Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Vznik Československého 4. pěšího pluku na Středním východě

Letos si připomínáme i půlkulatá výročí událostí roku 1940. Jednou takovou je i vznik 4. čs. pěšího pluku na území Palestiny 29. června 1940. Tato jednotka položila základ pozdějšího 11. pěšího praporu proslaveného zejména v bojích o město Tobruk.

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Prusko-rakouská válka roku 1866 byla klíčovým konfliktem o nadvládu v Německém spolku. Prusko zvítězilo nad Rakouskem, což vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a sjednocení Německa bez Rakouska. Rozhodující boje proběhly v českých zemích. Prvním padlým Čechem byl vojín Josef Souček, který zahynul při útoku Prusů u Náchoda. Jeho hrob připomíná pomník v Bělovsi, kde je také pohřben.

I. sočská bitva

První sočská bitva (23. 6. – 7. 7. 1915) představovala zahájení bojů na italské frontě, kde italská armáda zaútočila na rakousko-uherské pozice v povodí řeky Soči. Přes výraznou převahu v mužstvu i dělostřelectvu Italové nedosáhli zásadního průlomu. Ztráty činily až 15 000 mužů na italské a 10 000 na rakousko-uherské straně. Významnou roli sehrály jednotky z českých zemí, jejichž příslušníci jsou dodnes pohřbeni na hřbitovech ve Slovinsku, zejména v okolí Brje, Gorjanska, Sveta a Dutovlje.