Vracov

Pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.

Vracov

Na místním hřbitově v jihomoravském vinařském městě Vracov stojí od roku 1930 pomník padlým občanům v 1. světové válce. Původně byl tento památník součástí kostelní zdi kostela sv. Vavřince.  V roce 1929, při přestavbě kostela, rozhodlo vedení města o vybudování nového pomníku padlým na místním hřbitově. Po roce 1945 byl doplněn o jména obětí z 2. světové války. Celkem pomník obsahuje 82 jmen prvoválečného konfliktu a 6 obětí konfliktu druhoválečného. U 48 jmen jsou také fotografie.

V poslední době se pomník nacházel v zanedbaném stavu. Poslední menší oprava limitovaná množstvím financí proběhla v roce 2009. Tehdy byly prostředky získány z výstavy pořádané místním nadšencem Tomášem Petrželkou, která byla věnována místním hrdinům bojujícím za samostatnost Československa a účastníkům bojů druhé světové války. Jelikož oprava pomníku byla nedostatečná, rozhodla se obec Vracov jakožto majitel pomníku přistoupit k nové renovaci, na kterou získala finanční příslib od Ministerstva obrany ČR.

Vlastní renovace proběhla v roce 2023, kdy byl pomník kompletně očištěn, došlo k vyspravení a doplnění chybějících částí. Dále bylo zvýrazněno písmo, obnoveny chybějící fotografie a zpevněna hmota pomníku pomocí přípravku KEIM Silex OH. Nakonec byla provedena závěrečná hydrofobizace přípravkem KEIM Lotexan N, jenž má zabránit pronikání vody do kamene a jeho následnou destrukci. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 81 000 Kč, přičemž Ministerstvo obrany přispělo částkou 64 800 Kč z dotačního programu ISPROFIN –Zachování a obnova historických hodnot I.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6210-13908

Odkaz na pomník padlým občanům ve Vracově v Evidenci válečných hrobů naleznete zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6210-13908

 

Summary:

In the town of Vracov in South Moravia, a monument to the fallen citizens of the First World War has stood in the local cemetery since 1930. Originally part of the church wall, it was relocated following a decision made during the church’s reconstruction in 1929. After 1945, the names of Second World War victims were added. In 2023, the monument underwent extensive renovation, including cleaning, repairs, and treatment with a hydrophobic agent. The total cost amounted to 81,000 CZK, with the Ministry of Defence of the Czech Republic contributing 64,800 CZK.

 

 

Pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.

Pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.
Foto: Jiří Wohlgemuth

Celkový pohled na pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.

Celkový pohled na pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.
Foto: Jiří Wohlgemuth

Pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.

Pomník padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově po renovaci.
Foto: Jiří Wohlgemuth

Detail pomníku padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově před renovací.

Detail pomníku padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově před renovací.
Zdroj: CEVH

Detail pomníku padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově před renovací.

Detail pomníku padlým občanům na místním hřbitově ve Vracově před renovací.
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.