Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Výsadek Aroš III a Aroš IV

Výsadky Aroš III a Aroš IV patřily k zpravodajským a sabotážním operacím sovětské NKVD v okupovaném Československu. Po seskoku v Polsku v srpnu 1941 se jejich členové vydali přes hranice. Muži skupiny Aroš IV byli záhy zatčeni. Skupina Aroš III navázala kontakty s odbojem a připravovala sabotáže. Po zradě Ferdinanda Čihánka na smaém konci září 1941 byli parašutisté a jejich spolupracovníci zatčeni. Většina byla v květnu 1942 popravena v Mauthausenu.

Bitva u Moháče – 29. srpna 1526

Bitva u Moháče 29. srpna 1526 znamenala katastrofu pro vojsko českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Z českých zemí dorazilo asi 4 000 mužů, z nichž většina pravděpodobně padla v bitvě. Zahynul také král Ludvík, který při útěku utonul v říčce Csele. Šlo o posledního českého krále, který padl v bitvě.

Před 110 lety Rumunsko vyhlásilo válku Rakousku-Uhersku a vpadlo do Sedmihradska

Rumunsko vstoupilo v srpnu 1916 do první světové války na straně Dohody a jeho armády překročily Karpaty s cílem obsadit Sedmihradsko. Po počátečních úspěších a obsazení rozsáhlého území však narazily na sílící odpor německých a rakousko-uherských vojsk. Porážky u Sibiu a Brašova nakonec přinutily Rumuny k ústupu. Boje na rumunském bojišti, kterých se účastnili také vojáci z českých zemí, dodnes připomínají četné válečné hroby a vojenské hřbitovy na území Rumunska.