Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Renovace vojenského hřbitova z prusko-rakouské války roku 1866 v České Skalici

Renovace vojenského hřbitova z prusko rakouské války roku 1866 v České Skalici navrátila této významné pietní lokalitě důstojnou podobu. Hřbitov, vzniklý na místě hromadných hrobů padlých z bitvy u České Skalice, prošel zásadní proměnou po desetiletích chátrání způsobených historickými zvraty i necitlivými zásahy. Díky spolupráci města a odborného spolku došlo k obnově oplocení, cest i všech pomníků. Výsledkem je uceleně upravené místo, které připomíná oběti konfliktu a důstojně prezentuje historickou paměť bojiště.

160. výročí bitev u Trutnova a Náchoda

Dne 27. června 1866 se ve východních Čechách v rámci prusko-rakouské války odehrály střety u Trutnova a Náchoda. U Trutnova dosáhl rakouský X. armádní sbor polního podmaršálka Ludwiga von Gablenze jediného rakouského vítězství na severním bojišti, avšak za cenu značných ztrát. Naopak u Náchoda utrpěl rakouský VI. armádní sbor polního podmaršálka Wilhelma Ramminga porážku. Obě bitvy předznamenaly další vývoj tažení, jež vyústilo v rozhodující pruské vítězství v bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866.

První boje a první padlí v prusko-rakouské válce roku 1866 v severních Čechách

Prusko-rakouská válka roku 1866 je spojována především s velkými bitvami ve východních Čechách, avšak její začátek se odehrál na severu. Právě zde v červnu 1866 překročily pruské armády hranice a střetly se s rakouskými jednotkami v prvních bojích, které si vyžádaly první padlé. Postupně došlo k významným střetům u Kuřívod i na jizerské linii, kde se naplno projevila převaha pruských jehlovek. Tyto dnes často opomíjené události připomínají rozptýlené pomníky v krajině severních Čech.