Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

8.7.2024 Věra Adina Šefraná
Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Další příběhy

Karel Kazda

Karel Kazda

20.5.2026 Petr Hažmuka
Příběh Karla Kazdy (*1925) odráží složité osudy obyvatel pohraničí během druhé světové války. Po nuceném nasazení v německé armádě a zajetí ve Francii vstoupil do československé zahraniční armády a v květnu 1945 se vracel do osvobozené vlasti. Tragicky zahynul nedaleko Klatov jen několik dní po konci války při nešťastném pádu z tanku. Jeho památka byla důstojně připomenuta až v roce 2023.
Štarnov

Štarnov

18.5.2026 Petr Hažmuka
V obci Štarnov na Olomoucku byly v roce 2025 obnoveny dva památníky evidované v Centrální evidenci válečných hrobů – pomník obětem první světové války a pomník padlým rudoarmějcům z konce druhé světové války. Renovace zahrnovala čištění, opravy kamene i kovových prvků a u druhého pomníku i výměnu silně poškozených částí. Celkové náklady činily 238 390 Kč, přičemž většinu uhradilo Ministerstvo obrany ČR.
Rakousko uherská jarní ofenzíva v Trentinu roku 1916

Rakousko uherská jarní ofenzíva v Trentinu roku 1916

15.5.2026 Petr Hažmuka
Rakousko-uherská jarní ofenzíva v Trentinu z roku 1916 patřila k největším operacím monarchie na italské frontě první světové války. Útok, označovaný v některé literatuře jako „trestná výprava“ (Strafexpedition), měl potrestat Itálii za vstup do války proti bývalému spojenci a prorazit přes náhorní plošinu Asiaga do Benátské nížiny. Ofenzíva začala 15. května 1916 mohutnou dělostřeleckou přípravou a zpočátku přinesla rakousko-uherským vojskům výrazné úspěchy. Postup však zastavily obtížné horské podmínky, sílící italský odpor a Brusilovova ofenzíva na východní frontě, která přinutila monarchii přesunout část sil do Haliče. Boje si vyžádaly statisícové ztráty a dodnes je připomínají četné válečné hřbitovy a památníky v oblasti Asiaga a Trentina.