Pomníky v obci Sruby

Pomníky v obci Sruby

V obci Sruby ležící nedaleko Chocně se nalézají dva objekty evidované v Centrální evidenci válečných hrobů (CEVH) – pomník padlých z I. světové války a hrob obětí transportu smrti z ledna 1945.

Prvně jmenovaný, a to pomník padlých z I. světové války, se nachází na návsi. Jedná se o monumentální dílo stojící na obdélníkovém půdorysu tvořeném z opracovaných žulových bloků, jejichž čelní nároží jsou zkosena. Na této ploše je umístěno tělo vlastního pomníku a tři žulové kvádry, jejichž čelní strany jsou opracovány do podoby otevřených knih, na nichž jsou pak vytesána jmena padlých. Díky kontrastu jsou jména čitelná bez použití barvy nebo zlacení. Tělo vlastního pomníku tvoří stéla, na jejíž čelní ploše je vytesán reliéf čtyř překřížených šípů, mezi nimiž je umístěn nápis „Obětem velké války obec Sruby“. Nad ním je pak reliéf zobrazující klečící postavu se sklopenou hlavou, jejíž levá ruka je pokrčena pod bradou a pravá vztyčena vzhůru. Na reliéfu je dále patrná holubice ve vrcholu stromu a po bocích reliéfu je plastickým písmem napsáno „Všechno se mění a nic nehyne“.

Druhý ze jmenovaných, hrob obětí transportu smrti z 24. ledna 1945, se nachází na místním hřbitově. Jedná se o žulový náhrobek s nápisem „Oběti německého fašismu“ a uvedenými sedmi bezejmennými vězni z koncentračního tábora Osvětim. Jednalo se o ostatky nalezené podél železniční trati po průjezdu vlaku přes území obce. Jejich neznámá jména na pomníku nahradila čísla, která měla oběti vytetována na předloktích.

Zatímco hrob obětí transportu byl velice poškozen a vyžadoval kompletní obnovu, pomník padlých z I. světové války byl v relativně dobrém stavu. Jedinými závadami byly uvolněné a místy vypadané spáry, kudy do základů zatékala voda a docházelo k dalšímu poškození jednotlivých spár a ložných ploch. Povrch pomníku byl pokryt převážně organickými nečistotami ve formě mechů a lišejníků. Středová část pomníku nevykazovala stopy statického narušení, dláždění provedené z žulových desek však bylo na mnoha místech propadlé.

Vlastník obou objektů, obec Sruby, se rozhodl je zrenovovat. Renovaci provedla restaurátorka Liana Špatenková v roce 2023. Hrob obětí transportu, jak bylo řečeno, vyžadoval pro poškození kompletní obnovu, a při té příležitosti místní badatel Michal Köpping přiřadil k jednomu z čísel jméno oběti. Pomníku padlých z I. světové války, jenž byl v dobrém stavu, stačilo jeho kompletní očištění, nové vytmelení spár, oprava dlažby včetně podkladu a závěrečného ošetření biocidním přípravkem proti tvorbě organických nečistot. Tato renovace přišla celkem na 223 757 Kč, přičemž na ni přispělo Ministerstvo obrany ČR částkou 167 120 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5314-6948 a CZE5314-6860

 

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5314-6948
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5314-6860

 

Summary:

In the village of Sruby near Choceň (Pardubice Region), two war memorials are registered in the Central Register of War Graves: a WWI monument on the village square and a grave for victims of a 1945 death transport located in the cemetery. The WWI monument, made of granite blocks with inscriptions resembling open books, was in relatively good condition but needed cleaning, joint repairs, and paving restoration. The grave, dedicated to seven unnamed Auschwitz prisoners found along the railway, required a complete rebuild due to severe damage.

In 2023, both memorials were restored under the supervision of restorer Liana Špatenková. The WWI monument was cleaned, joints sealed, paving fixed, and treated with biocides, while the grave was entirely reconstructed. The total cost was 223,757 CZK, with 167,120 CZK funded by the Czech Ministry of Defence under the ISPROFIN program.

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby před renovací.

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby před renovací.
Foto: Jiří Kliner

Pohled na hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech před renovací.

Pohled na hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech před renovací.
Foto: Alena Říhová

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby po renovaci.

Pohled na pomník padlých z I. světové války v obci Sruby po renovaci.
Zdroj: Obec Sruby

Pohled na zcela nový hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech, jenž nahradil starý a již nevyhovující.

Pohled na zcela nový hrob obětí transportu smrti z ledna 1945 na hřbitově ve Srubech, jenž nahradil starý a již nevyhovující.
Zdroj: Obec Sruby

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.