Znovudobytí pevnosti Přemyšl v roce 1915 rakousko-uherskou a německou armádou

Znovudobytí pevnosti Přemyšl v roce 1915 rakousko-uherskou a německou armádou

Znovudobytí pevnosti Přemyšl roku 1915 vojsky Rakouska-Uherska a Německa

Pevnost s posádkou čítající téměř sto třicet tisíc mužů padla po více než čtyřměsíčním obléhání 22. března 1915 do rukou carské jedenácté armády pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. Do zajetí se tak dostalo devět generálů, dva a půl tisíce důstojníků a přes sto deset tisíc vojáků. Dobytá pevnost, kterou následně v dubnu navštívil a osobně si prohlédl i car Mikuláš II., však v ruských rukou neměla zůstat dlouho.

Pro dějiny naší vlasti je významné, že pravděpodobně více než deset tisíc zajatých vojáků pocházejících z území naší země se stalo základem budoucích československých legií v Rusku. Do legií vstoupilo dle výzkumu VHÚ téměř dva tisíce z nich.

Ruské pozice na frontě se počaly rychle zhoršovat a Přemyšl tak měl brzy opět změnit majitele. V květnu 1915 počal protiútok rakousko-uherských a německých sil u Gorlice. Již 7. května dosáhly řeky Wisłoky. Pevnost byla obklíčena v polovině května, na konci měsíce byl zahájen útok. Značně pobořená pevnost, i díky silnému dělostřelectvu útočících armád, již nenabízela obráncům dostatečné útočiště. K jejímu osvobození tak došlo již 3. června 1915. Z kdysi mamutího opevnění zůstala z velké části ruina, která dále ztratila svůj vojenský význam s tím, jak se celá fronta přesunula dále na východ.

Lukáš Havel

 

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající památku padlých při bojích o pevnost Přemyšl:

Padlé připomínají zejména pomník a hřbitov v samotné Přemyšli. Vojín Jan Cempírek zemřel krátce po osvobození pevnosti,

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-39498

podobně i vojín Václav Valenta.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2109-43315

Desítky dalších jsou připomínány dalšími pomníky padlým během první světové války.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?dpn=P%C5%99emysl&st=0

 

Summary: 

The fortress of Przemyśl in Polish Galicia fell to the superior forces of the Tsarist army on March 22, 1915. Despite a visit from the Russian Tsar Nicholas II, it did not remain in Russian hands for long. After a breakthrough at Gorlice in May 1915 and a renewed siege, it was liberated on June 3, 1915.

Zprávy rakouského generálního štábu

Zprávy rakouského generálního štábu
Zdroj: Muzeum Jaroslava Haška a Josefa Švejka, on-line: https://svejkmuseum.cz/new/slovnik/r_premysl.htm

Ruský car Mikuláš II. na návštěvě v dobyté pevnosti.

Ruský car Mikuláš II. na návštěvě v dobyté pevnosti.
Zdroj: KYKAL, Tomáš. Zápas o pevnost Přemyšl – tragédie do heroického hávu oděná. VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/en/zapas-o-pevnost-premysl-tragedie-do-heroickeho-havu-odena/

Zničené dělostřelecké otočné věže fortu XIa „Cegielnia“

Zničené dělostřelecké otočné věže fortu XIa „Cegielnia“
Zdroj: https://www.detektorweb.info/clanek/pred-sto-lety-padla-pevnost-premysl

Německá děla ostřelující Přemyšl

Německá děla ostřelující Přemyšl
Zdroj: Wikipedia on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99emy%C5%A1lu#/media/Soubor:01915_Schwere_deutsche_Morser.jpg

Zdemolované objekty fortu XI. a „Cegielnia“ se staly vítaným cílem zvědavých návštěvníků.

Zdemolované objekty fortu XI. a „Cegielnia“ se staly vítaným cílem zvědavých návštěvníků.
Zdroj: https://www.detektorweb.info/clanek/pred-sto-lety-padla-pevnost-premysl

Červen 1915 – rakousko-uherské vlaky opět míří do Přemyšlu.

Červen 1915 – rakousko-uherské vlaky opět míří do Přemyšlu.
Zdroj: https://www.detektorweb.info/clanek/pred-sto-lety-padla-pevnost-premysl

Oslavná pohlednice na počest znovudobytí Přemyšlu 3. června 1915.

Oslavná pohlednice na počest znovudobytí Přemyšlu 3. června 1915.
Zdroj: https://www.detektorweb.info/clanek/pred-sto-lety-padla-pevnost-premysl

Vojenský hřbitov v Přemyšlu

Vojenský hřbitov v Přemyšlu
Zdroj: CEVH

Zdroje:

Pád a opětovné dobytí pevnosti Přemyšl. VHÚ Praha, on-line:

https://www.vhu.cz/exhibit/pripominka-vyroci-kapitulace-pevnosti-premysl/

 

KYKAL, Tomáš. Před sto lety padla pevnost Přemyšl, on-line:

https://www.detektorweb.info/clanek/pred-sto-lety-padla-pevnost-premysl

 

KYKAL, Tomáš. Zápas o pevnost Přemyšl – tragédie do heroického hávu oděná. VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/en/zapas-o-pevnost-premysl-tragedie-do-heroickeho-havu-odena/

 

Muzeum Jaroslava Haška a Josefa Švejka, on-line

https://svejkmuseum.cz/new/slovnik/r_premysl.htm

 

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.