Katastr válečných hrobů

Katastr válečných hrobů

Katastr válečných hrobů

V únoru 2026 se podařila dobrá věc, když byla dokončena digitalizace dokumentů z Katastru válečných hrobů. Tato archivní sbírka obsahuje informace o místech pohřbů a pohřbených osobách především z první světové války v hranicích meziválečného Československa ale i v zahraničí, např. na území bývalé Jugoslávie, Itálie či Rumunska. Projekt, který vznikl ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem – Vojenským historickým archivem a Vojenským historickým ústavem Praha, tak na počátku tohoto roku dosáhl dílčího cíle. V příštích letech z něj budou čerpat obce i badatelé zejména při pátrání po padlých a zemřelých z období první světové války.

Projekt, jenž započal v lednu 2024, je dílem vzájemné spolupráce Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany (OVVVH MO), Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu (VÚA–VHA) a Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ Praha). Pořízeno bylo 254 326 snímků archiválií. Celková velikost surových digitálních dat činí čtyři terabajty (tj. čtyři tisíce gigabajtů). Digitalizace probíhala v prostorách Vojenského historického archivu, kde je tato archivní sbírka uložena. Postupné přípravy více než 270 krabic nezinventarizovaných archiválií se ujal vedoucí Oddělení starších fondů a sbírek VHA Mgr. Martin Flosman, Ph. D. Technickou a metodickou stránku digitalizace zajišťuje VHÚ Praha, které pro tento účel poskytlo jedno ze svých mobilních digitalizačních zařízení. Instruktáž pracovníků Odboru pro válečné veterány a válečné hroby provedl vědecký pracovník Mgr. Tomáš Kykal (VHÚ), jenž digitalizovaná data rovněž spravuje a připravuje k dalšímu zpracování. Rozřazení a následné zasílání dat do jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP) k dalšímu využití provádí pracovníci OVVVH MO.

V další fázi bude pokračovat zpracování hrubé digitalizace tak, aby jednotlivé složky mohly být odeslány obcím (ORP), kterých se týkají. Mnohé padlé v rámci hřbitovů přitom v současné době neevidujeme v rámci Centrální evidence válečných hrobů. Postupně bude celý Katastr válečných hrobů zpřístupňován široké veřejnosti v Digitálním archivu MO (DAMO) a zároveň v Digitální studovně MO (DSMO), která navíc nabídne možnost fulltextového vyhledávání. Získané poznatky se zároveň promítají i do Centrální evidence válečných hrobů.

Takto byly například za pomoci digitalizátů Katastru válečných hrobů nalezena a následně rozetami nově označena zapomenutá místa posledního odpočinku rakousko-uherských vojáků v gesci ORP Bílina v Ústeckém kraji.

Děkujeme všem, kteří se na zpracování katastru podíleli a podílejí. V příštích letech dozajista přinese mnoho dalších objevů již zapomenutých či polozapomenutých válečných hrobů našich vojáků i zajatců a pomůže k dalšímu rozvoji připomínání našich vojenských tradic.

 

Katastr válečných hrobů je pro veřejnost dostupný pod těmito odkazy:

Vojenský ústřední archiv

Katastr válečných hrobů – země česká | Digitální studovna Ministerstva obrany ČR | Digitální knihovna Kramerius

 

Příklady díky katastru dohledaných válečných hrobů opatřených rozetami v Bílině:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4201-57747

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4201-57770

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4201-57893 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4201-57914 

 

Hřbitov v Děčíně – Folknářích se proměnil natolik, že místa jednotlivých hrobů z nákresu z roku 1922 již nelze rozpoznat. V současnosti jsou pochovaní zapsáni v Centrální evidenci válečných hrobů. V budoucnu dojde k vhodnému připomenutí přímo na hřbitově:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4202-57900 

 

Summary:

In February 2026, a good thing was achieved when the digitization of documents from the War Graves Register was completed. The register contains information on burial sites and buried persons, primarily from the First World War in the area of the interwar Czechoslovakia (except Slovakia), but also in the territory of the former Yugoslavia, Italy and Romania. The project, which has been carried out in cooperation with the Central Military Archive-Military Historical Archive and the Military History Institute Prague, thus achieving a partial goal at the beginning of this year. In the coming years, municipalities and researchers will draw on it, especially when searching for the fallen and deceased of the First World War.

Instruktáž pracovníků Odboru pro válečné veterány a válečné hroby na digitalizačním zařízení ve VHÚ.

Instruktáž pracovníků Odboru pro válečné veterány a válečné hroby na digitalizačním zařízení ve VHÚ.

Katastrální list hřbitova Benešov

Katastrální list hřbitova Benešov
Zdroj: Katastr válečných hrobů – země česká, VÚA–VHA

Situační nákres vojenského hřbitova Benešov

Situační nákres vojenského hřbitova Benešov
Zdroj: Katastr válečných hrobů – země česká, VÚA–VHA

Fotografická dokumentace vojenských hrobů v Benešově

Fotografická dokumentace vojenských hrobů v Benešově
Zdroj: Katastr válečných hrobů – země česká, VÚA–VHA

Seznam válečných hrobů s údaji pochovaných pro hřbitov v Benešově

Seznam válečných hrobů s údaji pochovaných pro hřbitov v Benešově
Zdroj: Katastr válečných hrobů – země česká, VÚA–VHA

Evidenční list pohřbeného

Evidenční list pohřbeného
Zdroj: Katastr válečných hrobů – země česká, VÚA–VHA

Příklady válečných hrobů v Bílině dohledaných díky katastru a opatřených rozetami.

Příklady válečných hrobů v Bílině dohledaných díky katastru a opatřených rozetami.
Zdroj: CEVH

Příklady válečných hrobů v Bílině dohledaných díky katastru a opatřených rozetami.

Příklady válečných hrobů v Bílině dohledaných díky katastru a opatřených rozetami.
Zdroj: CEVH

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.

Tragická smrt pilota Václava Skřivánka

Václav Skřivánek (*1919 – †1941) vstoupil do armády po mnichovské dohodě a po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde zahájil letecký výcvik. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie a vstoupil do RAF VR. Sloužil u 32. stíhací perutě RAF a létal na Hurricanech. Tragická nehoda během cvičného letu 21. února 1941 připravila dvaadvacetiletého pilota o život. Pohřben je v Ringwoodu.