Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Jubilejní XX. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby

Jubilejní XX. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby, které proběhlo v březnu 2026 v Košicích, přineslo shodu o společném financování rekonstrukcí válečných hrobů v Medzevě a Turni nad Bodvou a instalaci informačních QR kódů. Součástí pracovní cesty byla terénní rekognoskace válečných hrobů v obcích Štôla, Gerlachov a Poprad, díky níž budou do Centrální evidence válečných hrobů zanesena dosud neevidovaná místa posledního odpočinku příslušníků 2. československé paradesantní brigády a československých vojáků z bojů na Slovensku v letech 1944–1945. Setkání zástupců obou zemí potvrdilo nadstandardní spolupráci při dokumentaci a obnově společných válečných hrobů.

Úmrtí sokola Františka Stupárka

Uplynulo 85 let od úmrtí sokola a odbojáře Františka Stupárka z Chomoutova u Olomouce, který se po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zapojil do protinacistického odboje. Společně se synem distribuoval ilegální letáky. Jeho činnost však udala sousedka Anežka Polcarová, která se tak pravděpodobně pomstila za několik let starý sousedský spor. Stupárek byl roku 1940 zatčen, deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen a 20. března 1941 zemřel.

Jindřichovice pod Smrkem

Pomník obětem druhé světové války v Jindřichovicích pod Smrkem byl vztyčen místní posádkou SNB dne 8. května 1949. Jednoduchý pískovcový sloup na betonovém podstavci v průběhu času prošel několika proměnami. V roce 2025 byl z iniciativy obce Jindřichovice pod Smrkem odborně renovován, včetně opravy základu, očištění kamene, doplnění nových prvků a úpravy okolí. Renovaci finančně podpořilo Ministerstvo obrany ČR.