Reportáž ze služební cesty po Albánii I.

Reportáž ze služební cesty po Albánii I.

Služební cestu po válečných hrobech v Albánii jsme v doprovodu přidělence obrany zahájili v tiranském parku, kde se nachází britské a německé válečné hroby z druhé světové války. Vzhledem ke své poloze a přístupnosti pro veřejnost se park jeví jako ideální místo pro zřízení centrálního válečného hrobu na památku našich padlých vojáků v řadách rakousko-uherské armády v Albánii.

Před cestou do Albánie jsme si na základě shromážděných podkladů byli vědomi, že přesná lokalizace vojenských hřbitovů bude obtížná, a že je pouze minimální šance najít zbytky hrobových zařízení. Nicméně jsme přesvědčeni, že si tisíce našich padlých a zemřelých vojáků připomínku zaslouží. Jejich anabáze v Albánii nebyla pouhou epizodou, ale důležitou kapitolou válečného tažení. Češi zde zanechali výrazný otisk, což dokumentují i jejich poválečné vzpomínky.

První den jsme navštívili lokality na severu země Skadar (Shkodër), Leža (Lezhë) a Drač (Durrës). Ve Skadaru se dochoval jeden válečný hrob kapitána Eduarda Kreuziga, na němž je deska věnovaná 315 padlým vojákům rakousko-uherské monarchie. Eduard Kreuzig se narodil v Hradci Králové v roce 1882 a byl kmenově příslušný k pěšímu pluku č. 51. Zemřel 18. července 1916 na tyfus. Na místě jsme zjistili, že hrob je v péči Rakouského černého kříže. Naším cílem je identifikace českých vojáků a následně se zapojit do nezbytné opravy hrobu.

Následně jsme dojeli do města Leže, významného pro albánskou historii, kde jsme se pokusili najít místo, na kterém se měly nalézat dva vojenské hřbitovy a na nich 326 pohřbených rakousko-uherských vojáků, z nichž část pocházela z našeho území. S největší pravděpodobností se nám místo podařilo lokalizovat, přičemž na místě jsou rozpoznatelné objekty, které svojí formou odpovídají zbytkům hrobů. Z naší strany bude probíhat identifikace českých vojáků a následně projednání postupu, jak nejlépe uctít jejich památku.

V přístavním městě Drač byly krátce po válce zřízeny tři vojenské hřbitovy. Na místě se nám nepodařilo najít jakékoliv pozůstatky jejich existence, ale na základě dobové dokumentace, fotografií profilu krajiny se pravděpodobně nacházely na místě, kde jsou v současnosti veřejné hřbitovy.

Pokračování naší reportáže ze služební cesty po stopách vojáků pocházejících z území dnešní České republiky naleznete v příspěvku Reportáž ze služební cesty po Albánii II.

Jediný dochovaný válečný hrob kapitána Eduarda Kreuziga na katolickém hřbitově ve Skadaru

Jediný dochovaný válečný hrob kapitána Eduarda Kreuziga na katolickém hřbitově ve Skadaru
Zdroj: vlastní.

Deska na hrobě Eduarda Kreuziga

Deska na hrobě Eduarda Kreuziga
Zdroj: vlastní.

Místo s dochovanými zbytky hrobového zařízení v Lezhë, na úpatí kóty 186

Místo s dochovanými zbytky hrobového zařízení v Lezhë, na úpatí kóty 186
Zdroj: vlastní.

Detail jednoho z částečně dochovaných hrobů v Lezhë

Detail jednoho z částečně dochovaných hrobů v Lezhë
Zdroj: vlastní.

Skupina Kaboš – první východní výsadek do okupovaného Československa

V noci na 10. srpna 1941 vysadila Rudá armáda první dvojici agentů určenou pro okupované Československo. Pravděpodobná navigační chyba ale zapříčinila výsadek u polského Seceminu. Josef Dycka při seskoku zahynul, Andrej Kaboš přežil a pěšky dorazil na Slovensko. Zatčen byl až v prosinci 1942. Později se zapojil do SNP, po válce byl uvězněn ve vykonstruovaném procesu a byl propuštěn v amnestii v roce 1960. Místo hrobu Josefa Dycka není známo.

VI. sočská bitva

Šestá bitva o Soču proběhla 6.–17. srpna 1916 a přinesla první výraznější italský úspěch v bojích na sočské frontě. Italové dobyli Gorici i vrch Sabotino, rozhodující průlom se jim však nepodařil. Obě strany ztratily kolem 40–50 tisíc mužů. V Centrální evidenci válečných hrobů byly nově doplněny stovky padlých z českých zemí pohřbených zejména na hřbitově v Proseccu.

85. výročí smrti letce RAF Stanislava Plzáka

Čs. pilot RAF ppor. Stanislav Plzák patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil ve Francii a Velké Británii. Dne 7. srpna 1941 se stal nezvěstným během operačního letu. Pravděpodobně se po vzdušném souboji zřítil do Lamanšského průlivu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Za svůj podíl na národněosvobozeneckém boji byl vyznamenán a povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Jeho památku připomínají pietní místa ve vlasti a v zahraničí.