85. výročí smrti letce RAF Stanislava Plzáka
Dne 7. srpna 1941 v 17:20 odstartoval ppor. Stanislav Plzák z 19. perutě RAF se svým letounem Supermarine Spitfire Mk.IIA (P7771/QV–) k operačnímu letu nad Francií. Měl to být jeho poslední bojový úkol před odchodem na odpočinek. Již nějaký čas pociťoval vyčerpání a několikaměsíční, takřka nepřetržitá, operační činnost nezůstala bez vlivu na jeho nervovou soustavu. Jeho úkolem bylo hlídkovat v oblasti Mardyck a Saint-Omer, aby ve společné formaci s dalšími letouny kryl ústup spojeneckých bombardérů vracejících se z náletu na Lille. Ve vymezeném prostoru došlo k přepadu britských strojů německými stíhači, kteří překvapivě zaútočili shora zezadu od slunce. Plzákův Spitfire se na základnu nevrátil. Zatímco podle původní hypotézy byl sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem, dnes se většina badatelů na základě německého hlášení kloní spíše k tomu, že byl sestřelen letounem Messerschmitt Bf–109 a zřítil se do moře v Lamanšském průlivu. Jeho tělo vodní živel nikdy nevydal. Usnesením Okresního soudu v Plzni ze dne 12. května 1947 byl prohlášen za mrtvého.
Jaký byl životní příběh stíhacího pilota Stanislava Plzáka?
Narodil se 13. listopadu 1914 v Plzni. Po dokončení měšťanské školy se vyučil soustružníkem kovů a nastoupil do zaměstnání. Ve volném čase absolvoval základní pilotní výcvik v Západočeském aeroklubu na letišti Plzeň-Bory. Od 1. října 1932 do 31. července 1934 prodělal Školu pro odborný dorost letectva v Prostějově. Následně se podrobil dobrovolnému odvodu a byl zařazen do branné moci. Od 1. srpna 1934 sloužil u cvičné letky 1. leteckého pluku ve Kbelích u Prahy. Nedlouho potom byl přidělen k 4. pozorovací letce. Vzorné plnění úkolů, postupné získávání znalostí a rozvíjení dovedností mu přineslo povýšení do hodnosti četaře a jmenování do funkce polního pilota–letce. Dne 30. června 1938 byl přemístěn k 32. stíhací letce 4. leteckého pluku. Do počátku nacistické okupace českých zemí nalétal 850 hodin. Začátek okupace 15. března 1939 znamenal pro Plzáka konec jeho služby u čs. branné moci. Jako přesvědčený vlastenec se rozhodl odejít do exilu, aby se mohl aktivně zapojit do boje za znovuobnovení svobodného Československa.
Hranice z protektorátu do Polska přešel dne 8. června 1939 u Radvanic poblíž Moravské Ostravy. Na čs. konzulátu v Krakově se hlásil ke splnění vojenské povinnosti. Jelikož mezinárodní situace neumožňovala vznik čs. jednotek v Polsku, čs. vojáci a letci často směřovali do Francie, aby byli přijati do cizinecké legie. Plzák cestoval vlakem do Gdyně, aby se na palubě švédského parníku „Kastelholm“ dopravil do francouzského přístavu Boulogne. Vstoupil do cizinecké legie, odkud byl po vypuknutí války uvolněn. Následně prodělal výcvik v Avordu a byl přidělen do výcvikového střediska v Chartres pro přeškolení na francouzskou techniku. Mezitím se dnem 2. října 1939 stal příslušníkem čs. zahraniční armády a byl povýšen do hodnosti rotného. V rámci Groupe de Chasse II/2 odešel v květnu 1940 na frontu v prostoru Besançonu. Zúčastňoval se doprovodu bombardérů, stíhacích operací i útoků na tanky.
Po porážce Francie přeletěl s letounem do Perpignanu, odkud se dostal do Oranu v severní Africe. Jeho další cesta vedla vlakem do marocké Casablancy a společně s dalšími piloty odplul přes Gibraltar do britského přístavu Liverpool, kam dorazil 12. července 1940.
Záhy byl přijat do RAF a po přeškolení na britské stroje byl přidělen k 310. čs. stíhací peruti. Dne 29. srpna 1940 byl přemístěn k 19. peruti, která podléhala 12. stíhací skupině a disponovala letouny Spitfire. S touto perutí se Plzák zúčastnil známé bitvy o Británii. Takřka celý rok plnil operační úkoly všeho druhu nad okupovanou Evropou. Nalétal 183 hodin, z toho téměř 130 operačních. Jeho celkové skóre činilo 7 potvrzených a 1 pravděpodobný sestřel, což mu přineslo povýšení do důstojnické hodnosti – čs. i britské. Dnem 1. července 1941 se stal podporučíkem letectva a 7. srpna 1941 byl povýšen do nejnižší britské důstojnické hodnosti Pilot Officer. Jeho další úspěšnou kariéru utnula hrdinská smrt.
Za svou obětavou službu v armádě byl vyznamenán třikrát Čs. válečným křížem 1939, Čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem, Čs. medailí Za zásluhy I. stupně, Čs. vojenskou pamětní medailí se štítkem F–VB, francouzským válečným křížem (Croix de Guerre), britskou medailí The 1939-1945 Star, Evropskou hvězdou leteckých osádek (Air Crew Europe Star) a Medailí za obranu (Defence Medal). In memoriam byl povýšen do hodnosti nadporučíka letectva a později plukovníka. Jeho památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství.
Jan Benda
Pietní místa připomínající památku ppor. Stanislava Plzáka evidovaná v Centrální evidenci válečných hrobů:
Památník v Runnymede ve Velké Británii - ev. č. VH: GBR-1344:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1344
Londýnský památník bitvy o Británii – ev. č. VH: GBR-34071:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-34071
Památník bitvy o Británii v Capel-le-Ferne – ev. č. VH: GBR-34907:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-34907
Památník čs. letců, kteří padli v boji za druhé světové války, v Praze-Bubenči - ev. č. VH: CZE0006-18911:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911
Pomník padlým členům Západočeského aeroklubu v Plzni – ev. č. VH: CZE3209-5181:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5181
Pietní místo v Plzni v areálu Škoda Transportation, a. s. – ev. č. VH: CZE3209-55904:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-55904
Summary
Czechoslovak RAF pilot P/O Stanislav Plzák was among the experienced airmen who went into exile following the Nazi occupation of their homeland to continue the fight for the restoration of Czechoslovakia. He served in France and Great Britain. On August 7, 1941, he went missing during an operational flight over the English Channel. While escorting Allied bombers returning from a raid on Lille, his formation was attacked by German fighters over northern France. His aircraft failed to return, and modern research suggests it was shot down by a Messerschmitt Bf 109 before crashing into the English Channel. Plzák’s body was never recovered. He was decorated for his contribution to the national liberation struggle and promoted to the rank of colonel posthumously. His memory is honored at memorial sites both in his homeland and abroad.
Ppor. Stanislav Plzák (*13. 11. 1914 – † 7. 8. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Jména padlého letce Stanislava Plzáka je uvedeno na desce č. 34 v rámci památníku v Runnymede v hrabství Surrey ve Velké Británii.
Na stěnách památníku jsou umístěny panely, na nichž jsou vytesána jména 20 456 příslušníků letectva Commonwealthu, kteří padli za 2. sv. války a nemají známý hrob.
Londýnský památník bitvy o Británii zobrazuje v sérii reliéfů různé klíčové okamžiky bitvy. Na památníku jsou i jména všech 2936 pilotů z 15 zemí, kteří v létě a na podzim roku 1940 odvrátili snahu o německou invazi. Nechybí mezi nimi jméno S. Plzáka.l
V areálu památníku bitvy o Británii v Capel-le-Ferne v hrabství Kent se nachází desky se jmény letců RAF, mezi nimiž najdeme i jméno Stanislava Plzáka.
Na plzeňském pomníku padlým členům Západočeského aeroklubu nechybí jméno letce Stanislava Plzáka.
Pietní místo v Plzni připomíná místního rodáka letce Stanislava Plzáka.
Kenotaf letce Stanislava Plzáka se nachází na Ústředním hřbitově v Plzni v oddělení č. 73.
Celek kenotafu letce Stanislava Plzáka v Plzni.
Jméno Stanislava Plzáka je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.
Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, se objevuje Stanislav Plzák.
Jméno Stanislava Plzáka nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
