Výroční zpráva za rok 2023

Výroční zpráva 2023

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2023. Ve zveřejněné výroční zprávě se zaměřujeme především na péči o válečné hroby v České republice, péči o válečné hroby v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Zásadní změna se udála k 1. červenci 2023, kdy došlo ke vzniku samostatného Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. To umožnilo rozvoj dalších činností spjatých s péčí o válečné hroby. V roce 2023 byla domluvena spolupráce s Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem a započala kompletní digitalizace a zpracování fondu Evidence válečných hrobů. Rozšířili jsme dosah naší osvětové činnosti s cílem oslovit širší a různorodější publikum.

Podařilo se také navýšit dotace na podporu válečných hrobů v České republice z 12 na 15 milionů korun ročně. V zahraničí pokračoval na Slovensku projekt obnovy válečných hrobů z období bojů s Maďarskem v roce 1918 – 1919, na Ukrajině projekty podpořily obnovu hrobů z I. a II. světové války. V Mnichově jsme jednali o ostatcích členů skupin Iridium a Bronze a v Kazachstánu došlo k rekognoskaci hrobů válečných zajatců z I. světové války.

O tom všem si můžete detailněji přečíst v předložené výroční zprávě, která je dostupná v následujícím odkaze:

Výroční zpráva 2023

English translation – Annual report 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

Titulní strana Výroční zprávy 2023

85. výročí tragické smrti letce Františka Běhala

Československý pilot RAF František Běhal zahynul dne 11. května 1941 při operačním letu v oblasti Velkého Londýna ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe.

Bitva u Arrasu a nasazení roty „Nazdar“

Po vypuknutí první světové války usilovali Češi ve Francii o vznik vlastní dobrovolnické jednotky v rámci Cizinecké legie. Vznikla slavná rota Nazdar, která bojovala v květnu 1915 u Arrasu, nebo také tzv. „druhé bitvy o Artois“. Českoslovenští dobrovolníci při útoku na kótu 140 utrpěli těžké ztráty, přesto si získali respekt francouzské armády. Symbolem jednotky byl bayonnský praporek, který zmizel spolu s praporečníkem Karlem Bezdíčkem.

Polské ztráty při osvobozování Československa

Během Pražské operace se na osvobozování severních a části středních Čech podílela také 2. polská armáda gen. Karola Świerczewského. Polské jednotky osvobodily od 8. do 10. května 1945 mimo jiné Šluknovský výběžek, Děčín či Mělník a utrpěly 66 padlých a 902 raněných. Na našem území se nachází řada pomníků a válečných hrobů, které připomínají bojové operace i osudy konkrétních polských osvoboditelů.