Srbská Golgota
Srbská Golgota
Velký ústup označuje stažení Královské srbské armády přes albánské hory během zimy 1915–1916 v době první světové války. Tato událost bývá často označována jako srbská Golgota kvůli velkému počtu obětí a obrovským těžkostem, které zažívali ustupující srbští vojáci i civilisté. V srbské paměti je tato událost považována za jednu z nejtragičtějších v jejich dějinách.
Šestého října 1915 zahájily Německo a Rakousko-Uhersko velkou ofenzivu proti Srbsku. Tento první úder byl záhy následován dalším: čtrnáctého října zaútočily dvě bulharské armády z východu – jedna směřovala na Niš, druhá na Skopje. Celá operace probíhala pod německým velením. Ve stejném měsíci Francie a Británie vylodily v Soluni čtyři divize, aby pomohly svému početně slabšímu srbskému spojenci, jenž byl sevřen mezi útočícími silami.
Srbské armádě hrozilo obklíčení. Přestože byla přečíslena téměř v poměru 2:1, statečně bojovala při ústupu na jih s plánem stáhnout se do Makedonie a spojit se se silami Dohody. Rychle postupující bulharské jednotky však zabránily jakémukoliv spojení mezi anglo-francouzskými silami postupujícími na sever ze Soluně a srbskou armádou, která držela své obranné pozice. Dne 5. listopadu 1915 Bulharská 1. armáda dobyla město Niš, důležitou železniční křižovatku. Jeho pád znamenal vznik přímého železničního spojení mezi Německem, Rakousko-Uherskem a Tureckem.
Aby se Srbové vyhnuli obklíčení, rozhodly se dne 23. listopadu 1915 srbská vláda a vrchní velení pro ústup přes hory Černé Hory a Albánie. Cílem bylo dosáhnout pobřeží Jadranu, kde by se srbská armáda mohla s pomocí spojenců reorganizovat a znovu vyzbrojit s pomocí spojenců. Ústup zahrnoval kromě armády (přibližně 250 000 mužů), kterou osobně následoval král Petr I., také tisíce civilních uprchlíků – žen a dětí a rovněž válečné zajatce, mezi nimiž bylo mnoho mužů z českých zemí.
Mezi listopadem 1915 a lednem 1916 během pochodu přes zasněžené a nepřístupné hory zmrzlo, zemřelo hlady, podlehlo nemocem či bylo zabito při náletech více než 240 000 lidí. Čísla některých zdrojů se překrývají a uvádějí až 320 000 osob. Srbský ústup je považován za jeden z nejničivějších v moderní vojenské historii, s obrovskými lidskými i strategickými důsledky. Na pobřeží Jadranu dorazilo pouhých 120 000 vojáků a 60 000 civilistů, odkud byli evakuováni spojeneckými loděmi na ostrov Korfu. Tam byla zřízena srbská exilová vláda. Srbská armáda později významně přispěla k bojovým operacím na soluňské frontě a sehrála klíčovou roli při osvobození Srbska a porážce Ústředních mocností.
Všechny tyto útrapy muselo snášet také kolem 60 000 rakousko-uherských válečných zajatců, kteří se na Velký ústup vydali z města Niš, kde byli soustředěni. Po devítitýdenním pochodu dorazilo na albánské pobřeží a do přístavu Valona jen asi 23 000 z nich. Ostatní zemřeli vyčerpáním, zimou, nemocemi (např. tyfem). Z Valony byli zajatci v prosinci evakuováni italským námořnictvem na ostrov Asinara u Sardinie. Během lodního transportu zemřeli další, jejich přesný počet však už zřejmě nebude nikdy znám, neboť byli pohřbeni v moři.
Důvodem převezení zajatců na neobydlený ostrov, kde již dříve bylo vybudováno zdravotnické zařízení-karanténní stanice byla obava propuknutí rozsáhlé infekce, která se potvrdila jak ve Valoně, tak na lodích. Koncem prosince 1915 byla laboratorně potvrzena cholera, která na ostrově kulminovala počátkem ledna 1916, kdy denně umíralo až 169 zajatců. Přesné statistické záznamy o počtu úmrtí byly vedeny od 1. ledna do 30. dubna 1916. Zde je odkaz do Evidence válečných hrobů na ostrově Asinara: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-38599
Kolik z přibližně 60 000 rakousko-uherských zajatců, kteří absolvovali tento „pochod smrti“, pocházelo z českých zemí, nevíme. Odhaduje se však, že jich mohlo být až 25 000. Počet obětí není znám, neboť srbská historiografie přesuny válečných zajatců do Albánie prakticky nezmiňuje. Odhaduje se, že domů se vrátilo jen 7 000–8 000 bývalých zajatců všech národností.
Kde a jak byli pohřbeni nevíme. Ve Vojenském historickém archivu se dochovala zpráva vojenského atašé v Bělehradě, plukovníka Františka Melichara, z roku 1924. Píše se v ní: „Po válečných zajatcích československého původu, kteří zahynuli při ústupu se Srby přes Albánii, není ani potuchy. Veškeré pátrání po nich zůstane navždy marné.“
Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR plánuje zřídit v hlavním městě Tiraně nový památník na připomínku našich padlých v řadách rakousko-uherské armády v Albánii. Tisíce zemřelých vojáků si tuto připomínku bezpochyby zaslouží.
Petr Hažmuka
Summary:
The “Serbian Golgotha” refers to the catastrophic retreat of the Serbian army and civilians through the mountains of Montenegro and Albania in the winter of 1915–1916 during World War I. Following a massive offensive by Germany, Austria-Hungary, and Bulgaria, Serbia faced encirclement and chose a desperate withdrawal to the Adriatic coast. Around 250,000 soldiers, joined by King Peter I, and tens of thousands of civilians and prisoners of war set out on the harsh march. Freezing temperatures, starvation, disease, and attacks killed more than 240,000 people. Only about 120,000 soldiers and 60,000 civilians reached the coast and were evacuated to Corfu. Among the 60,000 Austro-Hungarian POWs forced to march, only about 23,000 survived to reach Valona, and many later died of cholera on Asinara Island. Thousands of victims, including many from the Czech lands, remain without known graves, and a new memorial in Tirana is planned to honour them.
Odplata Srbsku za pokoření z roku 1913 v balkánské válce a vidina zisku části jeho území přiměla bulharského cara Ferdinanda I. ke vstupu do války proti Dohodě.
Situační mapa Balkánu s vyznačením základních směrů útoku ústředních mocností proti Srbsku na počátku října 1915. Modré šipky značí ústup poražené srbské armády přes Černou Horu a Albánii. Ze Soluně postupovaly na pomoc Srbsku francouzsko-britské síly.
Velitel vojsk Srbského království Radomir Putnik (*1847 – †1917).
Srbské vojsko při ústupu po těžko schůdných horských cestách. Ustupovali nejen vojáci, ale také civilní obyvatelstvo i rakousko-uherští váleční zajatci. Odhaduje se, že mezi nimi bylo na 25 000 vojáků českého původu.
Osobní památka rakousko-uherského válečného zajatce na velký ústup přes albánské hory až k jaderskému pobřeží. Z výšivek na vojenské dece lze vyčíst, kterými místy se od 19. 10. do 15. 12. 1915 ubíraly kroky dotyčného na jeho pochodu dlouhém 760 km.
Snímek zasněžené kolony povozů na hranici s Albánii. V horách, kde cesty mnohdy zcela zmizely, museli prchající pokračovat pěšky. Desetitisíce z nich padly za oběť hladu, vyčerpání, nemocem, mrazu i útokům vlčích smeček či albánských bojůvek.
Král Petr Srbský ustupující přes albánské hory během Velkého ústupu, zobrazený na obraze britského umělce Franka O. Salisburyho (1874–1962).
S vojskem ustupovaly i ženy a děti. Žena v roztrhané sukni a téměř bosá vedla po stezce vyčerpaného koníka s trochou zavazadel a dvěma promrzlými dětmi. Vojáci jí přispěchali na pomoc. Její muž byl v armádě a ona se rozhodla uprchnout se svými dvěma dětmi
Přeprava srbských vojáků na ostrov Korfu.
Mapa cesty pochodu hladu Albánii z Niše a na ostrov Asinara.
Ošetřovna na ostrově Asinara během pobytu rakousko-uherských zajatců.
Hřbitov zemřelých zajatců na Asinaře. Portál proveden českými architekty-zajatci.
Zdroje:
Rubino, Salvatore a kol. Life and death of the Austro-Hungarian prisoners of war on the trip from Albania to Asinara during the First World War. 1924 [cit. 21. 11. 2025]. Dostupné z: https://cincer.hu/anyagok/Rubino%20et%20al.pdf
Vojenský ústřední archiv-Vojenský historický archiv Praha: Zpráva o vojenských hrobech v Albánii,
Velký ústup, Wikipedia, on-line: https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Retreat_%28Serbia%29?utm_source=chatgpt.com
Srbský vojenský zdravotnický sbor v albánské Golgotě, Wikipedia, on-line: https://sr.wikipedia.org/sr-el/%D0%A1%D1%80%D0%BF%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D0%B2%D0%BE%D1%98%D0%BD%D0%B8_%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%82%D0%B5%D1%82_%D1%83_%D0%B0%D0%BB%D0%B1%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%BE%D1%98_%D0%B3%D0%BE%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%82%D0%B8?utm_source=chatgpt.com
