Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

85. výročí smrti posádky letounu 311. československé bombardovací peruti RAF

Připomínáme si 85. výročí hrdinské smrti posádky bombardéru Vickers Wellington Mk.IC (R1371, KX-F). Při návratu z nočního bombardování Hannoveru byl letoun 311. čs. bombardovací perutě RAF poblíž nizozemského pobřeží sestřelen německým stíhačem a zřítil se do Severního moře. Pozůstatky tří z šesti členů jeho posádky nebyly dosud nalezeny.

160. výročí bitvy u Visu

Připomínáme si 160. výročí námořní bitvy u ostrova Vis, která se odehrála v rámci třetí italské války za nezávislost, probíhající souběžně s prusko-rakouskou válkou. Rakouské loďstvo pod velením Wilhelma von Tegetthoffa zde porazilo početně i technicky silnější italskou flotilu Carla di Persana. Bitva se zapsala do dějin jako první velké střetnutí obrněných parních lodí a zároveň jako poslední významné nasazení taktiky taranování v námořním boji.

Tovačov

Bitva u Tovačova z 15. července 1866 představovala poslední významné střetnutí prusko-rakouské války na Moravě a uzavřela rakouské Severní armádě cestu k Vídni podél řeky Moravy. Její průběh dodnes připomínají Ústřední pomník tovačovského bojiště a pomník setníka Emanuela Sauczka. Obě památky prošly v roce 2024 náročnou restaurátorskou obnovou, na kterou významně přispělo Ministerstvo obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN.