Pomník Antonína Měsíčka

Poté, co bylo 15. září 1938 potlačeno čs. armádou sudetoněmecké povstání, k jehož vypuknutí dal impuls Adolf Hitler ve svém projevu na závěr sjezdu NSDAP v Norimberku večer 12. září 1938, uprchlo na 40 000 henleinovců do Německa. Zde byl z uprchlíků vytvořen 17. září 1938 Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, známý spíše pod německým názvem Sudetendeutsches Freikorps. Jednalo se o polovojenskou a teroristickou organizaci (jak konstatoval i norimberský tribunál) vyzbrojenou a vycvičenou nacistickými Němci. Od 19. září 1938 tyto paramilitární jednotky překračovaly státní hranici do Československa, kde prováděly ozbrojené přepady,během kterých padla řada čs. četníků a vojáků. Situaci, která nastala, lze tedy považovat za válku.

Jednou z prvních obětí této nevyhlášené války byl právě Antonín Měsíček (15. 12. 1894 Předslav na Klatovsku – 23. 9. 1938 Český Krumlov), velitel četnické stanice v Rychnůvku či Německém Rychnově u Frymburku. Stalo se tak poblíž Pasečné na Lipensku v jižních Čechách, kde nám tuto událost připomíná u lesní cesty nenápadný pomník. Oběť Antonína Měsíčka připomíná také pomník v jeho rodné obci.

Členové Freikorpsu, kteří tento čin provedli, si přitom původně vyhlédli jinou osobu, kterou chtěli zavraždit, a to vrchního strážmistra četnictva Jana Trněného. Zjistili si, že večer 21. září 1938 bude na motocyklu rozvážet rozkazy a další materiál mezi jednotlivá družstva Stráže obrany státu (SOS – odtud Sosáci). Netušili ale, že si ten den Trněný vyměnil službu s velitelem četnické stanice v Rychnůvku, vrchním strážmistrem Antonínem Měsíčkem, který byl paradoxně v kraji oblíben i mezi německým obyvatelstvem. 

Měsíčka sice v Kaplických Chalupách varovali, že prý má být přepaden, ale nebezpečí nedbal a pokračoval ve své zpáteční cestě do Rychnůvku. V lesní zatáčce u Multerbských Chalup už na něj čekalo 8 příslušníků Freikorpsu. Jakmile se v noční tmě objevilo světlo reflektoru jeho motocyklu, henleinovci spustili palbu. Měsíček byl ale zasažen především střepinami granátu, který po něm vrhl henleinovec Franz Bayer. Střelba vyvolala poplach u družstev SOS v okolí, která vystřelila signální rakety. Toho se nacisté zalekli a urychleně prchli zpět za hranici. Těžce zraněný Měsíček se ještě doplazil do nedalekého domku, odkud byl převezen do nemocnice v Českém Krumlově, kde ale zemřel. Franzi Bayerovi byla od NSDAP za Měsíčkovu smrt vyplacena odměna 200 říšských marek.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE3103-41801

Číslo válečného hrobu: CZE3205-33322

Pomník připomínající Antonína Měsíčka v místě přepadení: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3103-41801 

Pomník Antonína Měsíčka a dvou obětí německých koncentračních táborů v Předslavi: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-33322 

Summary:

After the Czechoslovak army suppressed the Sudeten German uprising on September 15, 1938, which had been incited by Adolf Hitler in his speech at the end of the NSDAP congress in Nuremberg on September 12, around 40,000 Henlein supporters fled to Germany. There, on September 17, 1938, the Sudeten German Volunteer Corps (Sudetendeutsches Freikorps), a paramilitary and terrorist organization, was formed. Starting on September 19, these units crossed the Czechoslovak border, carrying out armed raids, during which several Czech gendarmes and soldiers were killed. One of the first victims was Antonín Měsíček, commander of the gendarmerie station in Rychnůvek (District Český Krumlov, South Bohemia). On September 23, 1938, he was ambushed near Pasečná by eight Freikorps members. Although warned of an attack, Měsíček continued his journey and was mortally wounded by grenade shrapnel thrown by Franz Bayer. Severely injured, he made it to a nearby house but later died in a hospital. Bayer was rewarded with 200 Reichsmarks by the NSDAP for Měsíček's death.