Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

85. výročí úmrtí Josefa Gutvalda, prvního padlého příslušníka 313. československé stíhací perutě RAF

Dnes uplynulo 85 let od úmrtí Josefa Gutvalda, stíhacího pilota Royal Air Force (RAF). V lednu roku 1940 ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a přes tzv. jižní cestu se dostal do Velké Británie, kde vstoupil do RAF. Postupně sloužil u několika stíhacích perutí, včetně 313. československé stíhací perutě. Zahynul 27. května 1941 při cvičném letu na letounu Supermarine Spitfire, pravděpodobně v důsledku selhání kyslíkového systému. Jeho úmrtí představovalo první ztrátu 313. stíhací perutě RAF. Pohřben je na vojenském hřbitově v Cattericku.

Rekognoskace válečných hrobů v Turecku

Zpráva z pracovní a rekognoskační cesty zástupců oddělení pro válečné hroby a pietní místa do Turecka, jejímž cílem bylo mapování hrobů vojáků rakousko-uherské armády pocházejících z území dnešní České republiky. Text popisuje historické souvislosti nasazení až 10 000 rakousko-uherských vojáků v tehdejší Osmanské říši během první světové války a zároveň připomíná více než 700 osmanských vojáků pohřbených na českém území (např. v Pardubicích či Hodoníně). Informuje o úspěšné identifikaci konkrétních českých hrobů na istanbulském hřbitově Feriköy, kde proběhl pietní akt za mezinárodní účasti, a shrnuje výsledky prvních bilaterálních jednání s tureckým ministerstvem obrany o budoucí výměně historických dat.

Karel Kazda

Příběh Karla Kazdy (*1925) odráží složité osudy obyvatel pohraničí během druhé světové války. Po nuceném nasazení v německé armádě a zajetí ve Francii vstoupil do československé zahraniční armády a v květnu 1945 se vracel do osvobozené vlasti. Tragicky zahynul nedaleko Klatov jen několik dní po konci války při nešťastném pádu z tanku. Jeho památka byla důstojně připomenuta až v roce 2023.