Reportáž ze služební cesty po Albánii I.

Služební cestu po válečných hrobech v Albánii jsme v doprovodu přidělence obrany zahájili v tiranském parku, kde se nachází britské a německé válečné hroby z druhé světové války. Vzhledem ke své poloze a přístupnosti pro veřejnost se park jeví jako ideální místo pro zřízení centrálního válečného hrobu na památku našich padlých vojáků v řadách rakousko-uherské armády v Albánii.

Před cestou do Albánie jsme si na základě shromážděných podkladů byli vědomi, že přesná lokalizace vojenských hřbitovů bude obtížná, a že je pouze minimální šance najít zbytky hrobových zařízení. Nicméně jsme přesvědčeni, že si tisíce našich padlých a zemřelých vojáků připomínku zaslouží. Jejich anabáze v Albánii nebyla pouhou epizodou, ale důležitou kapitolou válečného tažení. Češi zde zanechali výrazný otisk, což dokumentují i jejich poválečné vzpomínky.

První den jsme navštívili lokality na severu země Skadar (Shkodër), Leža (Lezhë) a Drač (Durrës). Ve Skadaru se dochoval jeden válečný hrob kapitána Eduarda Kreuziga, na němž je deska věnovaná 315 padlým vojákům rakousko-uherské monarchie. Eduard Kreuzig se narodil v Hradci Králové v roce 1882 a byl kmenově příslušný k pěšímu pluku č. 51. Zemřel 18. července 1916 na tyfus. Na místě jsme zjistili, že hrob je v péči Rakouského černého kříže. Naším cílem je identifikace českých vojáků a následně se zapojit do nezbytné opravy hrobu.

Následně jsme dojeli do města Leže, významného pro albánskou historii, kde jsme se pokusili najít místo, na kterém se měly nalézat dva vojenské hřbitovy a na nich 326 pohřbených rakousko-uherských vojáků, z nichž část pocházela z našeho území. S největší pravděpodobností se nám místo podařilo lokalizovat, přičemž na místě jsou rozpoznatelné objekty, které svojí formou odpovídají zbytkům hrobů. Z naší strany bude probíhat identifikace českých vojáků a následně projednání postupu, jak nejlépe uctít jejich památku.

V přístavním městě Drač byly krátce po válce zřízeny tři vojenské hřbitovy. Na místě se nám nepodařilo najít jakékoliv pozůstatky jejich existence, ale na základě dobové dokumentace, fotografií profilu krajiny se pravděpodobně nacházely na místě, kde jsou v současnosti veřejné hřbitovy.

Pokračování naší reportáže ze služební cesty po stopách vojáků pocházejících z území dnešní České republiky naleznete v příspěvku Reportáž ze služební cesty po Albánii II.