Zbrašín – Hořany

Zbrašín – Hořany

Na návsi obce Hořany, která je součástí obce Zbrašín na Lounsku, se nachází pomník padlým místním obyvatelům v první světové válce, doplněný po druhé světové válce o jména obětí tohoto konfliktu. Jedná se o černý mramorový leštěný čtyřmetrový obelisk usazený na dvojitém podstavci doplněný po stranách čtyřmi pískovcovými květníky. Toto vše je pak umístěno na kamenné podsadě vyzděné z lomového kamene. Na vlastním obelisku je vyryt vyzlacený text „Padlým a následkem válečných útrap zemřelým ve válce světové věnuje sbor dobrovolných hasičů s podporou místního občanstva“ spolu se jmény.

Pomník za dobu své existence podléhal povětrnostním i jiným vlivům – byl znečištěn a napaden mikrovegetací, docházelo k degradaci pískovcových květníků, spárování bylo nesoudržné a místy vypadané. Rovněž byly nečitelné a poškozené nápisy. Majitel pomníku, obec Zbrašín, se proto rozhodl provést jeho renovaci. Ta proběhla v roce 2023 a zahrnovala kompletní očištění památníku, vyplnění trhliny a praskliny nízkomolekulární pryskyřicí a vyzlacení nápisů. Závěrem byl opravený pomník nakonzervován, aby byl chráněn před všemi negativními vlivy. Výrazné kvalitativní změny doznala oprava kamenné podsady a přístupové cestičky, jež byla zbavena lišejníku a jiných travin a znovu vyspárována.

Celkové náklady na renovaci činily 107 605, 30 Kč, přičemž většinu nákladů pokryla dotace z Ministerstva obrany ČR ve výši 83 647 Kč z dotačního programu ISPROFIN - Zachování a obnova historických hodnot I.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE4207-286

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4207-286

 

Summary:
In the village of Hořany, part of Zbrašín in the Ústecký region, a black marble obelisk honours local victims of both World Wars. Standing on a double pedestal with four sandstone flower pots, the monument bears a gilded inscription dedicated to the fallen and those who died due to war hardships. Over time, weather and vegetation caused damage, including dirt, weakened joints, and illegible inscriptions.

In 2023, the monument underwent full restoration. It was cleaned, cracks were filled with resin, inscriptions were re-gilded, and its surface was conserved to protect it from further damage. The stone base and access path were also repaired and repointed.

The total renovation cost was 107,605 CZK, with the Ministry of Defence funding 83,647 CZK through the program “ISPROFIN – Zachování a obnova historických hodnot I“ for preserving historical values.

Pohled na pomník před renovací.

Pohled na pomník před renovací.
Foto: Ladislav Černý

Pohled na pomník před renovací.

Pohled na pomník před renovací.
Foto: Ladislav Černý

Celkový pohled na pomník po renovaci.

Celkový pohled na pomník po renovaci.
Zdroj: CEVH

Celkový pohled na pomník po renovaci.

Celkový pohled na pomník po renovaci.
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.