Pomník čs. vojákům padlým v boji o Moravskou Chrastovou

Českoslovenští vojáci po úspěšném osvobození Moravské Chrastové.

U vytížené silnice I/43 vedoucí z Brna na Svitavy a dále na sever stojí před obecním úřadem v Moravské Chrastové pomník připomínající čtyři padlé československé vojáky, příslušníky šumperského 13. pěšího pluku – svobodníka Antonína Černého a vojíny Bedřicha Stuchlíka, Aloise Žatku a Tomáše Morávka, kteří položili svůj život v boji se sudetoněmeckým Freikorpsem 31. října 1938.

V souvislosti s výsledky mnichovské konference z 29. září 1938 připadlo nacistickému Německu československé pohraničí s většinově německým obyvatelstvem. Na Svitavsku a Moravskotřebovsku zasahoval německý zábor hluboko do československého vnitrozemí, jelikož v těchto místech byl německý jazykový ostrov. Moravská Chrastová, v níž převažovalo české obyvatelstvo nad německým, nepřipadla Německu, stala se ovšem pohraniční obcí, protože demarkační čára probíhala mezi ní a severněji položenou Březovou nad Svitavou. Členům Sudetoněmecké strany (SdP) ve Svitavách však vadilo, že Moravská Chrastová zůstala v Československu. Jelikož měli podporu vedení SdP, rozhodli se ji přičlenit k Německu násilím.

Krátce po půlnoci 31. října 1938 vjelo na nákladních vozech na 500 příslušníků sudetoněmeckého Freikorpsu do Moravské Chrastové, kterou střežilo jen několik slabých hlídek, které byly zajaty. Henleinovci přitom využili rozkaz, který zakazoval čs. vojenským útvarům vést palbu na uniformované příslušníky německé branné moci. Jako první proto posílali německé policisty v uniformách. Následně zajali vojáky ubytované v obci – celé družstvo SOS, finanční stráž i četníky. Se zajatci bylo surově zacházeno, téměř ihned byli protiprávně odváženi za demarkační čáru a vyslýchaní gestapem.

Kolem třetí hodiny ranní se o události dozvěděl na svém velitelství v Boskovicích plukovník Karel Čejka, velitel 13. pluku. Tento pluk původně ze Šumperka se do Boskovic přemístil 25. října 1938 v souvislosti se změnou hranice po mnichovské konferenci. Plk. Čejka se rozhodl okamžitě jednat, nemohl přitom do akce vyslat celý pluk, jehož roty byl rozprostřeny po celém svěřeném úseku u demarkační čáry. Nepodařilo by se mu je v krátkém čase shromáždit a současně hrozilo nebezpečí, že se podobná situace stane i jinde. Vyrazil proto s omezenými silami jedné roty, k níž se připojila četa 11. roty z Rozhraní a četnický pohotovostní oddíl.

Ačkoli měli henleinovci připravenou obranu a početní převahu, pod čs. tlakem opouštěli jednu pozici za druhou a prchali přes demarkační čáru, takže byla Moravská Chrastová 31. října 1938 kolem deváté hodiny ráno opět v československých rukou. Během osvobozování obce padl svobodník Antonín Černý a vojíni Bedřich Stuchlík a Alois Žatka. Těžce raněný vojín Tomáš Morávek podlehl zranění 2. listopadu v brněnské sborové nemocnici. Zahynul také jeden z místních občanů a odhadují se nejméně tři mrtví a dvanáct raněných na straně henleinovců. Oběti na životech se však ukázaly zbytečné. O necelý měsíc později byla Moravská Chrastová zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a 24. listopadu 1938 ji bez boje obsadily německé jednotky.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5312-34991

Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5312-34991

Summary:

In Moravská Chrastová, a monument stands by the busy I/43 road, honouring four Czechoslovak soldiers who died on October 31, 1938, during a battle with the Sudeten German Freikorps. After the Munich Agreement, the borderlands were ceded to Nazi Germany, and Moravská Chrastová, which remained in Czechoslovakia, became a target for Sudeten Germans seeking to annex it by force. Freikorps launched a night attack with 500 men, capturing local forces, but the Czechoslovak army, led by Colonel Karel Čejka, recaptured the village by morning. Despite their success, privates Antonín Černý, Bedřich Stuchlík, Alois Žátka, and Tomáš Morávek lost their lives. A month later, on November 24, 1938, the village was peacefully occupied by German forces.

Pomník připomínající padlé čs. vojáky v Moravské Chrastové.

Pomník připomínající padlé čs. vojáky v Moravské Chrastové.
Foto: Jan Sokolov

Českoslovenští vojáci po úspěšném osvobození Moravské Chrastové s ukořistěnou vlajkou nacistického Německa.

Českoslovenští vojáci po úspěšném osvobození Moravské Chrastové s ukořistěnou vlajkou nacistického Německa.
Zdroj: GRUNTOVÁ, Jitka. Boj o hranici: Moravská Chrastová 1938. Litomyšl: Augusta, 1998.

Nakládání ostatků Antonína Černého a Bedřicha Stuchlíka do pohřebních vozů v klášteře v Letovicích.

Nakládání ostatků Antonína Černého a Bedřicha Stuchlíka do pohřebních vozů v klášteře v Letovicích.
Zdroj: GRUNTOVÁ, Jitka. Boj o hranici: Moravská Chrastová 1938. Litomyšl: Augusta, 1998.

Zranění vojáci z bojů o Moravskou Chrastovou v brněnské nemocnici.

Zranění vojáci z bojů o Moravskou Chrastovou v brněnské nemocnici.
Zdroj: GRUNTOVÁ, Jitka. Boj o hranici: Moravská Chrastová 1938. Litomyšl: Augusta, 1998.

Plukovník Karel Čejka.

Plukovník Karel Čejka.
Zdroj: www.impuls.cz

Německá pohlednice vydaná jako poděkování za „osvobození Sudet“.

Německá pohlednice vydaná jako poděkování za „osvobození Sudet“.
Zdroj: wikipedie

Místa padlých – příběhy válečných hrobů – 6. díl, Olomouc – Vojenský hřbitov v Černovíře 2

Druhá část seriálu Místa padlých – příběhy válečných hrobů na olomouckém vojenském hřbitově v Černovíře nás seznámí se hřbitovními kaplemi, ale také s některými osobnostmi pochovanými na hřbitově po 1. světové válce.

Obnova pomníku v Šonově

Péče o válečné hroby a pietní místa je v České republice chápána jako součást kulturní paměti a státní odpovědnosti. Pomník padlým vojákům Rudé armády v obci Šonov vznikl v roce 1975 svépomocí místních obyvatel a nesl jak pietní, tak ideologický význam. V roce 2025 prošel renovací, která zachovala jeho původní podobu a byla spolufinancována Ministerstvem obrany ČR.

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie Wellingtonu T2519 KX-Y na operačnímu letu, kterým byl nálet na německý Wilhelmshaven. Během návratu se stroj z důvodu silné námrazy zřítil do Severního moře. Nikdo z osádky tvořené československými letci nebyl během pátrací akce nalezen.