Telnice

Telnice

Telnice

V srpnu roku 1921 se členové německého mužského pěveckého spolku dohodli na vybudování pomníku připomínajícího 21 padlých spolužáků z Telnice, Varvažova a Liboňova, kteří zahynuli během první světové války. Jako vhodné místo byl vybrán obecní pozemek v Telnici pod kostelem sv. Josefa. Poté, co se v roce 1923 podařilo prostřednictvím veřejné sbírky shromáždit potřebnou částku 12 000 Kčs, byla vypsána soutěž na návrh pomníku. Komise vybrala návrh architekta Hinkelmanna z Teplic.

Jednalo se o jednoduchý stupňovitý hranolový kamenný pomník s německými nápisy. V dolní části byl umístěn text: „Vaše hroby jsou roztroušeny po celém světě, naše vzpomínka je zde spojila, německý mužský pěvecký spolek Telnice.“ Na pylonu pak byl vytesán nápis: „Obětem světové války 1914–1918, ze školní komunity z Telnice – Varvažova – Liboňova, věnováno 1923.“ Po obou bočních stranách pylonu byla vytesána jména padlých. Pomník byl slavnostně odhalen za hojné účasti veřejnosti v neděli 9. září 1923.

Po druhé světové válce, v souvislosti s odsunem českých Němců z pohraničí, byl pomník odstraněn a uložen na skládku stavebního materiálu. V roce 1955 byl jeho materiál použit při stavbě pomníku k 10. výročí osvobození Československa Rudou armádou. Původní německé nápisy byly odstraněny a nahrazeny textem: „Čest a sláva Rudé armádě, naší osvoboditelce“, čímž došlo k zásadní degradaci původního pietního významu pomníku.

Vzhledem k tomu, že pomník již nesloužil svému původnímu účelu a jeho technický stav neodpovídal důstojnosti pietního místa, rozhodl se jeho vlastník, obec Telnice, přistoupit k jeho renovaci a navrácení do původní podoby připomínající padlé obyvatele z Telnice, Varvažova a Liboňova v první světové válce. Renovace proběhla v roce 2024. Pomník byl rozebrán pomocí autojeřábu a jeho jednotlivé části byly převezeny do dílny kamenického mistra Josefa Sotony. Zde byly mechanicky očištěny od mikrovegetace a nesourodých materiálů. Následně byly přebroušeny a přeleštěny stěny hlavní stély, na které byly znovu vytesány původní texty včetně olemování a závěrečného vyzlacení. Po dokončení prací byl pomník opět sestaven na svém původním místě, které bylo rovněž stavebně upraveno.

Celkové náklady na obnovu pomníku dosáhly částky 225 160 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR na tuto akci přispělo částkou 179 582 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE4214-34299

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-34299

 

Summary:

In August 1921, members of a German male choir decided to build a monument honoring 21 fallen classmates from Telnice, Varvažov, and Liboňov who died in WWI. A site below St. Joseph’s Church in Telnice was chosen, and after raising 12,000 Kčs through a public collection, architect Hinkelmann’s design was selected. The stone monument, bearing German inscriptions and names of the fallen, was unveiled on September 9, 1923. After WWII, it was dismantled and repurposed for a Soviet liberation memorial, erasing its original meaning. In 2024, Telnice restored the monument to its original form, including inscriptions and gilding, at a cost of 225,160 Kč, supported by the Czech Ministry of Defence.

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v Telnici 9. září 1923.

Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v Telnici 9. září 1923.
Zdroj: Wenda Wolf, Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5845-telnice/

Pohled na pomník v Telnici před renovací.

Pohled na pomník v Telnici před renovací.
Foto: Gaston Pes

Detail nápisu na pomníku v Telnici před renovací.

Detail nápisu na pomníku v Telnici před renovací.
Zdroj: Milan Lašťovka, Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5845-telnice/

Celkový pohled na pomník v Telnici po renovaci.

Celkový pohled na pomník v Telnici po renovaci.
Foto: Ondřej Kaväš

Detailnější pohled na zrenovovaný pomník v Telnici.

Detailnější pohled na zrenovovaný pomník v Telnici.
Foto: Ondřej Kaväš

Katastr válečných hrobů

V únoru 2026 byla dokončena digitalizace Katastru válečných hrobů s údaji o pohřbech zejména z první světové války na území meziválečného Československa (mimo Slovenska) i dalších částí Evropy. Projekt vznikl ve spolupráci VÚA–VHA, VHÚ Praha a OVVVH MO. Data poslouží obcím i badatelům v hledání padlých z první světové války a postupně budou zpřístupněna veřejnosti. Již nyní pomáhají dokumenty odhalovat zapomenuté hroby vojáků.

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.