Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.