Pomník druhého padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Pomník druhého padlého vojáka prusko-rakouské války roku 1866 na našem území

Druhým mužem, který padl v prusko-rakouské válce roku 1866 na našem území, by měl být opět rakouský voják - četař husarského pluku č. 10 Emerich Berta z maďarského Ladany. Zahynul kulkou pruského polního myslivce 23. června 1866 nedaleko kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou, před odsunem Němců známého jako Habendorf.

Část pruských sil, která vpadla do Čech při prusko-rakouské válce, byla I. pruská armáda, a to u Žitavy 23. června 1866. Její čelní oddíly se záhy střetávaly s rakouskými předsunutými hlídkami, jako právě ve Stráži nad Nisou, kde byl utábořen odřad rakouských husarů, mezi něž patřil také Emerich Berta.

V zápise místní kroniky stojí: „Několik Prusů zaujalo postavení za topoly lemujícími obecní cestu. Krátce nato padaly u Wörflovy budovy výstřely ze všech stran, takže v žádném domě nebylo možno přistoupit k oknu - kulky svištěly v jejich blízkosti. Hlídkující rakouští husaři se proto otočili a směřovali dolů v blízkosti kostela, aby se dostali na chrastavskou silnici a odtud do Liberce. Pruští myslivci, stojící za topoly, stříleli na husarskou hlídku, která projížděla od školy ke stodole. Velitel hlídky jménem Emerich Berta uhnul proto z cesty, jel k topolům a mířil na jednoho pruského myslivce, který stál za topolem. Rána nešťastně zasáhla topol místo nepřítele. Ten získal čas, aby se připravil ke střelbě, zamířil a trefil husara přímo do prsou.“ Berta zemřel asi po třech hodinách v hostinci U Zlaté koruny. O dva dny později byl pochován u zdi kostela sv. Kateřiny.

V roce 1896 byl ve Stráži nad Nisou vztyčen pomník na počest Emericha Berty i všech, kdo v libereckém okrese v prusko-rakouské válce padli. Jeho odhalení se zúčastnily významné osobnosti v čele s prvním protektorem Komitétu pro udržování památek z války roku 1866  princem Wilhelmem von Schaumburgem-Lippe. Památku Emericha Berty uctili rovněž jeho dva bratři.

 

Odkaz na místo, kde byl Emerich Berta ve Stráži nad Nisou smrtelně postřelen: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8189

Pomník Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8187

Náhrobní deska Emericha Berty na zdi kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5105-8188

 

Summary

Emerich Berta, a sergeant of the Hussar Regiment No. 10, was the second soldier killed on our territory during the Austro-Prussian War in 1866. He died after being shot by a Prussian field marksman near St. Catherine's Church in Stráž nad Nisou. Berta's death occurred during a skirmish between Prussian and Austrian troops. In 1896, a monument was erected in Stráž nad Nisou to honor Berta and others soldiers who died in this conflict.

Detail pomníku Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou

Detail pomníku Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou
Zdroj: CEVH.

Náhrobní deska Emericha Berty na zdi kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou

Náhrobní deska Emericha Berty na zdi kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou
Zdroj: CEVH.

Pomník Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou

Pomník Emericha Berty u kostela sv. Kateřiny ve Stráži nad Nisou
Foto: Hejlik 75.

Tabulka s označením místa, kde byl Emerich Berta ve Stráži nad Nisou smrtelně postřelen

Tabulka s označením místa, kde byl Emerich Berta ve Stráži nad Nisou smrtelně postřelen
Zdroj: CEVH.

Obraz Fritze Neumanna z roku 1910 připomínající událost ve Stráži nad Nisou

Obraz Fritze Neumanna z roku 1910 připomínající událost ve Stráži nad Nisou
Zdroj: Wikipedie.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.