Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

European War Heritage Group zasedala v Lublani

Ve dnech 10.–12. září 2026 se v Lublani uskutečnilo každoroční zasedání pracovní skupiny European War Heritage Group, věnované aktuálním otázkám péče o válečné hroby a připomínání obětí válečných konfliktů. Zástupci odboru pro válečné veterány a válečné hroby využili pobyt ve Slovinsku také k návštěvě vybraných vojenských hřbitovů z první světové války, z nichž většina dosud nebyla vedena v naší centrální evidenci.

Výsadek S/1-R

V létě 1941 připravila československá vojenská mise v Moskvě výsadkové skupiny S/1. Skupina S/1-R, určená pro Moravu, byla v noci z 9. na 10. září 1941 vysazena místo Beskyd u Dřínova nedaleko Kroměříže. Její členové Bohuslav Němec, František Brauner, František Ryš a Jan Kasík navázali kontakty s domácím odbojem. Skupinu však nedodržovala zásady konspirační práce a výsadkáři byli odhaleni kvůli výpovědi Rudolfa Ryše, bratra jednoho z nich. Dnes její osud připomínají pamětní místa na Moravě.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.