Podplukovník „in memoriam“ Karel Macura

Podplukovník „in memoriam“ Karel Macura

Karel Macura pocházel z české rodiny z Třince, kde se narodil 10. března 1920. Studoval na gymnáziu s českým vyučovacím jazykem v Českém Těšíně, avšak po polské okupaci Těšínska musel studium dokončit na gymnáziu ve Frýdku. V květnu 1939 se krátce vrátil do svého rodiště a zapojil se do organizování ilegálních přechodů do Polska. Opakovaně překračoval protektorátní hranici až ji dne 18. srpna 1939 přešel naposledy. Rozhodl se totiž, že se zapojí do zahraniční vojenské akce za znovuobnovení republiky. Nedlouho potom byl prezentován do čs. vojenské skupiny v Krakově. Dne 19. září 1939 se s tzv. Polským legionem pplk. Svobody dostal do sovětské internace, kterou strávil až do 18. března 1941 v internačních táborech Jarmolince, Kamenec Podolský a Suzdal. 

 

Následně byl odeslán s transportem na Střední východ, kde se dne 28. března 1941 opětovně přihlásil ke službě v čs. zahraniční armádě. Od 31. května 1941 sloužil jako vojín u čs. pěšího praporu 11 – Východního. Záhy odešel do pole a zúčastnil se obrany libyjského Tobrúku. Dnem 24. dubna 1942 sloužil u reorganizovaného čs. lehkého protiletadlového pluku 200 –  Východního.  Nedlouho poté byl zařazen do školy důstojníků pěchoty v záloze na Středním východě. Stále intenzivněji se v něm začala projevovat touha po létání. Dne 21. října 1942 byl přemístěn k letectvu západní skupiny čs. armády ve Velké Británii. Od 2. ledna 1943 začal sloužit v RAF ve funkci příslušníka pomocného družstva pro všeobecné služby. 

 

Aby se mohl stát pilotem, musel absolvovat náročný a intenzivní výcvik, který ukončil na jaře 1944. Karel Macura byl 24. března 1944 zařazen již ve funkci pilota v 7. sběrném středisku pro absolventy leteckého kurzu ze zámoří v Harrogate. Od září 1944 sloužil v 57. operačně-výcvikové jednotce a 9. prosince 1944 byl v hodnosti rotného aspiranta přemístěn k 310. čs. stíhací peruti RAF a zařazen jako operační pilot. Dne 23. února 1945 se stal nezvěstným při přeletu jeho letounu Supermarine Spitfire Mk. IXc MA230 z Bradwell Bay do Manstonu v Kentu. Po startu na poplach ztratil v mlze spojení a spadl do moře blízko základny. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

 

Karel Macura byl „in memoriam“ povýšen do hodnosti poručíka letectva v záloze a později do hodnosti podplukovníka. Za svou účast na národním boji za osvobození byl vyznamenán medailí Africa Star, Čs. vojenskou pamětní medailí se štítkem VB a Čs. válečným křížem 1939. Jeho památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství. 

Jan Benda

Níže uvádíme odkazy do CEVH na evidovaná pietní místa uchovávající památku podplukovníka i. m. Karla Macury.

1. Památník nezvěstných letců RAF Runnymede Memorial v hrabství Surrey ve Velké Británii (VH GBR-1316):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1316

2. Pamětní deska v Třinci (VH CZE8121-7696):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8121-7696 

3. Památník věnovaný čs. letcům, padlým ve 2. světové válce, v Praze-Bubenči (VH CZE0006-18911):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

4. Pomník letcům z Těšínska padlým v letech 1939-1945 umístěný v Českém Těšíně (VH CZE8104-8086):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8104-8086

5. Pomník vojákům a letcům, padlým na všech frontách II. světové války z oblasti Těšínska, nacházející se v městě Havířov (VH CZE8108-30233):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8108-30233

6. Pamětní desky příslušníkům letectva poblíž letiště v Mošnově (VH CZE8112-53975):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8112-53975

7. Památník padlým letcům z Moravskoslezského kraje v Příboru (VH CZE8112-21587):
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8112-21587

 

Summary:
Karel Macura was born on March 10, 1920 in Třinec, Czechoslovakia. After studying in Český Těšín and later Frýdek due to the Polish occupation, he became involved in organising illegal border crossings. On August 18, 1939, he left for Poland, aiming to join the foreign military resistance. He became part of the Czechoslovak military group in Kraków and later, with the Czech and Slovak Legions, was interned in Soviet camps until March 1941.

He then joined the Czechoslovak army in the Middle East, serving in the defence of Tobruk. In 1942, he transferred to the Western Air Force and underwent intensive pilot training. By late 1944, he was an operational pilot with the 310th Czechoslovak Fighter Squadron of the RAF. On February 23, 1945, he went missing during a flight from Bradwell Bay to Manston, Kent. Posthumously promoted, he was honoured with several military decorations. His bravery is commemorated at various memorial sites.

Letec Karel Macura.

Letec Karel Macura.
Zdroj: Vojenský ústřední archiv Praha, Letecké karty příslušníků RAF, on-line: https://www.vuapraha.cz/wp-content/uploads/2022/04/macura_karel_10.03.1920.pdf

Karel Macura byl pilotem 310. čs. stíhací perutě RAF.

Karel Macura byl pilotem 310. čs. stíhací perutě RAF.
Zdroj: Valka.cz, on-line: https://www.valka.cz/Macura-Karel-t277426

Spitfire LF Mk.IXC č. MK177. Karel Macura letěl osudný den na stroji s číslem MA230.

Spitfire LF Mk.IXC č. MK177.  Karel Macura letěl osudný den na stroji s číslem MA230.
Zdroj: HOFFMANN, Jan, MATUSIAK, Wojtek. Supermarine Spitfire Mk.IX-XVI. AJ-Press, 2000.

Karel Macura je připomenut na panelu č. 276 v areálu památníku nezvěstných letců RAF v Runnymede ve Velké Británii.

Karel Macura je připomenut na panelu č. 276 v areálu památníku nezvěstných letců RAF v Runnymede ve Velké Británii.
Zdroj: CEVH

Jméno Karla Macury je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.

Jméno Karla Macury je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.
Zdroj: CEVH

Na pamětní desce na budově školy v rodném Třinci nechybí jméno letce Karla Macury.

Na pamětní desce na budově školy v rodném Třinci nechybí jméno letce Karla Macury.
Zdroj: CEVH

Pomník čs. letcům padlým v letech 1939-1945 v Českém Těšíně uvádí jméno Karla Macury.

Pomník čs. letcům padlým v letech 1939-1945 v Českém Těšíně uvádí jméno Karla Macury.
Zdroj: CEVH

Příslušníci letectva, rodáci z Moravskoslezského kraje, kteří položili své životy za 2. světové války v řadách RAF, jsou uvedeni na pamětních deskách poblíž mošnovského letiště. Je mezi nimi také Karel Macura.

Příslušníci letectva, rodáci z Moravskoslezského kraje, kteří položili své životy za 2. světové války v řadách RAF, jsou uvedeni na pamětních deskách poblíž mošnovského letiště. Je mezi nimi také Karel Macura.
Zdroj: CEVH

Pomník vojákům a letcům, padlým na všech frontách II. světové války z oblasti Těšínska, který se nalézá v Havířově, neopomíná letce Karla Macuru.

Pomník vojákům a letcům, padlým na všech frontách II. světové války z oblasti Těšínska, který se nalézá v Havířově, neopomíná letce Karla Macuru.
Zdroj: CEVH

Památník padlým letcům z Moravskoslezského kraje v Příboru připomíná také Karla Macuru.

Památník padlým letcům z Moravskoslezského kraje v Příboru připomíná také Karla Macuru.
Zdroj: CEVH

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.