Pomník obětem I. světové války v Bukovině nad Labem

Celkový pohled na pomník po rekonstrukci.

Na návsi obce Bukovina nad Labem, nacházející se nedaleko Opatovic nad Labem, je umístěn pískovcový pomník obětem I. světové války z řad místních občanů. Sestává ze soklu s vyrytými jmény dvanácti padlých občanů, na němž je umístěna postava raněného padajícího vojáka v československé meziválečné uniformě. Pomník byl odhalen v roce 1937 k 20. výročí bitvy u Zborova za přítomnosti tehdejšího velitele 4. divize z Hradce Králové generála Karla Kutlvašra, známého jako velitele Pražského povstání z května 1945 a oběť perzekuce komunistickým režimem.

Povrch pomníku byl v menší míře porostlý mechem, lišejníky a zelenou řasou. Hmotu materiálu plastiky rozrušovaly na mnoha místech praskliny. Takto poškozená byla především pravá horní končetina figury vojáka, partie hlavně pušky nebo pilíř s vázou po levé straně pomníku. U ocelové armatury zpevňující hmotu materiálu docházelo ke korozi. Také chyběly některé narušené partie, jako u pravého zápěstí, či vypadané spárování.

Vlastní renovaci pomníku provedl sochař a restaurátor Hynek Bláha z Vysokého Újezdu v roce 2023. Došlo k očištění povrchu od mechů, lišejníků a zelené řasy. Poté bylo šetrně odstraněno dožívající spárování a nahrazeno novým shodné barvy. Černou akrylátovou barvou byla zvýrazněna jména padlých vytesaná na sokl pomníku. Co se týče zkorodovaného materiálu, ten byl konsolidován zpevňující látkou. Dále byly zhotoveny a přilepeny chybějící fragmenty pomníku. Nejpoškozenější část pomníku, pilíř s vázou byl zhotoven znovu ze stejného materiálu. Na závěr proběhla konzervace povrchu pomníku biocidním a poté i hydrofobním prostředkem.

Celkové náklady na renovaci pomníku činily 73 600 Kč, přičemž Ministerstvo obrany přispělo částkou 53 360 Kč z programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5309-7000

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-7000

 

Summary:

In the village of Bukovina nad Labem, near Opatovice nad Labem, Pardubice Region, a sandstone monument honours local victims of World War I. Unveiled in 1937 on the 20th anniversary of the Battle of Zborov, it features a wounded soldier in an Czechoslovak inter-war period uniform. The ceremony was attended by General Karel Kutlvašr, later known for leading the Prague Uprising in 1945 and enduring communist persecution.

Over time, the monument suffered from moss, lichen, cracks, and corrosion, particularly on the soldier's arm, rifle, and pillar. Restoration in 2023, led by sculptor Hynek Bláha, included cleaning, repairing cracks, replacing missing fragments, and reconstructing the damaged pillar. Names of fallen soldiers were highlighted, and the surface was treated with biocide and hydrophobic coatings. The renovation cost 73,600 CZK, with 53,360 CZK funded by the Ministry of Defence’s ISPROFIN program.

Celkový pohled na pomník po rekonstrukci.

Celkový pohled na pomník po rekonstrukci.
Zdroj: CEVH

Detail soklu pomníku s nápisy.

Detail soklu pomníku s nápisy.
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.