Výroční zpráva Oddělení pro válečné hroby a pietní místa za rok 2024

Výroční zpráva Oddělení pro válečné hroby a pietní místa za rok 2024

Zveřejnili jsme Výroční zprávu za rok 2024. 

Shrnout celý rok do několika stran není nikdy snadné, ale právě zveřejněná výroční zpráva na 70 stranách přináší informace o péči o válečné hroby v ČR i zahraničí, o dotacích poskytnutých na jejich podporu, statistikách, úspěších, jednáních, plánech a nabízí tak celistvý přehled naší práce v roce 2024.

Představujeme naše hlavní aktivity v oblasti péče o válečné hroby v roce 2024. Stejně jako v předchozích zprávách se zaměřujeme na péči o válečné hroby v České republice i v zahraničí a na dotace v rámci programu Zachování a obnova historických hodnot I.

Při vzniku oddělení k 1. červenci 2023 jsme si stanovili priority, které jsme v roce 2024 postupně naplňovali. Zahájili jsme digitalizaci fondu Evidence válečných hrobů ve Vojenském historickém archivu, jejíž dokončení plánujeme do konce roku 2025. Významným krokem bylo schválení Koncepce péče o válečné hroby a pietní místa na roky 2025–2029, prvního strategického dokumentu v této oblasti. Posílili jsme mezinárodní spolupráci a stali se členy pracovní skupiny European War Heritage Working Group. Pokračujeme i v přípravách modernizace Veřejného portálu Centrální evidence válečných hrobů.

V dotační oblasti jsme reagovali na rostoucí náklady zvýšením podpory z 12 na 15 milionů Kč. rozvíjíme také osvětovou činnost směrem k úřadům i veřejnosti prostřednictvím webu a sociálních sítí.

Co všechno se nám společně podařilo si můžete podrobněji přečíst ve výroční zprávě dostupné v následujícím odkaze:

Výroční zpráva za rok 2024

Annual Report 2024

.

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.