Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

85. výročí úmrtí stíhacího pilota Svatopluka Štulíře

Stíhací pilot Svatopluk Štulíř (1917–1941), rodák z Vřesovic, okr. Kyjov, sloužil za války u francouzského a britského letectva. U 257. a 65. stíhací perutě RAF se účastnil bojových operací nad okupovanou Evropou a dosáhl dvou potvrzených vzdušných vítězství. Dne 8. listopadu 1941 se jeho Spitfire nevrátil z doprovodu bombardérů nad severní Francií. Byl prohlášen za mrtvého a posmrtně povýšen i vyznamenán. Připomínají jej pomníky ve Vřesovicích, Runnymede a Praze-Bubenči.

Klášter Hradiště nad Jizerou

V obci Klášter Hradiště nad Jizerou se nachází pozoruhodný pískovcový pomník obětem první a druhé světové války, slavnostně odhalený v roce 1921. Jeho dominantou je sousoší rakousko-uherského vojáka a malé dívky, nad nimiž se rozprostírá kamenná koruna lípy. V roce 2025 prošel pomník rozsáhlou renovací, která zahrnovala očištění a zpevnění poškozeného pískovce, obnovu nápisů i úpravu okolí. Na obnovu památky finančně přispělo Ministerstvo obrany ČR.

Vstup krajanů do britské armády během 1. světové války

Nejen Itálie, Francie či Rusko jsou spojeny s působením našich legionářů. Československou stopu najdeme i v britské armádě. Od prvního odvodu českého krajana do řad armády Jejího Veličenstva dnes uběhlo 110 let. Z 354 dobrovolníků jich 308 sloužilo v jejích řadách a 15 zemřelo v důsledku války.