Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

8.7.2024 Věra Adina Šefraná
Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Další příběhy

Hříškov

Hříškov

17.9.2026 Petr Hažmuka
Památník obětem první a druhé světové války v obci Hříškov u Loun prošel v roce 2025 rozsáhlou obnovou za finanční podpory Ministerstva obrany České republiky. Projekt zahrnoval nejen očištění žulového pomníku, obnovu jeho nápisů a instalaci nové pamětní desky věnované obětem květnových událostí roku 1945, ale také kompletní rekonstrukci opěrné zdi obklopující památník, která se již nacházela v nevyhovujícím technickém stavu. Díky této obnově bylo toto významné pietní místo zachováno pro budoucí generace.
European War Heritage Group zasedala v Lublani

European War Heritage Group zasedala v Lublani

14.9.2026 Petr Hažmuka
Ve dnech 10.–12. září 2026 se v Lublani uskutečnilo každoroční zasedání pracovní skupiny European War Heritage Group, věnované aktuálním otázkám péče o válečné hroby a připomínání obětí válečných konfliktů. Zástupci odboru pro válečné veterány a válečné hroby využili pobyt ve Slovinsku také k návštěvě vybraných vojenských hřbitovů z první světové války, z nichž většina dosud nebyla vedena v naší centrální evidenci.
Výsadek S/1-R

Výsadek S/1-R

10.9.2026 Vlastimil Křišťan
V létě 1941 připravila československá vojenská mise v Moskvě výsadkové skupiny S/1. Skupina S/1-R, určená pro Moravu, byla v noci z 9. na 10. září 1941 vysazena místo Beskyd u Dřínova nedaleko Kroměříže. Její členové Bohuslav Němec, František Brauner, František Ryš a Jan Kasík navázali kontakty s domácím odbojem. Skupinu však nedodržovala zásady konspirační práce a výsadkáři byli odhaleni kvůli výpovědi Rudolfa Ryše, bratra jednoho z nich. Dnes její osud připomínají pamětní místa na Moravě.