Skupina Kaboš – první východní výsadek do okupovaného Československa

Počátky výsadkových operací do okupovaného Československa za 2. světové války si vyžádaly četné oběti a jen málokdy splnily svůj účel. Alespoň částečně byl úspěšný první výsadek organizovaný Hlavní správou rozvědky Rudé armády, který se uskutečnil v noci na 10. srpna 1941. Na palubě seděli výsadkáři Andrej Kaboš a Josef Dycka. 

Josef Dycka (v českých zdrojích zpravidla jako Dyck, řidčeji Dyk, Dick či Dicka) se narodil 21. února 1904 ve Vídni. Někdy bývá uváděno, že se narodil 2. dubna 1904 v Březolupech či Březových Krupech u Uherského Hradiště. Jedná se ale o data z jeho krycích dokladů. Podle výpovědí šlo o vídeňského Čecha. Ve Vídni pracoval jako zubní technik, byl ženatý a byl členem KPÖ (Komunistické strany Rakouska) a KJV (Sdružení bojové mládeže). V roce 1936 jej vídeňský zemský soud odsoudil k pěti letům vězení. Dne 26. srpna 1936 odjel do Československa a odtud v září 1936 do Španělska, kde byl přidělen ke štábu 35. divize. Ve Španělsku používal jména Kurt Denis a Kurt Winkler. V roce 1939 byl evakuován  do Sovětského svazu.

Andrej Kaboš se narodil 25. srpna 1912 v Pětikostelí (Pécs) v Maďarsku do židovské rodiny, která se ale brzy přestěhovala do Košic. V Košicích v roce 1929 absolvoval Reálku a odešel studovat do Prahy, kde po dvouleté epizodě v sionistické organizace začal působit jako funkcionář a později se stal vedoucím Komunistické  studentské frakce (Kostufra) a v roce 1932 vstoupil do KSČ. V roce 1934 byl zatčen za příslušnost ke komunistickým organizacím. V roce 1935 absolvoval Vysoké učení technické v Praze s inženýrským titulem a poté pracoval jako stavitel v Moravské Ostravě. V letech 1935–1937 absolvoval prezenční službu u 3. ženijního pluku v Komárně. Přesídlil na Slovensko. V květnu 1939 překročil z pověření KSS hranice do Polska a v Katowicích jako člen „Ústředního výboru ilegální KSČ“ podchycoval čs. komunisticky orientovanou emigraci, která nevstoupila do vojenského odboje. Poté, co v září 1939 Německo, Slovensko a Sovětský svaz napadli a porazili Polsko, se A. Kaboš jako uprchlík přesunul do ukrajinského Rovna, kde uzavřel sňatek s budoucí bojovnicí Svobodovy armády, Malvínou Friedmannovou, a posléze byl zatčen. Následně pracoval jako stavební inženýr v sovchozu Proletkutura ve Stalingradské oblasti. Na přelomu let 1940 a 1941 jej získala pro spolupráci Dělnicko-rolnická rudá armáda a od 1. ledna do 22. července 1941 prodělával zpravodajské školení a radistický výcvik u Moskvy. 

Spolu s Josefem Dyckem odstartoval 9. srpna 1941 z letiště Brovary u Kyjeva směr okupované Československo. Ačkoliv se jejich cílem měla zřejmě stát Praha a Slovensko, kde měli obnovit spojení místních ilegálních organizací komunistické strany, byli, nejspíš kvůli navigační chybě, vysazeni v oblasti polského Włoszcowa (často udávána také oblast Przylek).

Josefu Dyckovi se během seskoku neotevřel padák. Jeho pozůstatky byly nalezeny hned 10. srpna 1941 v civilním oblečení, stále v postrojích padáku. U sebe měl protektorátní občanskou legitimaci na jméno Josef Novák č. 14426 LOS s bydlištěm v Praze, pistoli Walter 7,65 mm, 25 nábojů, finský nůž, kompas, mapu, rádiovou stanici, 3 000 dolarů, 5 000 protektorátních korun a 4 300 říšských marek. Podle poválečné výpovědi úředníka gestapa Aloise Hornischera byl u jeho těla nalezen zápisník (někdy uváděno jako svitek papíru) se zašifrovanými adresami asi 15 osob v Praze, včetně konspiračních hesel. Gestapo šifru později rozluštilo a informace použilo v rámci zpravodajských operací. V okolí byly nalezeny propagandistické letáky ve slovenštině. Pravděpodobně měly zamaskovat skutečný důvod letu a také ukazují, že výsadek měl původně přistát někde na Slovensku. Informace o nálezu letáků a těla byly předány Slovenskému štátu.

Andrej Kaboš měl větší štěstí. V pořádku přistál u polské obce Secemin a pěšky urazil asi 220 km a 20. srpna 1941 přešel hranice na Slovensko. Jeho kontakty již byly pozatýkány. Legalizoval se pod identitou Andrej Keller, zahájil agenturní činnost a postupně získal sedm spolupracovníků. Nakonec jej slovenská Ústredňa štátnej bezpečnosti vypátrala s pomocí brněnského gestapa, s kterým kolaborovali parašutisté Rudolf Mišutka (výsadek Aroš I.) a Jan Kasík (výsadek S I/R), a 16. prosince 1942 byl v Liptovském Mikuláši zatčen. Byl vyslýchán a vězněn v Bratislavě, ale 29. srpna 1944, v den začátku Slovenského národního povstání, utekl z vojenské nemocnice a dostal se do Prešova, kde se dal k dispozici Slovenské národní radě. Po porážce povstalců se vydával za zmocněnce organizace Todt a v ilegalitě přečkal do osvobození. Začátkem února 1945 se stal oblastním tajemníkem KSS na východním Slovensku a poslancem Slovenské národní rady. V říjnu 1946 byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 za vynikající zásluhy o osvobození Československé republiky. V roce 1949 se stal vedoucím tajemníkem KV KSS Bratislava. Dne 23. dubna 1951 byl zatčen za vojenskou zradu a velezradu a v roce 1954 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k odnětí svobody na 15 let a propadnutí celého majetku. O šest let později byl amnestován. V 80. letech působil jako ředitel Pozemních staveb v Nitře  a v roce 1985 byl vyznamenán Řádem Vítězného února. Zemřel v roce 2000.

Místo posledního odpočinku Josef Dycky není známo a jeho oběť není konkrétně připomenuta na žádném známém pietním místě.

Vlastimil Křišťan

Summary

One of the first Soviet parachute operations aimed at German-occupied Czechoslovakia was launched from Brovary near Kyiv on 9 August 1941. Agents Josef Dycka, a Czech from Vienna, and Andrej Kaboš, a Slovak communist and engineer, were to restore contacts with underground networks. Probably because of a navigation error, they landed in occupied Poland. Dycka’s parachute failed to open and he died on 10 August near Włoszczowa. The Gestapo recovered his documents, radio and coded addresses. Kaboš landed safely near Secemin, walked about 220 km and reached Slovakia. He was arrested in December 1942, escaped during the Slovak National Uprising and survived underground until liberation. After the war he entered politics, but in 1951 was arrested and sentenced in a fabricated treason trial. He was later released and died in 2000. Dycka’s burial place remains unknown. 

Zdroje

ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě: českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941-1945). Cheb. Svět křídel, 2003, s. 31-32, 200, 222–223.

ŠOLC, Jiří. Padáky nad Slovenskem: 2. československá samostatná paradesantní brigáda v SSSR. Praha: Ares, 1997, s. 63, 179–180.

Archiv bezpečnostních složek, fond tzv. Studijního ústavu MV, Svazky k příslušníkům a zaměstnancům Gestapo, Svazek dokumentace k osobě JUDR. Alois Hornischer… sign. 325-115-2, s. 173, 188 a 202, on-line: https://ebadatelna.cz/?id=f626366 

VANĚK, Oldřich. Výber a príprava kádrov pre špeciálne operácie zo ZSSR v rokoch 1941–1945. In: Vojenská história 2009, č. 4, s. 65. On-line: https://www.vhu.sk/data/att/dd2/18854.931a54.pdf 

KABOŠOVÁ, Monika. Anfrej Kaboš a Ervín Polák. Odvolaní vedoucí tajemníci KV KSS Bratislava v kontextu hledání „vnitřních zrádců“ počátkem 50. let 20. století. In: Historický časopis 69, č. 2 (2021), s. 317–344. On-line: https://digilib.uhk.cz/bitstream/handle/20.500.12603/1264/Kabesova.pdf

DOBIŠ, Alojz. Stavby ČSSR 1981-1985. Bratislava: Alfa, 1986, s. 33.  

KAPLAN, Karel, PATON, Derek. K politickým procesům v Československu 1948-1954: Dokumentace komise ÚV KSČ pro rehabilitaci 1968. Praha: AV ČR. Ústav pro soudobé dějiny, 1994, s. 93, 179.

DOBEŠ, Jan. „Nikdy jsem neměl o ničem pochyby, a o nikom, nyní mi nezbývá než říci, že jsem se celý život mýlil“. Takzvaná Kolderova komise a dopad jejích odhalení na stranickou veřejnost. In: Soudobé dějiny 2024, č. 1, s. 24. On-line: https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2024/01/02.pdf 

Databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí, VÚA, on-line: https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/31411 

Sistema d’Informació Digital sobre les Brigades Internacionals, Universitat Barcelona, on-line: https://sidbrint.ub.edu/brigadista/dycka-josef 

ÖsterreicherInnen für Spaniens Freiheit 1936-1939, DÖW, on-line: https://www.doew.at/erinnern/biographien/spanienarchiv-online/spanienfreiwillige-d/dycka-josef