Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Tragická smrt pilota Václava Skřivánka

Václav Skřivánek (*1919 – †1941) vstoupil do armády po mnichovské dohodě a po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde zahájil letecký výcvik. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie a vstoupil do RAF VR. Sloužil u 32. stíhací perutě RAF a létal na Hurricanech. Tragická nehoda během cvičného letu 21. února 1941 připravila dvaadvacetiletého pilota o život. Pohřben je v Ringwoodu.

Jestřabí Lhota

Pomník padlým v 1. světové válce v Jestřabí Lhotě z roku 1920 byl v roce 2025 komplexně restaurován. Zásah reagoval na výrazné poškození hořického pískovce, biologické napadení a degradaci spár i zlacení. Cílem obnovy bylo stabilizovat materiál a zachovat autentické historické a výtvarné hodnoty památky.

85. výročí tragické smrti letce Jindřicha Bartoše

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie letounu Hurricane MK. I V6885 (DU-V) u Talacre u Prestatynu ve Velké Británii, při níž zahynul pilot RAF npor. Jindřich Bartoš, když při výcvikovém letu nezvládl vývrtku, patrně kvůli poruše kyslíkového přístroje. Rodák z Lugansku prošel službou u československého letectva, bojoval ve Francii i v bitvě o Británii u 312. perutě RAF. Za svou statečnost byl vyznamenán a in memoriam povýšen. Je pohřben na hřbitově West Derby v Liverpoolu.