Pražský mír – pražské hroby z války roku 1866

Pražský mír – pražské hroby z války roku 1866

Válka roku 1866 byla oficiálně ukončena tzv. Pražským mírem, tedy mírovou smlouvou podepsanou v Praze v hotelu U Modré hvězdy (dnes zde stojí Česká národní banka) v ulici Na Příkopě. K podpisu došlo přesně před 160 lety, dne 23. srpna 1866. Jednalo se však již o pouhou formalitu, jelikož mírová smlouva pouze potvrzovala předešlá ujednání domluvená v rámci mikulovského příměří ze dne 26. července 1866. Toto příměří ukončilo i poslední probíhající bitvu války, střetnutí u Lamače, které tak zůstalo nedobojováno a obě strany zde dohromady měly „pouze“ stovky padlých a raněných. Na straně rakouské armády, zatím nejsou evidováni žádní padlí vojáci pocházející z území současné České republiky, a to hlavně z toho důvodu, že v prvních liniích stály rakouské pluky doplňované z jiných částí monarchie.

Mírová smlouva uzavřená pouze mezi Pruskem a Rakouskem ratifikovala devět článků mikulovského příměří. Z nich především vyplývalo, že Rakousku nevzniknou kromě Benátska (předáno Itálii) žádné územní ztráty a pruský král musí stáhnout svá vojska z okupovaného území. Rakouský císař musel uznat rozpuštění Německého spolku a dát souhlas k novému uspořádání Německa bez účasti Rakouska. Dále byl povinen převést na pruského krále svá práva týkající se vévodství holštýnského a šlesvického. Rakousko mělo rovněž uhradit válečnou náhradu ve výši 20 milionů tolarů, na které se obě strany dohodly. 

Další mírová jednání probíhala také mezi ostatními zúčastněnými stranami, tj. rakouskými spojenci z bývalého Německého spolku a Pruskem. Poslední mírová smlouva, mezi Pruskem a Saskem, byla uzavřena až 21. října 1866. Rakousko současně vedlo mírová jednání s Itálií, která vyvrcholila uzavřením mírové smlouvy z 3. října 1866.

Porážka v roce 1866 znamenala veliký předěl ve vývoji Rakouska v 19. století. Oslabená pozice panovníka a německé části monarchie povzbudila uherské nároky, které vyvrcholily přijetím nové dualistické ústavy v březnu roku 1867 a vznikem Rakousko-Uherska. Své vítězství zužitkovalo i Prusko ve své cestě za sjednocením Německa, když přestalo být překážkou Rakousko, zbývala již jen Francie, kterou Prusko a jeho němečtí spojenci porazili ve válce roku 1870-1871. Výsledkem bylo vyhlášení Německého císařství dne 18. ledna 1871 v Zrcadlovém sále zámku ve Versailles.

Kolik si tato krátká válka, která však měla dalekosáhlé důsledky pro budoucí uspořádání Evropy, celkově vyžádala obětí, je vzhledem k dobovým pramenům těžké určit. Americký spisovatel a vojenský historik Michael Clodfelter například vyčíslil ve své encyklopedii Warfare and armed conflicts: a statistical encyclopedia of casualty and other figures 1494-2007 počty padlých v boji a zemřelých na nemoci na stranách hlavních aktérů následovně: Prusko 18 765 vojáků, Itálie 2 314 vojáků, Rakousko 43 565 vojáků, Bavorsko 5 500 vojáků a Sasko 1 341 vojáků. Pro české země pak byla pohromou i epidemie cholery, která se rozšířila s postupem pruského vojska a vyžádala si další oběti z řad civilního obyvatelstva, jež se odhadují na cca 40 000 zemřelých.

Samotné město Praha, které bylo ušetřeno přímých bojů a stalo se dějištěm posledního aktu této války, má své válečné hroby spojené s tímto konfliktem. Do města byli nejdříve sváženi ranění rakouští vojáci z bojů ve východních Čechách a posléze i pruští, když byla Praha pruským vojskem obsazena. Mnozí zde svým zraněním či nemocem podlehli a našli poslední odpočinek na pražských hřbitovech, stejně jako ti, které sem nechali přivézt jejich blízcí přímo z bojišť.

Na Olšanských hřbitovech tak nalezneme hroby poručíka Bořivoje Lablera zraněného v bitvě u Hradce králové a setníka Ignáce Waagnera, padlého v bitvě u České Skalice. Na starém zbraslavském hřbitově je hrob hned tří rakouských vojáků, kteří zemřeli na zranění ve zbraslavské nemocnici. Jedná se o Viléma Samse z Terezína a další dva vojáky označené za Poláky, Adama Branického a Ivana Hryhorczuka. Na hřbitově u kostela sv. Klimenta v Holešovicích se nachází hrob se sochou padlého v uniformě rakouských polních myslivců, který patří Václavu Horovi, těžce zraněnému v bitvě u Jičína. 

Většina pruských vojáků zemřelých v Praze byla pohřbena na pruském vojenském hřbitově ve Štěrboholech, který byl jako německý posádkový hřbitov i s pomníky srovnán se zemí roku 1945. Přesto se ostatky některých padlých pravděpodobně nachází spolu s ostatky rakouských vojáků v hromadném hrobě na Olšanských hřbitovech, kam byly převezeny při archeologickém průzkumu zrušeného karlínského vojenského hřbitova, kde se pohřbívali do hromadných hrobů padlí vojáci z mnoha konfliktů 19. století.

Čistě pruským vojenským pomníkem dochovaným v Praze, je rovněž pomník na zaniklém hradčanském vojenském hřbitově, obnovený v roce 2016. Připomíná pruské dělostřelce, kteří zahynuli při odklízení munice ve strahovských kasematech.  Původní pomník i s ostatky dělostřelců byl roku 1905 přemístěn do Štěrbohol, kde byl také později zničen.

Adam Hájek

Odkaz na pomníky ve Veřejném portálu Centrální evidence válečných hrobů:

Hroby na Olšanských hřbitovech:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/db1f30b6-d7b4-e811-8104-005056b7443e

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/1cc1f9e7-19e9-ea11-813b-005056b7443e

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/1398a0c1-9a6a-413f-8db0-812fd9e47577 

Hroby na dalších pražských hřbitovech:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/01b1f626-27d7-4cac-8d50-f0aed3ff44a6

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/d8ed05ce-7f20-42e4-8743-bb64afe3abe9

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/d53674b2-052e-4226-a029-f11be1cedf2a

Summary:

On August 23, 1866, the Austro-Prussian War officially came to an end with the signing of the Peace of Prague at the Hotel Blue Star (located where the Czech National Bank stands today). The treaty ratified the terms of the earlier Truce of Nikolsburg, stripping Austria of its role in German affairs, transferring Holstein to Prussia and Venetia to Italy, and requiring a 20-million-thaler indemnity. This defeat fundamentally reshaped 19th-century Europe by weakening the Habsburg monarchy—catalyzing the Austro-Hungarian Compromise of 1867—and paving the way for Prussian dominance, which culminated in the unification of the German Empire in 1871.

Beyond its geopolitical fallout, the conflict exacted a devastating human toll, claiming tens of thousands of casualties among the belligerent armies and triggering a cholera epidemic that killed roughly 40,000 civilians in the Czech lands. Though Prague saw no active combat, it became a major hub for wounded soldiers who eventually succumbed to injuries and disease. Today, the physical memory of the 1866 war survives across the city's burial grounds, from individual officers' graves at the Olšany, Zbraslav, and Holešovice cemeteries to mass reinterments and restored monuments commemorating fallen soldiers from both sides.