Pietní akt v Bělehradě

Pietní akt v Bělehradě

Pietní akt v Bělehradě

Na bělehradském hřbitově Novo Groblje se 5. listopadu uskutečnil pietní akt k uctění památky vojáků rakousko-uherské armády, kteří padli v bojích během první světové války. V Centrální evidenci válečných hrobů je k tomuto místu vedeno 188 vojáků pocházejících z českých zemí.

Pietního aktu se účastnili velvyslanci a přidělenci obrany České republiky, Maďarska a Rakouska. Kromě nich byli přítomni zástupci z dalších 12 zemí, mimo jiné ze Spojených států amerických a Kanady. 

Společně s maďarskými a rakouskými partnerskými institucemi, Černým křížem a Vojenským historickým ústavem, jsme v tomto roce zahájili komplexní rekonstrukci vojenského hřbitova v Novo Groblje. 

Na pietním aktu byli přítomni členové Československé obce legionářské (ČsOL) v dobových uniformách. ČsOL rovněž připravila výstavu věnovanou účasti českých dobrovolníků v řadách srbské armády. Vernisáž této výstavy by se měla uskutečnit v Bělehradě v květnu příštího roku.

Na jednání s rakouskými a maďarskými kolegy jsme se dohodli na dalším postupu a financování projektu Novo Groblje. Za českou stranu jsme měli následně bilaterální jednání s náměstkem ministerstva sociálních věcí Srbské republiky, které je zodpovědné za údržbu válečných hrobů. Představili jsme naše další projekty a především jsme poukázali na nutnost uspořádat v roce 2026 zasedání společné česko-srbské komise k péči o válečné hroby.

Ve spolupráci s Úřadem přidělence obrany v Bělehradě proběhla úspěšná rekognoskační cesta do měst Pančevo, Glogonj a Zrenjanin. Na základě dokumentů z fondu evidence válečných hrobů by se na těchto místech měly nacházet hroby českých vojáků rakousko-uherské armády. Na katolickém hřbitově v Pančevu jsme našli náhrobky, některé i s čitelnými jmény. Vzhledem k jejich současnému stavu bude do budoucna nutná jejich oprava. 

V nedalekém Glogonji se nám podařilo přibližně identifikovat místo pohřbení rakousko-uherských vojáků na katolickém hřbitově, přestože náhrobky se již nedochovaly. Na katolickém hřbitově ve městě Zrenjanin byl postaven maďarskou stranou nový pomník, na kterém jsou uvedena jména padlých, včetně těch z českých zemí. Ve Zrenjaninu se rovněž nachází udržovaný židovský hřbitov, kde dle evidence identifikujeme další pohřbené vojáky.

Připomínání památky našich padlých vojáků v rakousko-uherské armádě je dlouhodobým cílem odboru.

 

Summary:

A commemorative ceremony took place on 5 November at the Novo Groblje cemetery in Belgrade to honour soldiers of the Austro-Hungarian Army who fell during the First World War. The Central Register of War Graves lists 188 soldiers from the Czech lands buried there. Ambassadors and defence attachés of the Czech Republic, Hungary and Austria attended, along with representatives of twelve other countries. This year, together with Hungarian and Austrian partners, the Black Cross and the Military History Institute, a comprehensive restoration of the military cemetery was launched. The Czech delegation also visited several sites in Serbia linked to Czech soldiers and held meetings on future cooperation in the care of war graves.

Pietní akt-Novo Groblje, Bělehrad.

Pietní akt-Novo Groblje, Bělehrad.

Pietní akt-Novo Groblje, Bělehrad.

Pietní akt-Novo Groblje, Bělehrad.

Zachovalá část vojenského hřbitova-Pančevo.

Zachovalá část vojenského hřbitova-Pančevo.

Detail náhrobku-Pančevo.

Detail náhrobku-Pančevo.

Vstup na katolický hřbitov-Glogonj

Vstup na katolický hřbitov-Glogonj

Válečný hrob-Zrenjanin

Válečný hrob-Zrenjanin

Detail desky se jmény ve Zrenjaninu

Detail desky se jmény ve Zrenjaninu

Židovský hřbitov-Zrenjanin

Židovský hřbitov-Zrenjanin

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.