Pomník čs. vojákům padlým v boji o Moravskou Chrastovou

Českoslovenští vojáci po úspěšném osvobození Moravské Chrastové.

U vytížené silnice I/43 vedoucí z Brna na Svitavy a dále na sever stojí před obecním úřadem v Moravské Chrastové pomník připomínající čtyři padlé československé vojáky, příslušníky šumperského 13. pěšího pluku – svobodníka Antonína Černého a vojíny Bedřicha Stuchlíka, Aloise Žatku a Tomáše Morávka, kteří položili svůj život v boji se sudetoněmeckým Freikorpsem 31. října 1938.

V souvislosti s výsledky mnichovské konference z 29. září 1938 připadlo nacistickému Německu československé pohraničí s většinově německým obyvatelstvem. Na Svitavsku a Moravskotřebovsku zasahoval německý zábor hluboko do československého vnitrozemí, jelikož v těchto místech byl německý jazykový ostrov. Moravská Chrastová, v níž převažovalo české obyvatelstvo nad německým, nepřipadla Německu, stala se ovšem pohraniční obcí, protože demarkační čára probíhala mezi ní a severněji položenou Březovou nad Svitavou. Členům Sudetoněmecké strany (SdP) ve Svitavách však vadilo, že Moravská Chrastová zůstala v Československu. Jelikož měli podporu vedení SdP, rozhodli se ji přičlenit k Německu násilím.

Krátce po půlnoci 31. října 1938 vjelo na nákladních vozech na 500 příslušníků sudetoněmeckého Freikorpsu do Moravské Chrastové, kterou střežilo jen několik slabých hlídek, které byly zajaty. Henleinovci přitom využili rozkaz, který zakazoval čs. vojenským útvarům vést palbu na uniformované příslušníky německé branné moci. Jako první proto posílali německé policisty v uniformách. Následně zajali vojáky ubytované v obci – celé družstvo SOS, finanční stráž i četníky. Se zajatci bylo surově zacházeno, téměř ihned byli protiprávně odváženi za demarkační čáru a vyslýchaní gestapem.

Kolem třetí hodiny ranní se o události dozvěděl na svém velitelství v Boskovicích plukovník Karel Čejka, velitel 13. pluku. Tento pluk původně ze Šumperka se do Boskovic přemístil 25. října 1938 v souvislosti se změnou hranice po mnichovské konferenci. Plk. Čejka se rozhodl okamžitě jednat, nemohl přitom do akce vyslat celý pluk, jehož roty byl rozprostřeny po celém svěřeném úseku u demarkační čáry. Nepodařilo by se mu je v krátkém čase shromáždit a současně hrozilo nebezpečí, že se podobná situace stane i jinde. Vyrazil proto s omezenými silami jedné roty, k níž se připojila četa 11. roty z Rozhraní a četnický pohotovostní oddíl.

Ačkoli měli henleinovci připravenou obranu a početní převahu, pod čs. tlakem opouštěli jednu pozici za druhou a prchali přes demarkační čáru, takže byla Moravská Chrastová 31. října 1938 kolem deváté hodiny ráno opět v československých rukou. Během osvobozování obce padl svobodník Antonín Černý a vojíni Bedřich Stuchlík a Alois Žatka. Těžce raněný vojín Tomáš Morávek podlehl zranění 2. listopadu v brněnské sborové nemocnici. Zahynul také jeden z místních občanů a odhadují se nejméně tři mrtví a dvanáct raněných na straně henleinovců. Oběti na životech se však ukázaly zbytečné. O necelý měsíc později byla Moravská Chrastová zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a 24. listopadu 1938 ji bez boje obsadily německé jednotky.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5312-34991

Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5312-34991

Summary:

In Moravská Chrastová, a monument stands by the busy I/43 road, honouring four Czechoslovak soldiers who died on October 31, 1938, during a battle with the Sudeten German Freikorps. After the Munich Agreement, the borderlands were ceded to Nazi Germany, and Moravská Chrastová, which remained in Czechoslovakia, became a target for Sudeten Germans seeking to annex it by force. Freikorps launched a night attack with 500 men, capturing local forces, but the Czechoslovak army, led by Colonel Karel Čejka, recaptured the village by morning. Despite their success, privates Antonín Černý, Bedřich Stuchlík, Alois Žátka, and Tomáš Morávek lost their lives. A month later, on November 24, 1938, the village was peacefully occupied by German forces.

Pomník připomínající padlé čs. vojáky v Moravské Chrastové.

Pomník připomínající padlé čs. vojáky v Moravské Chrastové.
Foto: Jan Sokolov

Českoslovenští vojáci po úspěšném osvobození Moravské Chrastové s ukořistěnou vlajkou nacistického Německa.

Českoslovenští vojáci po úspěšném osvobození Moravské Chrastové s ukořistěnou vlajkou nacistického Německa.
Zdroj: GRUNTOVÁ, Jitka. Boj o hranici: Moravská Chrastová 1938. Litomyšl: Augusta, 1998.

Nakládání ostatků Antonína Černého a Bedřicha Stuchlíka do pohřebních vozů v klášteře v Letovicích.

Nakládání ostatků Antonína Černého a Bedřicha Stuchlíka do pohřebních vozů v klášteře v Letovicích.
Zdroj: GRUNTOVÁ, Jitka. Boj o hranici: Moravská Chrastová 1938. Litomyšl: Augusta, 1998.

Zranění vojáci z bojů o Moravskou Chrastovou v brněnské nemocnici.

Zranění vojáci z bojů o Moravskou Chrastovou v brněnské nemocnici.
Zdroj: GRUNTOVÁ, Jitka. Boj o hranici: Moravská Chrastová 1938. Litomyšl: Augusta, 1998.

Plukovník Karel Čejka.

Plukovník Karel Čejka.
Zdroj: www.impuls.cz

Německá pohlednice vydaná jako poděkování za „osvobození Sudet“.

Německá pohlednice vydaná jako poděkování za „osvobození Sudet“.
Zdroj: wikipedie

85. výročí tragické smrti letce Františka Běhala

Československý pilot RAF František Běhal zahynul dne 11. května 1941 při operačním letu v oblasti Velkého Londýna ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe.

Bitva u Arrasu a nasazení roty „Nazdar“

Po vypuknutí první světové války usilovali Češi ve Francii o vznik vlastní dobrovolnické jednotky v rámci Cizinecké legie. Vznikla slavná rota Nazdar, která bojovala v květnu 1915 u Arrasu, nebo také tzv. „druhé bitvy o Artois“. Českoslovenští dobrovolníci při útoku na kótu 140 utrpěli těžké ztráty, přesto si získali respekt francouzské armády. Symbolem jednotky byl bayonnský praporek, který zmizel spolu s praporečníkem Karlem Bezdíčkem.

Polské ztráty při osvobozování Československa

Během Pražské operace se na osvobozování severních a části středních Čech podílela také 2. polská armáda gen. Karola Świerczewského. Polské jednotky osvobodily od 8. do 10. května 1945 mimo jiné Šluknovský výběžek, Děčín či Mělník a utrpěly 66 padlých a 902 raněných. Na našem území se nachází řada pomníků a válečných hrobů, které připomínají bojové operace i osudy konkrétních polských osvoboditelů.