Pomník Nemile

Pomník Nemile po opravě

V obci Nemile, nedaleko Zábřehu, se nacházejí dva válečné hroby. Pomník věnovaný památce 16 občanů obcí Nemile a Filipov, padlých v první světové válce, stojí vedle kapličky Narození Panny Marie. Hrob s ostatky 7 neznámých vězňů, kteří zemřeli při železničním transportu, a jejichž těla byla z vlaku vyložena v katastru obce, se nalézá na místním hřbitově.

Pomník má tvar mohyly. Na vrcholu pomníku postaveného z lomových kamenů trůní kříž s kovovým reliéfem hlavy Krista a v čele pomníku je žulová pamětní deska se jmény padlých. Z lomového kamene byl zhotoven i náhrobek se soškou sedícího dítěte (anděla) na jeho vrcholu. Náhrobek stojí u hrobu neznámých vězňů na hřbitově. Hrob samotný zakrývaly obdélníkové desky z teraca.

Oba válečné hroby poznamenalo působení povětrnostních vlivů. Zejména teracové desky byly v havarijním stavu a kolem prohnutých desek do hrobu zatékalo.

Obec Nemile provedla v roce 2022 opravu obou válečných hrobů. Pomník a náhrobek u hrobu očistila a odpadlé části spárování doplnila. Dále obnovila písmo na nápisových deskách a zrestaurovala i sošku. Teracové desky nahradila kopiemi ze žuly. 

Celkové náklady na opravu obou válečných hrobů byly původně vyčísleny na 236 6475 Kč. Skutečné náklady se nakonec vyšplhaly na 334 262 Kč. Ministerstvo obrany se na nákladech podílelo finanční dotací ve výši 189 317 Kč.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7113-20938

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7113-36409

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.