Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

8.7.2024 Věra Adina Šefraná
Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Další příběhy

Svatoslav u Třebíče

Svatoslav u Třebíče

13.8.2026 Petr Hažmuka
V centru obce Svatoslav na Třebíčsku stojí vedle sebe dva pomníky připomínající oběti obou světových válek. Jeden je věnován místním občanům, kteří se nevrátili z bojišť 1. světové války, druhý Karlu Kratochvílovi, umučenému nacisty ve Flossenbürgu v roce 1945. Oba pomníky prošly v roce 2025 rozsáhlou renovací, která zahrnovala nejen jejich obnovu, ale také úpravu okolního prostranství. Projekt podpořilo Ministerstvo obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN.
Skupina Kaboš – první východní výsadek do okupovaného Československa

Skupina Kaboš – první východní výsadek do okupovaného Československa

10.8.2026 Vlastimil Křišťan
V noci na 10. srpna 1941 vysadila Rudá armáda první dvojici agentů určenou pro okupované Československo. Pravděpodobná navigační chyba ale zapříčinila výsadek u polského Seceminu. Josef Dycka při seskoku zahynul, Andrej Kaboš přežil a pěšky dorazil na Slovensko. Zatčen byl až v prosinci 1942. Později se zapojil do SNP, po válce byl uvězněn ve vykonstruovaném procesu a byl propuštěn v amnestii v roce 1960. Místo hrobu Josefa Dycka není známo.
VI. sočská bitva

VI. sočská bitva

8.8.2026 Vlastimil Křišťan
Šestá bitva o Soču proběhla 6.–17. srpna 1916 a přinesla první výraznější italský úspěch v bojích na sočské frontě. Italové dobyli Gorici i vrch Sabotino, rozhodující průlom se jim však nepodařil. Obě strany ztratily kolem 40–50 tisíc mužů. V Centrální evidenci válečných hrobů byly nově doplněny stovky padlých z českých zemí pohřbených zejména na hřbitově v Proseccu.