Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

80. výročí kulminačního dne bitvy o Británii v roce 1940 a účast čs. letců

Připomínáme si 85. výročí „Hodiny osudu“, kterou bývá nazývána neděle 15. září 1940, kdy se na nebi rozhodovalo o tom, zda začne nacistická invaze na Britské ostrovy. Skvělý úspěch britských vzdušných sil přiměl německé vrchní velení dne 17. září 1940 k vydání rozkazu, kterým nacisté invazi do Velké Británie odložili na neurčito.

Pyrotechnické práce v poválečném Československu a tragédie v muničním skladu v Hostivici

Po skončení druhé světové války zůstalo na území Československa velké množství nevybuchlé munice, která si vyžádala desítky obětí mezi vojáky i civilisty. K urychlenému výcviku pyrotechniků bylo zřízeno zbrojní učiliště, jehož praktická část probíhala u Hostivice. Právě zde 13. září 1945 došlo k největší tragédii československých pyrotechniků – explozi, která si vyžádala 14 životů. Podobné nehody se odehrály i na jiných místech republiky.

Pietní akt na Vítkově věnovaný exhumaci a repatriaci ostatků z Mnichova a polských Hlubčic

Do České republiky se vrátily ostatky devíti československých hrdinů, kteří padli v boji s nacisty.