Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.

Výsadek S/1-N

V létě 1941 vznikl při československé vojenské misi v Moskvě program S/1, jehož skupina S/1-N měla působit na Slovensku. Četaři Ludvík Kratochvíl a Štefan Andraščík a des. Josef Krejčiřík měli zajišťovat zpravodajství, spojení s odbojem a sabotáže. K nim se připojil Oldřich Komberec. Výsadek 1. září 1941 však skončil tragicky: skupina byla omylem vysazena nad Miškolcem – Komberec a Krejčiřík zahynuli během výsadku, Kratochvíl a Andraščík byli zatčeni.