Válečný hrob ve Fort Ševčenko

Válečný hrob ve Fort Ševčenko

Na hřbitově ve Fort Ševčenko (dříve Fort Alexandrovsk) u Kaspického moře byli pohřbíváni zajatci z první světové války. Zajatecký tábor, do kterého byli odesíláni zajatci za trest, většinou kvůli pokusu o útěk z jiného tábora, vznikl v bývalé trestanecké kolonii. Hřbitov se nachází na silnici při příjezdu do města, kromě rakouských, polských a maďarských zajatců zde byli pohřbíváni i vojáci pocházející z českých zemí. V Centrální evidenci válečných hrobů evidujeme čtyři jména.

Válečný hrob tvoří kamenný obelisk složený z podesty, soklu, podstavce, římsy a komolého jehlanu na vrchu zakončenému jehlanovou špicí. Kolem kamenného obelisku je položena kamenná dlažba ve dvou výškových vrstvách. Vrchní vrstva dlaždic je vyskládaná do rovnoramenného kříže. Na obelisku jsou nápisy ÖST-UNG SOLDATEN 1915 a VON EUREN KAMERADEN.

Před několika lety plánoval Rakouský černý kříž komplexní rekonstrukci stávajícího válečného hrobu. Nakonec k ní ale nedošlo. Současný stav vyžaduje opravu, o čemž jsme jednali také s regionální vládou v Aktau. Ta náš úmysl podpořila.  Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR si nechal vypracovat stavebně-technický záměr na opravu válečného hrobu. Oprava by měla proběhnout v roce 2025 a její součástí bude přidání desky se jmény čtyř vojáků pocházejících z českých zemí.

Válečný hrob ve Fort Ševčenko, Kazachstán

Válečný hrob ve Fort Ševčenko, Kazachstán
Zdroj: vlastní

Celkový pohled na válečný hrob na hřbitově ve Fort Ševčenko

Celkový pohled na válečný hrob na  hřbitově ve Fort Ševčenko
Zdroj: vlastní

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.