Prusko-rakouský mocenský konflikt, jehož kořeny sahají do 18. století, vyústil v roce 1866 v rozhodující válku o dominanci v německém prostoru. Pruský vzestup, slezské války a ztráta Slezska na úkor Rakouska zásadně proměnily poměr sil ve střední Evropě. Po vzniku Německého spolku v roce 1815 se soupeření obou mocností vyostřovalo, zejména v souvislosti s politikou Otto von Bismarcka a otázkou německého sjednocení. Konflikt byl urychlen sporem o Šlesvicko a Holštýnsko a spojenectvím Pruska s Itálií. Válka byla rozhodnuta rychlým pruským postupem a vítězstvím u Hradce Králové. Jejími důsledky byly pruská hegemonie v Německu, vznik Rakousko-Uherska a územní zisky Itálie.