Pomníky v obci Sruby

Pomníky v obci Sruby

V obci Sruby ležící nedaleko Chocně se nalézají dva objekty evidované v Centrální evidenci válečných hrobů (CEVH) – pomník padlých z I. světové války a hrob obětí transportu smrti z ledna 1945.

Prvně jmenovaný, a to pomník padlých z I. světové války, se nachází na návsi. Jedná se o monumentální dílo stojící na obdélníkovém půdorysu tvořeném z opracovaných žulových bloků, jejichž čelní nároží jsou zkosena. Na této ploše je umístěno tělo vlastního pomníku a tři žulové kvádry, jejichž čelní strany jsou opracovány do podoby otevřených knih, na nichž jsou pak vytesána jmena padlých. Díky kontrastu jsou jména čitelná bez použití barvy nebo zlacení. Tělo vlastního pomníku tvoří stéla, na jejíž čelní ploše je vytesán reliéf čtyř překřížených šípů, mezi nimiž je umístěn nápis „Obětem velké války obec Sruby“. Nad ním je pak reliéf zobrazující klečící postavu se sklopenou hlavou, jejíž levá ruka je pokrčena pod bradou a pravá vztyčena vzhůru. Na reliéfu je dále patrná holubice ve vrcholu stromu a po bocích reliéfu je plastickým písmem napsáno „Všechno se mění a nic nehyne“.

Druhý ze jmenovaných, hrob obětí transportu smrti z 24. ledna 1945, se nachází na místním hřbitově. Jedná se o žulový náhrobek s nápisem „Oběti německého fašismu“ a uvedenými sedmi bezejmennými vězni z koncentračního tábora Osvětim. Jednalo se o ostatky nalezené podél železniční trati po průjezdu vlaku přes území obce. Jejich neznámá jména na pomníku nahradila čísla, která měla oběti vytetována na předloktích.

Zatímco hrob obětí transportu byl velice poškozen a vyžadoval kompletní obnovu, pomník padlých z I. světové války byl v relativně dobrém stavu. Jedinými závadami byly uvolněné a místy vypadané spáry, kudy do základů zatékala voda a docházelo k dalšímu poškození jednotlivých spár a ložných ploch. Povrch pomníku byl pokryt převážně organickými nečistotami ve formě mechů a lišejníků. Středová část pomníku nevykazovala stopy statického narušení, dláždění provedené z žulových desek však bylo na mnoha místech propadlé.

Vlastník obou objektů, obec Sruby, se rozhodl je zrenovovat. Renovaci provedla restaurátorka Liana Špatenková v roce 2023. Hrob obětí transportu, jak bylo řečeno, vyžadoval pro poškození kompletní obnovu, a při té příležitosti místní badatel Michal Köpping přiřadil k jednomu z čísel jméno oběti. Pomníku padlých z I. světové války, jenž byl v dobrém stavu, stačilo jeho kompletní očištění, nové vytmelení spár, oprava dlažby včetně podkladu a závěrečného ošetření biocidním přípravkem proti tvorbě organických nečistot. Tato renovace přišla celkem na 223 757 Kč, přičemž na ni přispělo Ministerstvo obrany ČR částkou 167 120 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5314-6948 a CZE5314-6860

 

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5314-6948
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5314-6860

 

Summary:

In the village of Sruby near Choceň (Pardubice Region), two war memorials are registered in the Central Register of War Graves: a WWI monument on the village square and a grave for victims of a 1945 death transport located in the cemetery. The WWI monument, made of granite blocks with inscriptions resembling open books, was in relatively good condition but needed cleaning, joint repairs, and paving restoration. The grave, dedicated to seven unnamed Auschwitz prisoners found along the railway, required a complete rebuild due to severe damage.

In 2023, both memorials were restored under the supervision of restorer Liana Špatenková. The WWI monument was cleaned, joints sealed, paving fixed, and treated with biocides, while the grave was entirely reconstructed. The total cost was 223,757 CZK, with 167,120 CZK funded by the Czech Ministry of Defence under the ISPROFIN program.

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby před renovací.

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby před renovací.
Foto: Jiří Kliner

Pohled na hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech před renovací.

Pohled na hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech před renovací.
Foto: Alena Říhová

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby po renovaci.

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby po renovaci.
Zdroj: Obec Sruby

Pohled na zcela nový hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech, jenž nahradil starý a již nevyhovující.

Pohled na zcela nový hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech, jenž nahradil starý a již nevyhovující.
Zdroj: Obec Sruby

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.