Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Pražský mír – pražské hroby z války roku 1866

Článek připomíná 160. výročí podepsání Pražského míru (23. srpna 1866 v hotelu U Modré hvězdy), který oficiálně ukončil prusko-rakouskou válku. Věnuje se politickým důsledkům konfliktu, jako byl vznik Rakousko-Uherska a sjednocení Německa pod vedením Pruska, i celkovým lidským ztrátám prohloubeným epidemií cholery. Zvláštní pozornost věnuje stopám války přímo v Praze – osudům raněných vojáků, dochovaným pomníkům a hrobům na Olšanských hřbitovech, Zbraslavi, v Holešovicích či bývalému pruskému pohřebišti ve Štěrboholech.

Pietní cesta do Gruzie

Ve dnech 9.–15. srpna 2026 se uskutečnila pietní cesta do Gruzie, během níž česká delegace uctila památku československého pilota Miroslava Tomáše Charváta, který zahynul při leteckém výcviku v květnu 1945. Součástí cesty byla také jednání v Rustavi, Senaki, Poti a Batumi zaměřená na osudy válečných zajatců a vyhledávání míst jejich pohřbení. Česká strana zároveň nabídla pomoc při dohledávání gruzínských vojáků Rudé armády padlých při osvobozování českých zemí.

Vranovice

V roce 2025 prošly ve Vranovicích renovací tři pomníky připomínající oběti válečných konfliktů. První je věnován místnímu rodákovi Josefu Pešinovi, který zemřel za první světové války, druhý československému letci RAF Janu Jankovi a třetí sovětským vojákům padlým při osvobozování obce v dubnu 1945. Na obnovu pomníků přispělo Ministerstvo obrany ČR částkou 52 000 Kč z dotačního programu ISPROFIN.