Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

8.7.2024 Věra Adina Šefraná
Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Další příběhy

Jihoslovanské mauzoleum V Olomouci

Jihoslovanské mauzoleum V Olomouci

9.7.2026 Petr Hažmuka
Dnes uplynulo 100 let od slavnostního otevření Jihoslovanského mauzolea v Olomouci. Stavba architekta Huberta Austa, navržená v duchu monumentální neoklasicismu, představuje jednu z nejvýznamnějších památek meziválečné funerální architektury na území České republiky. V její podzemní kryptě jsou v malých dřevěných rakvích uloženy ostatky více než 1 200 jihoslovanských vojáků, kteří během první světové války zemřeli na území Moravy a Slezska. Po desetiletích chátrání prošlo mauzoleum rozsáhlou obnovou, která byla realizována také díky významné finanční podpoře Ministerstva obrany České republiky.
Hrádek u Nechanic

Hrádek u Nechanic

7.7.2026 Petr Hažmuka
Bitvu u Hradce Králové z 3. července 1866 dodnes připomínají stovky pomníků a válečných hrobů, které vyžadují průběžnou péči. V letech 2024–2025 proto prošlo na hřbitově u kostela sv. Jiří v Hrádku u Nechanic komplexní renovací osm pomníků účastníků prusko-rakouské války. Obnova zahrnovala zpevnění kamene, očištění, doplnění tmelů, obnovu písma i ochranu proti dalšímu poškození.
Belloy-en-Santerre 4. – 10. července 1916

Belloy-en-Santerre 4. – 10. července 1916

4.7.2026 Vlastimil Křišťan
Bitva na Sommě začala 1. července 1916 jako anglo-francouzská ofenziva. U Belloy-en-Santerre bojovala od 4. července 1916 v Marocké divizi také 2. četa 1. praporu 1. pluku Cizinecké legie, tzv. Česká četa, poslední pozůstatek roty Nazdar. Při německém protiútoku pomohla vesnici ubránit a zajala desítky vojáků. Z asi 60 mužů zůstalo bez zranění jen 25. Četa byla vyznamenána Válečným křížem, ale rozformována. Od 10. května 2022 je v obci péčí Ministerstva obrany připomenuta novým pomníkem.