Rekognoskace válečných hrobů na Balkáně – Černá Hora

Rekognoskace válečných hrobů na Balkáně – Černá Hora
V prvních dvou dnech jsme nebyli příliš úspěšní. Provedli jsme průzkum hřbitovů v Rožaji, Berane, Tomaševu a Kolašinu. Na těchto místech jsme vytipovali předpokládané lokality vojenských hřbitovů, avšak nepodařilo se nám nic nalézt.
K Tomaševu, které se v období první světové války nazývalo Šahovići, jsme měli k dispozici i plán hřbitova, na kterém byly markantní orientační body, které by měly existovat i dnes, například kostel, který podle informací od místního popa stál na svém místě již v 19. století. Načrtnutý plán však neodpovídal reálné situaci v terénu.
V Berane se měl vojenský hřbitov nacházet v blízkosti místního kláštera, kde se dosud nachází městský hřbitov. Konkrétní lokalitu se nám však nepodařilo nalézt. Navázali jsme zde spolupráci s archeology z místního muzea, kteří v okolí kláštera provádějí výzkum, a ti nám přislíbili pomoc při určení přesné lokace.
V následujících dnech se nám dařilo mnohem lépe. V bývalém hlavním městě Černé Hory, Cetinji, se nám na základě archivních pramenů a fotografií z Vídně podařilo určit přesnou polohu rozsáhlého vojenského hřbitova, kde bylo pohřbeno na 394 padlých rakousko-uherských vojáků (mezi nimi i mnozí z území dnešní České republiky) a několik zajatců.
Z původního hřbitova, který přiléhá k místnímu obecnímu hřbitovu, se dochoval pouze fragment centrálního památníku. Několik vojáků bylo pohřbeno i na přilehlém hřbitově, kde jsme nalezli i původní železný kříž označující jeden z jejich hrobů. Bohužel nápis na něm již není čitelný.
Z Cetinje jsme se přesunuli do nedaleké Rijeky Crnojeviće, kde jsme byli také úspěšní. Na místním malém hřbitově se nám opět podařilo určit polohu vojenské části díky dochovanému kovovému náhrobku. Zde bylo pohřbeno 19 rakousko-uherských vojáků, z nichž tři prokazatelně pocházeli z našeho území a další dva s vysokou pravděpodobností.
V následujících dnech jsme se vydali do oblastí Černé Hory, které byly v období první světové války součástí Rakousko-Uherské monarchie. Ve větších městech se zde nacházely vojenské posádkové hřbitovy, na něž byli pohřbíváni padlí vojáci i v období první světové války. Tyto hřbitovy se nám podařilo nalézt ve městech Budva, Škaljari a Tivat, a to především díky dochovaným náhrobkům rakousko-uherských vojáků, kteří zde zemřeli ještě v předválečném období. Náhrobky byly zpracovány velmi kvalitně a zůstaly čitelné dodnes. Některé z nich jsou dokonce v češtině.
V Budvě se posádkový hřbitov nachází prakticky v centru města, vedle katolického hřbitova obklopujícího kostel sv. Tomáše. Celkově je hřbitov v zanedbaném stavu a dochovalo se zde jen několik náhrobků.
V obci Škaljari, která dnes tvoří předměstí Kotoru, splynul posádkový hřbitov s místním obecním hřbitovem. Přesto se zde dochovala celá řada náhrobků rakousko-uherských vojáků, kteří zde zemřeli během výkonu služby. Nejvíce jich lze nalézt v blízkosti katolického kostela sv. Michaela. Nedaleko od tohoto hřbitova se nachází zatím náš jediný evidovaný válečný hrob v Černé Hoře, který připomíná Františka Rasche, českého Němce z Přerova, který jako námořník rakousko-uherského válečného loďstva patřil mezi popravené vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské v únoru 1918.
Poslední posádkový hřbitov v obci Tivat byl již zcela transformován v místní obecní hřbitov. Jeho původní umístění se nám podařilo určit díky jediné dochované český psané náhrobní desce c. k. poddůstojníka Oldřicha Hübnera.
Poslední den v Černé Hoře jsme zamířili do města Nikšić, kde se mělo na místním městském hřbitově nacházet vojenské oddělení s 89 padlými vojáky rakousko-uherské armády. Zde jsme nebyli úspěšní, a proto se pokusíme získat další archivní podklady.
Celkově hodnotíme náš průzkum v Černé Hoře velice pozitivně, jelikož jsme získali velké množství nových poznatků. Získané informace nám umožní zaevidovat „nové válečné“ hroby a upřesnit místa posledního odpočinku našich vojáků z řad rakousko-uherské armády.
Na začátku příštího týdne vyjde poslední článek s popisem výsledků naší cesty po Bosně, kam se přesouváme 4. června 2025. V Srbsku a Černé Hoře nám poskytli neocenitelnou pomoc zaměstnanci Úřadu přidělence obrany v Bělehradě, kterým bychom tímto chtěli poděkovat.
Adam Hájek
Summary:
During the first two days of our survey in Montenegro, we were unable to locate any WWI Austro-Hungarian military cemeteries despite exploring several sites based on archival sources. However, our efforts proved successful in Cetinje and Rijeka Crnojevića, where we identified burial grounds with preserved grave markers. We also located former garrison cemeteries in Budva, Škaljari, and Tivat, thanks to surviving headstones, some inscribed in Czech. Though our search in Nikšić was inconclusive, cooperation with local institutions and new findings will help refine the registry of war graves and better honour the final resting places of fallen soldiers.