Pomník prvního padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Prusko

Prvním mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, byl rakouský voják – 27letý desátník Ferenc Leo Szököts ze Sedmihradska (dnes součást Rumunska). Stalo se tak 22. června 1866 v Širokém Brodu na Jesenicku.

Po vyhlášení války Pruskem 21. června 1866 vpadly následujícího dne pruské jednotky do Zlatých Hor na Jesenicku v síle asi 1 800 mužů a postupovaly přes Mikulovice do Širokého Brodu. V té době prováděli průzkum v lokalitě jezdci z rakouského husarského pluku č. 6, kteří se střetli v počtu 18 mužů s pruskou předsunutou hlídkou v blízkosti kostela v Širokém Brodě. Při srážce byl nepřátelskou střelou smrtelně raněn právě desátník Ferenc Leo Szököts, jenž působil jako trubač. Dle kroniky Česká Ves: „Těžce raněný se ještě při návratu držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.“

Pamětní desku připomínající tuto událost najdeme dodnes na hřbitově v Písečné, kde byl Szököts následujícího dne pohřben u misijního kříže v horní části hřbitova. Nachází se na severní straně kostela Stětí sv. Jana Křtitele, na zdi kaple Božího hrobu. K odhalení památníku došlo 21. června 1896 a zúčastnily se ho i dvě sestry padlého. Místo jeho smrti připomíná pak kříž v Širokém Brodě (číslo válečného hrobu: CZE7102-55582).

Číslo válečného hrobu: CZE7102-35122

Odkaz na památník vojáka Ference Leo Szökötse v Písečné v  Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-35122

Odkaz připomínající místo úmrtí Ference Leo Szökötse v Širokém Brodě v Evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7102-55582

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Památník prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě

Místo, kde padl 22. června 1866 husar Leo Szököts v Širokém Brodě
Foto: Jaromír Knotek.

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné

Detail památníku prvního padlého v prusko-rakouské válce roku 1866 v Písečné
Zdroj: CEVH.

Návštěva srbské delegace

Dne 28. dubna 2026 přivítali zástupci Odboru pro válečné veterány a válečné hroby, Vojenského historického ústavu a Vojenského ústředního archivu srbskou delegaci vedenou státním tajemníkem Ministerstva práce, zaměstnanosti, veteránů a sociálních věcí Srbské republiky. Společné jednání se zaměřilo na péči o válečné hroby, české a společné projekty a možnosti další spolupráce. Část delegace navštívila také expozici Armádního muzea na Žižkově.

85. výročí úmrtí Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody v kontextu nacistické perzekuce českého studentstva

Připomínáme si 85. výročí úmrtí Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody, brněnských vysokoškolských studentů, kteří se stali oběťmi nacistických represí spojených s událostmi ze dne 17. listopadu 1939. Po zatčení během zásahu v Kounicových kolejích v Brně byli deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde 29. dubna 1941 zahynuli. Jejich osudy představují tragický příklad perzekuce českého studenstva a inteligence a zůstávají trvalou součástí historické paměti, připomínanou prostřednictvím pietních míst.

Vážany

Pomník obětem první světové války ve Vážanech z roku 1925, umístěný u kostela Zvěstování Panny Marie, byl kvůli havarijnímu stavu v roce 2025 obnoven. Původní teracový obelisk byl nahrazen kopií ze světlé žuly se zachováním nápisů. Obnova zahrnovala i nový základ a ochranný nátěr. Náklady činily 198 000 Kč, z větší části hrazené Ministerstvem obrany ČR.