odpor kladl uherský pěší pluk č. 6, který při ústupu před pruskou přesilou sváděl těžké obranné boje.
Odpoledne pronikly jednotky pruského gardového sboru do města a po nepřehledných pouličních střetech obsadily oba mosty přes Labe. Většina Gablenzova sboru však již stačila řeku překročit, takže hlavní cíl rakouské obrany byl splněn. Přes statečný odpor obránců musely rakouské jednotky pod tlakem početně silnějšího protivníka ustoupit. Prusové obsadili město i oba labské mosty, čímž si otevřeli cestu k dalšímu postupu do českého vnitrozemí a k rozhodující bitvě u Hradce Králové.
Rakouské ztráty činily přibližně 620 mužů (padlých, raněných, pohřešovaných a zajatých), zatímco Prusové při obsazení města ztratili přibližně 70 vojáků.
Bitvu a události s ní spojené připomíná od roku 2007 naučná stezka spravovaná Komitétem pro udržování památek z války roku 1866.
Samotnou bitvu připomíná řada pomníků umístěných přímo ve městě i jeho okolí.
Veřejný portál Centrální evidence válečných hrobů obsahuje řadu evidovaných válečných hrobů připomínajících boje u Dvora Králové nad Labem. Níže uvádíme odkazy na vybrané z nich:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/da1bbd50-70b2-42c4-83c5-b5af914c448a
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/9c36def0-07e8-419f-88be-7bbd052fc9d5
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/5a5bcdaf-80b4-4642-9821-4685dd0f5a44
Bitva u Svinišťan
Po porážce Rakušanů v bitvě u České Skalice se pruská 2. armáda dostala za rakouské linie, což si vynutilo zásadní přeskupení rakouských sil. Vzhledem k této situaci rozhodl vrchní velitel polní zbrojmistr Ludvík rytíř von Benedek o ústupu směrem k Hradci Králové. Krytím ústupu pověřil IV. armádní sbor polního podmaršála Tassila hraběte Festeticse, který měl zastavit postup pruské 2. armády. Zatímco jedna část jeho sboru měla vzdorovat pruskému gardovému sboru u Dvora Králové nad Labem, druhá měla zdržovat postup 5. armádního sboru generála Karla Friedricha von Steinmetze jižně od Náchoda.
V bitvě u Svinišťan se střetly rakouské jednotky s pruskými jednotkami 5. a 6. armádního sboru 2. armády, které překročily hranice u Náchoda. Po vítězství u České Skalice postupovaly hlavní síly pruského 5. armádního sboru generála von Steinmetze dne 29. června 1866 přes Zlíč a Chvalkovice k Choustníkovu Hradišti. Pruský 6. armádní sbor obsadil Českou Skalici a poté postupoval za 5. sborem. K ochraně levého křídla pochodujícího 5. sboru byla vyčleněna 20. pěší brigáda a dragounské pluky č. 4 a 8.
Přibližně v 16 hodin nasadil velitel rakouského IV. armádního sboru, polní podmaršál Tassilo hrabě Festetics, proti postupujícím Prusům brigádu plukovníka Karla Poeckha. Těžké boje se rozhořely především u svinišťanského dvora a sebučského ovčína. Zpočátku se rakouským jednotkám dařilo postup Prusů zadržovat, avšak pod sílícím tlakem početně silnějšího protivníka byly nuceny ustoupit. Největší ztráty utrpěl pěší pluk č. 37, který hájil svinišťanský dvůr. Po prolomení rakouských pozic a obchvatu levého křídla se Festeticsovy jednotky stáhly směrem k Josefovu. Vyčerpané pruské vojsko protivníka nepronásledovalo a pokračovalo v původním postupu na Choustníkovo Hradiště.
Rakouský 4. armádní sbor ztratil u Svinišťan 39 důstojníků, 1 411 mužů a 90 koní. Ztráty na pruské straně byly 15 důstojníků, 379 mužů a 18 koní.
Podle kroniky obce Svinišťany začali Prusové již 30. června, tedy den po bitvě, pohřbívat své padlé. Jak uvádí kronika: „Na bojiště se začali stahovat lidé, aby bezostyšně kořistili na mrtvých vojácích.“ Pohřbívání rakouských vojáků pokračovalo až do 4. července 1866. Místním obyvatelům bylo za pohřbení 225 vojínů a 28 koní vyplaceno 23 zlatých a 61 krejcarů.
Bitvu dnes připomíná několik pomníků, včetně rozsáhlejšího památníku ve střední části Svinišťan. Zájemci si mohou projít také naučnou stezku Česká Skalice – Svinišťany – Josefov 1866, kterou spravuje Komitét pro udržování památek z války roku 1866.
Níže naleznete odkazy do Veřejného portálu Centrální evidence válečných hrobů na všechny evidované válečné hroby připomínající boje u Svinišťan:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/e65549d2-dcd9-4927-a605-bc2e96a724f1
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/3ab76436-77cc-4ba2-9366-17d6c38cc62b
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/f19a4537-61f1-4241-800e-5d690db89d15
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/85be548a-410e-44d4-9b11-c4ac7e26995e
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/d0ccbade-827f-43ce-a4b1-1fc62537a5b0
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/7e92fa6c-3bcc-4f38-b2bc-368937d84e4d
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/e2b443de-7493-4a86-8dec-3afad9ea1254
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/a990969f-3686-4fa5-a8e9-2785a9f8c7f1
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/9837a9f2-3ad7-47a7-b2a3-71c0813a2414
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/354d93b2-b582-4fa6-b0c2-1b9ea3090e2b
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/983311e0-24fd-48f2-97c1-d5132e8eacc6
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/6bbc0e2d-49bf-41c8-9e71-22c72d75ad1d
Bitva u Jičína
Bitva u Jičína, svedená 29. června 1866, představovala jeden z nejvýznamnějších střetů prusko-rakouské války na českém území před rozhodující bitvou u Hradce Králové. Rakouský I. armádní sbor generála jízdy Eduarda Clam-Gallase a saský sbor korunního prince Alberta Saského zde zaujaly obranné postavení na linii od Železnice přes Dílce a Prachovské skály až k Lochovu. Jejich úkolem bylo zadržet postup pruské 1. armády prince Friedricha Karla Pruského.
Boje začaly v odpoledních hodinách, když pruské jednotky zaútočily na rakouské pozice u Dílců, Jinolic a Prachovského sedla. Tvrdé střety probíhaly rovněž v okolí Železnice a na přístupech k samotnému Jičínu. Kolem sedmé hodiny večer se boj rozhořel na celé obranné linii. Přestože Prusové nasadili do boje veškeré dostupné jednotky, po počátečních úspěších se jim již nikde nedařilo rakousko-saskou obranu prolomit. Rakušané a Sasové měli stále k dispozici zálohy, pruské útoky dlouhou dobu úspěšně odráželi a místy přecházeli i do protiútoků. Situace nasvědčovala tomu, že bitva skončí vítězstvím rakousko-saských vojsk.
Právě tehdy dorazil do štábu saského korunního prince Alberta opožděný rozkaz polního zbrojmistra Ludvíka rytíře von Benedeka, nařizující ústup. Rozkaz byl vydán již v ranních hodinách, kdy Benedek ani Albert ještě netušili, že téhož dne dojde k bitvě. Jeho cílem bylo zachovat bojeschopnost armády a zabránit jejímu odříznutí od hlavních sil soustřeďovaných k rozhodujícímu střetnutí u Hradce Králové.
Saský korunní princ Albert se na základě depeše rozhodl neprodleně uposlechnout rozkazu k ústupu a přerušit dosud úspěšný boj, jakkoliv bylo problematické jeho vykonání. Rozkaz k vyvázání se z boje a k ústupu se v nastalém zmatku nedostal zdaleka ke všem spojeneckým jednotkám, což vedlo k vysokým ztrátám, neboť část rakouských sil zůstala odříznuta.
Bitva u Jičína, která mohla skončit vítězstvím rakousko-saských vojsk, si vyžádala ztráty 4 898 rakouských, 593 saských a 1 553 pruských vojáků (padlých, raněných, pohřešovaných a zajatých).
Bitvu dnes připomíná řada pomníků, z nichž nejvýznamnější je Vojenský hřbitov ve Kbelnici s více než padesáti válečnými hroby a pomníky včetně kaple s ossariem. Události bitvy a místa s nimi spojená připomíná také stejnojmenná naučná stezka, kterou spravuje Komitét pro udržování památek z války roku 1866.
Petr Hažmuka
Zde je odkaz do Veřejného portálu Centrální evidence válečných hrobů na vybrané evidované válečné hroby připomínající boje u Jičína:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/ee033a7f-618f-45e8-93c0-f022c5033044
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/2c1abdba-58bb-4783-83a3-989466502c1e
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Localities/Detail/4f772556-35fa-42df-bd17-1f11a20eb427
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/ce63f243-2eb4-4d74-be74-24b06813a617
Summary:
In late June 1866, northeastern Bohemia became the scene of a series of important engagements during the Austro-Prussian War, which paved the way for the decisive Battle of Königgrätz (Hradec Králové). The battles of Dvůr Králové nad Labem, Svinišťany and Jičín significantly influenced the course of the campaign, as Austrian and Saxon forces attempted to delay the advance of the Prussian armies. Although these actions ended in Prussian success, they demonstrated determined resistance and enabled parts of the Austrian Northern Army to withdraw in good order. Today, the events are commemorated by numerous military cemeteries, war graves, monuments and memorials that preserve the memory of the soldiers who fought and fell in the campaign of 1866. These sites form an important part of the Czech Republic's military and cultural heritage and are recorded in the Central Register of War Graves.
Postup pruských armád v Čechách a hlavní bitevní střety do bitvy u Hradce Králové: Legenda: L: Labská armáda; I: První armáda; II: Druhá armáda; IIa: 1. pruský armádní sbor; IIb: pruský gardový sbor; IIc: 5. a 6. pruský armádní sbor.
Centrální pomník všem padlým ve válce roku 1866 v Husově ulici ve Dvoře Králové nad Labem odhalený v roce 1894.
Detail horní části pomníku s nápisem „Památce padlých vojínů z roku 1866“.
Detail spodní části pomníku se jmény padlých.
Detail reliéfu Centrálního pomníku všem padlým ve válce roku 1866.
Informační tabule naučné stezky.
Útok rakouského jezdectva v bitvě u Svinišťan.
Pomník v obci Svinišťany byl postaven na počest příslušníků rakouského pěšího pluku č. 37 jejich spolubojovníky. Tento pluk nesl v průběhu bitvy v těchto místech největší tíhu bojů.
Detail nápisu na pomníku
Pamětní deska na štítové stěně nad vstupem do domu.
Pomník padlým vojákům královské pruské 19. pěší brigády.
Noční boj o hrad Kost
Pomník pruského pěšáka Hermana Oehlkeho na vojenském hřbitově ve Kbelnici.
Kaple s ossariem na Vojenském hřbitově ve Kbelnici.
Pomník saského setníka Subeho a dalších saských vojínů padlích v bitvě u Jičína v katastru obce Dílce.
Saská a pruská pěchota v boji na jičínském náměstí 29. června.
Odvoz raněných z bojiště po střetnutích prusko-rakouské války 1866. Na ošetřování a transportu raněných se podílely i řeholní sestry. Válka roku 1866 patřila mezi první ozbrojené konflikty, při nichž se začaly uplatňovát zásady první Ženevské úmluvy.
Zdroje:
BĚLINA, Pavel a Josef FUČÍK. Válka 1866. Praha: Havran; Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-765-3, 80-86515-53-2.
JÁNSKÝ, Zdeněk, Radek TEICHMAN a Vlastimil GROF. Naučná stezka Česká Skalice – Svinišťany – Josefov 1866. Hradec Králové: Komitét pro udržování památek z války roku 1866, 2007. ISBN 978-80-239-8489-7.
DRAPÁK, Martin, Oldřich KRSEK a Radek TEICHMAN. Naučná stezka Bitva u Jičína 29. června 1866. Hradec Králové: Komitét pro udržování památek z války roku 1866, 2007. ISBN 80-239-8487-X.
HOLAS, Matouš. Archeologie prusko-rakouské války z roku 1866. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2019. 149 s. ISBN 978-80-7465-370-4.
TSCHIEDEL, Pavel. Prusko-rakouská válka v roce 1866 na Trutnovsku a Královédvorsku: průvodce po památkách z bitev u Trutnova, Rokytníka a Dvora Králové nad Labem. Dvůr Králové nad Labem: Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem, 2001. 104 s. ISBN 80-238-8676-2.
Vojenský historický ústav Praha, on-line: https://www.vhu.cz/zacatek-valky-roku-1866-na-ceskem-bojisti/
