Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši upravilo hraniční linii mezi Polskem a Československem. Rozhodnutí mocností ukončilo alespoň dočasně politický a vojenský konflikt obou mladých republik. Válka o Těšínsko, známá také jako Sedmidenní válka, byla krátký konflikt, mezi Československem a Polskem v lednu 1919. 

Československé oddíly zahájily ve čtvrtek 23. ledna 1919 agresi ve chvíli, kdy byly z pohledu Prahy vyčerpány všechny ostatní diplomatické prostředky. Polsko nereagovalo na několik výzev k zastavení příprav voleb do polského sejmu a umisťování jednotek polské armády na sporném území bývalého Těšínského vévodství. Polská zahraniční politika v prvních poválečných letech silně spoléhala na relativně silnou armádu a agresivní vojenské kampaně vůči sousedům. Československo ji však zastihlo nepřipravenou. Po podání posledního ultimáta v Těšíně v 11:00, a jeho ignorování, zaútočily ve 13:00 československé oddíly na východ. Během rychlého postupu československých oddílů vedených generálem Šnejdárkem došlo v prvních hodinách války k obsazení Bohumína, Orlové a Karviné. Těšín padl do československých rukou 27. ledna 1919 bez boje. Polské oddíly ustoupily za Vislu a začala příprava k bitvě u Skočova, ke které ale nedošlo. Na přání diplomatů Dohody zastavil boje rozkaz ministerstva národní obrany z 30. ledna 1919. 

Podle dohody mělo rozdělení Těšínska proběhnout na základě plebiscitu. Jeho přípravu ale narušovalo násilí, včetně vražd a teroristických útoků. V zájmu všeobecného míru uspořádal osud sporných území konference velvyslanců „Čelných mocností spojených a sdružených“ – Francie, Velké Británie, Spojených států amerických, Itálie a Japonska.

Válka si vyžádala asi 145 životů na obou stranách, z toho 44-53 na straně Československa. Polsko se kromě vyšších ztrát na životech potýkalo i s masivními dezercemi, kdy se stalo nezvěstnými takřka 900 mužů polské armády. Následující plebiscitní období si vyžádalo další životy policistů, vojáků, úředníků, ale třeba i jen politicky „nepohodlných“ dělníků. V roce 1922 „Fond pro pozůstalé a pro zbudování pomníku padlým za Těšínsko se sídlem v Orlové“ ve spolupráci se Sokolskou župou Těšínskou inicioval soustředění padlých a zemřelých na pohřebišti v Orlové. Bylo zde uloženo 47 obětí bojů, 8 obětí plebiscitního období a na čestném místě náčelník sokolské župy moravskoslezské a přední organizátor čs. legie v Itálii Jan Čapek, který padl v bojích na Piavě v roce 1918. V roce 1928 se podařilo za pomoci finanční sbírky architektonicky dokončit „Pomník padlým za Těšínsko“ a 30. září 1928 jej odevzdat veřejnosti. Pomník byl ale po polské okupaci území v roce 1938 poškozen. K jeho obnově v celém rozsahu došlo teprve v roce 2024. Dalších 9 obětí bojů a nepokojů bylo pochováno mimo Orlovou – v českých obcích Louky, Těšín, Moravská Ostrava, Nivnice na Moravě, Praha a na polském území  v obcích Kozakowice Dolne a Goleszów. Pomník se jmény 9 „čs. Legionářů“ z roku 1919 nalezneme v Jablunkově. Podle archivních materiálů jde ovšem o příslušníky rakousko-uherské armády, kteří zde byli pochováni v letech 1915-1916. Hroby polských obránců zůstaly roztroušeny na území bojů. Na území současné České republiky je nalezneme v Albrechticích, Horní Suché, Jablunkově či Stonavě.

Vlastimil Křišťan

Ústřední památník československých obětí konfliktu Pomník padlým za Těšínsko v Orlové: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8118-7659

Hrob s ostatky a pietní místa tří československých obětí války v polské obci Goliszowa:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-55113
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-55114
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-55115

František Korynta je pochován na čestném pohřebišti obětí 1. světové války na Olšanských hřbitovech v Praze:  https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0003-22421

Hrob dvou polských vojáků v Albrechticích: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8108-42447

Hrob dvaceti polských vojáků ve Stonavě:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8111-26489
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8111-26490

Jablunkov, pomník údajným legionářům, fakticky rakousko-uherským zemřelým z let 1915–1916: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8110-8062

Summary
The Conference of Ambassadors’ decision on 28 July 1920 settled the border between Poland and Czechoslovakia following the brief but intense conflict over the Cieszyn Silesia region. Known as the Seven-Day War, the clash in January 1919 began after failed diplomatic efforts and disputes over elections and military presence. Czechoslovak troops, led by General Šnejdárek, quickly advanced, capturing key towns. The fighting ended on 30 January under pressure from the Allied Powers. Roughly 140 lives were lost, including dozens of Czechoslovaks, while Poland faced high desertion rates. A planned plebiscite was disrupted by violence. Victims of war and plebiscit were later commemorated, especially in Orlová, where a memorial was completed in 1928, destroyed by the Polish occupiers in 1938 and fully restored in 2024. 

Zdroje
Vyhláška č. 20/1925 Sb. Vládní vyhláška o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši. On-line: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1925-20

PELC, Ferdinand. "O Těšínsko": vzpomínky a úvahy. Slezská Ostrava, 1928. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:58fd5bc2-3c64-4c70-8645-e33f4804c84c

JEŽEK, Zdeněk. Účast dobrovolníků v bojích o Slovensko a Těšínsko v letech 1819-1919. Praha, 1937. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:13cab03f-eb49-4c17-840c-5a33cdf61ae2 

Památník vydaný ku slavnosti odhalení pomníku, postaveného na hřbitově v Orlové padlým při obsazování       Těšínska a za plebiscitu: 30.9.1928 za oslav 10letého výročí Republiky československé. Orlová, 1928. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:eed100f2-abe0-11ea-b8a4-001b63bd97ba

Sedmidenní válka, Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedmidenn%C3%AD_v%C3%A1lka

Śladami poległych w wojnie polsko-czeskiej w 1919 roku, on-line: https://eksploratorzy.com.pl/viewtopic.php?p=1818#p1818

Velká válka v okresech Moravský Beroun, Zábřeh, Bílsko, Těšín, Fryštát, Jeseník, Krnov, Litovel, Moravská Ostrava, Šumperk, Bruntál, Frýdek - plány pohřebišť a evidenční karty pohřbených vojáků, on-line: https://halic-predkove.blogspot.com/2018/12/velka-valka-v-okresech-moravsky-beroun.html

Karty ewidencyjne poległych i zmarłych żołnierzy i jeńców, oraz plany cmentarzy wojennych w powiatach: Bärn, Hohenstadt, Bielsko, Cieszyn, Freistadt (Frysztat), Freiwalden, Jägerndorf, Littau, Mährisch-Ostrau, Mähr-Schöngerg, Frendenthal, Friedek (Frydek),  Szukaj w archiwach, on-line: https://www.szukajwarchiwach.gov.pl/skan/-/skan/5bea3e4586e9b2e1dafc485a6ec6997e8349a7ad893d40f62c65ff620c00d878

Válečné hroby a pietní místa, Město Jablunkov, on-line: https://www.jablunkov.cz/valecne-hroby-a-pietni-mista/d-3337

JUŘICA, Martin. Ze vzpomínek generála Aloise Vicherka z let 1938-1939. In: Těšínsko 2002, č. 1, s. 26. On-line: https://www.muzeumct.cz/images/casopis-tesinsko/digiarchiv_pdf/Tesinsko_2002_1.pdf