Světí

Světí

„Na základě zjištěných případů se občanstvo opět varuje a upozorňuje, že jakýkoliv styk se zajatci je bezvýjimečně přísně zakázán a bude přísně stíhán. Kdo bude zajatci na útěku nápomocen poskytováním přístřeší, potravy, prádla a šatstva nebo i jen pouhými radami, vydává sám sebe i svoji rodinu v nebezpečí trestu smrti!“ Vyhláška vyvěšená na Královehradecku 17. února 1945.

Na jaře roku 1945 prošly Královéhradeckem desetitisíce zajatců. Rudá armáda postupovala, konec války se blížil a nacisté urychleně opouštěli východní oblasti a evakuovali zajatecké a koncentrační tábory. Celá trasa, po které se zajatci pohybovali, byla lemována hroby obětí. Protože nebyla sovětským zajatcům poskytována žádná lékařská péče, umírali vysílením nebo na různé nemoci, jiní byli bestiálně utlučeni surovými strážnými, mnozí byli zastřeleni.

Několik transportů sovětských zajatců prošlo také kolem obce Světí u Všestar, a to v rozmezí od 17. února do 2. března 1945. Do dnešních dnů nám transporty připomíná mimo jiné hrob sovětského válečného zajatce Timofeje Gorbunova (nar. 20. 4. 1898), jenž zemřel 21. února 1945. Tento válečný hrob umístěný na místním hřbitově byl původně lemován kamenným prahem o rozměrech 150x200 cm vysypaný jemnými oblázky, do něhož byl přidán nízký lichoběžníkový kvádr se zapuštěnou žulovou nápisovou deskou. Vlivem zubu času byl kamenný práh již rozpadlý a celé řešení hrobu bylo ve špatném stavu.  Vlastník hrobu, obec Světí, se rozhodl kompletně hrob zrenovovat.

Vlastní renovace proběhla v roce 2023, kdy bylo odstraněno staré hrobové zařízení a vybudován nový pevný základ pro instalaci nového hrobového zařízení, které obsahovalo žulový kamenný rám a zaklopení třemi krycími žulovými deskami. Nově byla vyhotovena také tmavá nápisní deska se zlatým nápisem obsahujícím jméno sovětského vojáka a jeho životní data. Toto řešení nemá oproti původnímu vzhledu jen reprezentativnější vzhled, jak dokládají přiložené fotografie, ale je také lépe udržovatelné. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 78 525 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR na ní přispělo částkou 62 820 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 – „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5205-4054

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-4054

 

Summary:

In spring 1945, as the Red Army advanced, the Nazis evacuated POW and concentration camps, forcing thousands of prisoners through Hradec Králové Region. Many captives, mostly Soviets, denied medical care, died from exhaustion, disease, or were brutally killed. Several transports passed near Světí, where Soviet private Timofey Gorbunov died on February 21, 1945. His grave, originally in poor condition, was fully renovated in 2023 with a new granite frame and inscription. The project cost 78,525 CZK, with the Czech Ministry of Defense contributing 62,820 CZK. 

Válečný hrob sovětského vojáka Timofeje Gorbunova před renovací.

Válečný hrob sovětského vojáka Timofeje Gorbunova před renovací.
Zdroj: CEVH

Válečný hrob sovětského vojáka Timofeje Gorbunova po renovaci.

Válečný hrob sovětského vojáka Timofeje Gorbunova po renovaci.
Zdroj: CEVH

Zdroje:

Tenkrát v předjaří. In: Pochodeň, 7.-8. 3. 1987,  s. 6.

Štafeta památnými místy – Pouchov. In: Hlas revoluce, 12.06.1982, s. 5. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:3a923f6f-b469-11ea-9a33-001b63bd97ba

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.