Generál Josef Svatoň

Generál Josef Svatoň 

Josef Svatoň se narodil 8. března 1896 v obci Dolní Roveň na Pardubicku a vyučil se řezníkem. V říjnu 1915 nastoupil vojenskou službu u c. k. hulánského pluku č. 2 ve Vysokém Mýtě. Po absolvování výcviku byl odeslán na ruskou frontu, kde 4. června 1916 dobrovolně přešel do ruského zajetí. Dne 9. července 1916 na základě své přihlášky vstoupil do československých legií. Byl zařazen k 1. čs. střeleckému pluku, s nímž se účastnil bitvy u Zborova. Po absolvování důstojnické školy byl ustanoven velitelem čety, s níž se v létě 1918 zapojil do bojů proti bolševikům. Dne 8. října 1918 byl přeložen k 1. čs. jízdnímu pluku a následně ustanoven velitelem 4. eskadrony. Do svobodné vlasti dorazil 4. srpna 1920 v hodnosti nadporučíka ruských legií.

Po návratu do Československa se zařadil do nově se formující československé armády. Vojenskou službu konal v Terezíně, Bratislavě a Vysokém Mýtě. Byl milovníkem koní a jedním z nejúspěšnějších československých dostihových jezdců, proto padlo rozhodnutí o jeho účasti na olympijských hrách v roce 1936 v Berlíně, kterých se ale na vlastní žádost kvůli zostřující se politické situaci nakonec nezúčastnil. Po okupaci ČSR a zániku československé branné moci byl převeden do civilního zaměstnání jako úředník obecního úřadu ve Vysokém Mýtě, odkud po několika měsících odešel do výslužby.

Od počátku okupace byl Josef Svatoň aktivně zapojen do protinacistického odboje v rámci organizace Obrana národa (ON) jako příslušník Krajského velitelství ON ve Vysokém Mýtě. Na přelomu let 1939–1940 byla tato organizace výrazně oslabena rozsáhlou vlnou zatýkání, jíž se Josefu Svatoňovi podařilo vyhnout. Od jara 1941 začal ve Vysokém Mýtě budovat novou odbojovou strukturu, jejíž působnost se postupně významně rozšířila. Koncem roku 1942 navázal v Hradci Králové spolupráci s gen. Františkem Bláhou, jedním z předních představitelů Ústředního vedení ON. Na jeho pokyn měl navázat kontakt s komunistickou odbojovou skupinou působící v České Třebové a jejím okolí. Krátce po prvních vzájemných setkáních však byla tato skupina rozbita gestapem, které se následně dostalo i na stopu Josefa Svatoně a 5. března 1943 se jej pokusilo zatknout. Josefu Svatoňovi se podařilo uprchnout, avšak jeho manželka a obě děti byly zatčeny a po zbytek války internovány.

Josef Svatoň byl po této události nucen přejít do ilegality. Skrýval se v okolí Proseče na Českomoravské vrchovině. V květnu 1944 se napojil na Radu tří (R3), odbojovou organizaci, která vznikla v září 1942 a v jejímž čele stáli gen. Vojtěch Luža a prof. Josef Grňa. V jejím rámci byl jmenován velitelem partyzánské oblasti Vysočina – Sever, jejíž působnost sahala od Velkého Meziříčí a Jihlavy až po Vysoké Mýto a Litomyšl. Systematicky budoval rozsáhlou partyzánskou síť, spolupracoval s paravýsadky vyslanými z Velké Británie (především Calcium, Barium, Tungsten, Platinum-Pewter a Bauxite) a poskytoval pomoc uprchlým sovětským válečným zajatcům. Poté, co byl Vojtěch Luža 2. října 1944 zastřelen protektorátními četníky, nahradil ho Josef Svatoň na pozici vojenského velitele R3.

Vojtěcha Lužu však Josef Svatoň nepřežil ani o měsíc. Po třech letech pobytu v ilegalitě byl 1. listopadu 1944 v obci Paseky u Proseče spolu se svým pobočníkem kpt. Eduardem Soškou zastřelen při pokusu o průlom z obklíčení gestapa.

Takto zachytil poslední chvíle života Josefa Svatoně kronikář obce Paseky u Proseče: „Přišel 1. listopad roku 1944. … Tento den zůstane zapsán krvavým písmem navždy v myslích obyvatelstva i v dějinách obce. Tento den za časného jitra byl domek č. 4 Josefa Ehrenbergera, nadhajného ve výslužbě, obstoupen osmi gestapáky, kteří zde našli stopu odboje. V domku se skutečně ukrývali Josef Svatoň a Eduard Soška, kteří měli vedoucí úlohu v odbojové činnosti ve zdejším okolí. Po výslechu J. Ehrenbergera nastala přestřelka, když gestapáci chtěli vniknout na půdu. J. Svatoň neustálou střelbou z pistole tomuto vniknutí zabránil. Gestapáci proto použili dýmovnici, kterou vhodili do podkroví, kde byli oba ukryti. Tito byli nuceni uprchnouti ven, co se jim skutečně podařilo oknem kuchyně. Záhy potom oba byli odstřelování kulometem na otevřeném poli p. Macháčka č. 47. … Celá obec žila v následujících dnech ve stálém strachu a očekávání, že Paseky stihne stejný osud jako Ležáky.“

Josef Svatoň byl v únoru 1947 povýšen na brigádního generála in memoriam. Jeho statečnost a oběť byly též oceněny řadou vyznamenání in memoriam, mezi něž patří i Medaile za hrdinství, která mu byla udělena 28. října 2025.

V místě úmrtí generála Josefa Svatoně v obci Paseky u Proseče se tyčí osm metrů vysoký žulový Památník hrdinům národní revoluce. Výstavba památníku byla zahájena bezprostředně po osvobození v roce 1945, přičemž výroba a opracování žulových kvádrů byly zadány kamenolomu ve Chřibech u Zderaze. Autorem památníku je arch. Jaroslav Mošek. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 1. listopadu 1945 za účasti vládní delegace složené z ministra národní obrany Ludvíka Svobody, ministra průmyslu Bohumila Laušmana, předsedy Svazu národní revoluce Josefa Grni a zemského velitele Sboru národní bezpečnosti Karla Štainera-Veselého. Památník se skládá ze střední části, na které je uveden nápis: „Zde padli 1. 11. 1944 gen. Josef Svatoň a kpt. Eduard Soška“, a dvou bočních křídel. Pravé křídlo je nízké a tvoří jej jeden hrubě opracovaný kvádr, zatímco levé křídlo je vysoké a sestává se z pěti hrubě opracovaných kvádrů. Na střední části levého křídla je umístěn text: „Hrdinům národní revoluce“ a zcela nahoře reliéf státního znaku. V základech památníku se nachází betonová schránka, v níž jsou uloženy urny s popelem obou padlých vlastenců. Tyto ostatky se podařilo uchránit díky statečnosti pracovníků krematoria v Pardubicích. Na jaře 1965 bylo okolí památníku osázeno okrasnými stromy, keři a růžemi do podoby parku. V roce 2014 prošel park rozsáhlou obnovou zeleně a zároveň byla provedena generální oprava památníku pod vedením MgA. Petra Rejmana z Proseče. Téhož roku byl park oficiálně pojmenován Park gen. Svatoně a kpt. Sošky. Dne 1. listopadu 2015 byla v jeho areálu vysazena dceřiná hrušeň vypěstovaná z roubů památné Lidické hrušně, jediného ovocného stromu, který přežil vyhlazení obce Lidice. Památník je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka pod č. 21761/6-4813.

Jméno Josefa Svatoně je uvedeno i na pomníku obětem první a druhé světové války v Proseči a na pamětní desce na Městském úřadu ve Vysokém Mýtě, která připomíná vysokomýtský vojenský odboj v letech 1939–1945. Na tomto místě uvádíme odkazy na evidované válečné hroby připomínající památku gen. Josefa Svatoně.

Kristýna Hledíková

Odkazy na všechny evidované válečné hroby připomínající generála Josefa Svatoně:

Památník hrdinům národní revoluce v Pasekách u Proseče (číslo VH: CZE5304-6480)

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5304-6480

Pomník obětem první a druhé světové války v Proseči se jménem gen. Josefa Svatoně (číslo VH: CZE5304-27719)

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5304-27719

Pamětní deska ve Vysokém Mýtě připomínající vojenský odboj v letech 1939–1945
se jménem gen. Josefa Svatoně (číslo VH: CZE5314-38276)

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5314-38276

Pamětní deska v Novém Městě na Moravě připomínající dům kpt. Eduarda Sošky i se jménem gen. Josefa Svatoně (číslo VH: CZE6108-9020)

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6108-9020

Summary:

We commemorate the 130th anniversary of the birth of General Josef Svatoň, a legionnaire, officer in the Czechoslovak army, prominent horse racing rider, and one of the most important figures in the domestic anti-Nazi resistance. During World War II, he was active in the illegal organizations Obrana národa and the Rada tří, in which he served as military commander. In November 1944, he was killed by the Gestapo while attempting to break out of encirclement. His courage and sacrifice are commemorated by the Monument to the Heroes of the National Revolution in Paseky near Proseč. 

Zdroje:

ČAPLOVIČ, Miloslav–LÁNÍK, Jaroslav–RAJLICH, Jiří: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha 2005.

HAMPL, Vladimír: Zemřeli, abychom žili. Váleční hrdinové a oběti válek na Českotřebovsku. Česká Třebová 2021.

NEPRAŠ, Jaromír: Smrtí boj nekončí. In memoriam gen. Josefa Svatoně. Proseč 2015. 

ŘEHÁČEK Jan: Park gen. Svatoně a kpt. Sošky. Vlastivědné listy Pardubického kraje, 2023, č. 4. 

Město Proseč. Kronika Proseče, svazek III., [online]. Digitalizaci provedl: Státní okresní archiv Chrudim. Dostupné na: https://www.mestoprosec.cz/mesto/kronika-prosec-iii.

Město Proseč. Pamětní kniha obce Paseky, svazek II., [online]. Digitalizaci provedl: Státní okresní archiv Chrudim. Dostupné na: https://www.mestoprosec.cz/mesto/kronika-paseky-ii.

Národní památkový ústav. Památkový katalog, [online]. Dostupné na: https://www.pamatkovykatalog.cz/pomnik-obetem-ii-svetove-valky-12869555.