Pomník v Měděnci-Kamenné

Pomník v Měděnci-Kamenné

Obec Měděnec se nachází v Krušných horách nedaleko Klášterce nad Ohří a patří mezi hospodářsky problémové regiony s nejvyšší nezaměstnaností. Skládá se z pěti částí: Měděnec, Horní Halže, Kamenné, Mýtinka a Kotlina, ve kterých k 1. lednu 2020 žilo 144 obyvatel.

Pomník vznikl v roce 1926 v centrální části Kamenné a jmenovitě připomíná památku 12 příslušníků obce padlých v první světové válce. Po dlouhou dobu nedoznal řádných oprav či úprav, až zcela zchátral. Obec proto jeho opravu zahrnula do strategického rozvojového plánu na období 2021 – 2024 a rozhodla se využít k provedení rekonstrukce pomníku dotačního programu Ministerstva obrany, přičemž si v lednu 2021 podala příslušnou žádost.
Při poměrně nákladné rekonstrukci odstranili stávající kamenné podloží a nahradili je novým o stejném rozměru a vyměnili i nevyhovující plot. Samotný pomník skládající se z jednoho velkého kamene a kovové pamětní desky se jmény padlých ošetřili a konzervovali. Kovový letopočet v kamenném podloží zaměnili za novou instalaci z téhož materiálu. V rámci renovace nezapomněli ani citlivě upravit okolí pomníku, aniž by narušili ráz okolní přírody.
Celkové náklady na rekonstrukci pomníku původně uváděly částku 589 076 Kč, skutečné náklady však čítaly 551 904 Kč a Ministerstvo obrany se na její realizaci podílelo finanční dotací ve výši 376 496 Kč.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4204-56140
 

Pomník v Mědenci po opravě

Pomník v Kamenné po opravě
Zdroj: CEVH.

Stav pomníku před rekonstrukcí

Stav pomníku před rekonstrukcí
Zdroj: CEVH.

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.