Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Skupina Kaboš – první východní výsadek do okupovaného Československa

V noci na 10. srpna 1941 vysadila Rudá armáda první dvojici agentů určenou pro okupované Československo. Pravděpodobná navigační chyba ale zapříčinila výsadek u polského Seceminu. Josef Dycka při seskoku zahynul, Andrej Kaboš přežil a pěšky dorazil na Slovensko. Zatčen byl až v prosinci 1942. Později se zapojil do SNP, po válce byl uvězněn ve vykonstruovaném procesu a byl propuštěn v amnestii v roce 1960. Místo hrobu Josefa Dycka není známo.

VI. sočská bitva

Šestá bitva o Soču proběhla 6.–17. srpna 1916 a přinesla první výraznější italský úspěch v bojích na sočské frontě. Italové dobyli Gorici i vrch Sabotino, rozhodující průlom se jim však nepodařil. Obě strany ztratily kolem 40–50 tisíc mužů. V Centrální evidenci válečných hrobů byly nově doplněny stovky padlých z českých zemí pohřbených zejména na hřbitově v Proseccu.

85. výročí smrti letce RAF Stanislava Plzáka

Čs. pilot RAF ppor. Stanislav Plzák patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil ve Francii a Velké Británii. Dne 7. srpna 1941 se stal nezvěstným během operačního letu. Pravděpodobně se po vzdušném souboji zřítil do Lamanšského průlivu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Za svůj podíl na národněosvobozeneckém boji byl vyznamenán a povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Jeho památku připomínají pietní místa ve vlasti a v zahraničí.