Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

85. výročí úmrtí Tomáše Kozáka, pilota 242. stíhací perutě RAF

Připomínáme si 85. výročí úmrtí npor. Tomáše Kozáka, pilota 242. (kanadské) stíhací perutě RAF. Z okupované vlasti odešel v červnu roku 1939 do Francie a následně do Velké Británie, kde se v řadách Královského letectva zapojil do boje proti nacistickému Německu. Zahynul v noci z 13. na 14. června 1941 při návratu z operačního letu, kdy jeho letoun Hawker Hurricane Mk.IIB havaroval v prostoru letiště Duxford. Pohřben je ve vojenské části hřbitova St. Andrew v hrabství Essex ve Velké Británii, v blízkosti letiště North Weald, kde měla jeho peruť základnu.

85. výročí tragické smrti letce Josefa Komínka

Československý pilot RAF Josef Komínek zahynul dne 8. června 1941 při tragické nehodě jeho letounu nedaleko Girtonu v hrabství Cambridgeshire ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil v Polsku, ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově v Brookwoodu v hrabství Surrey.

Zahájení Brusilovovy ofenzívy, 4. června 1916

Dne 4. června 1916 začala Brusilovova ofenzíva, jedna z nejúspěšnějších operací východní fronty první světové války. Ruský průlom u Lucku významně oslabil centrální mocnosti. Důležitou roli sehrál 1. čs. střelecký pluk, jehož rozvědčíci získávali cenné informace a podporovali postup vojsk. Text připomíná také osudy vojáků z českých zemí bojujících na obou stranách fronty a místa jejich posledního odpočinku.