OUT DISTANCE A ZINC

OUT DISTANCE A ZINC

Dnes si připomínáme v souvislosti s jejich plánovaným vysazením na území Protektorátu Čechy a Morava dva paradesantní výsadky vyslané Ministerstvem národní obrany exilové československé vlády v Londýně. 

V noci z 27. na 28. března 1942 byla vysazena u Ořechova v blízkosti Telče tříčlenná paraskupina Out Distance, kterou tvořili npor. Adolf Opálka, rtn. Karel Čurda a des. asp. Ivan Kolařík. Vlastní událost připomíná pietní místo, na kterém je umístěn hrubě opracovaný kámen s žulovou černou deskou s textem. Zmíněná skupina byla vyslána na území protektorátu se sabotážním posláním, neboť měla provést rozsáhlou akci na michelské plynárně v Praze. Mimo tohoto úkolu měla tato trojice parašutistů dopravit do Čech náhradní radiostanici a telegrafní klíč pro skupinu Silver A. S její aktivní účastí se počítalo i při navádění britského letectva na předem vybrané cíle. Provádění úkolů provázely komplikace a bohužel se je nepodařilo splnit. Zatímco Adolf Opálka a Ivan Kolařík prokázali ve své „podzemní“ činnosti obrovskou statečnost a morální kvality ve velmi těžkých situacích, Karel Čurda se stal konfidentem gestapa a provokatérem, který okupantům pomáhal při potlačování českého odboje. 

Na palubě stejného letounu byla společně se skupinou Out Distance přepravována i skupina Zinc, která byla vysazena u Gbel na Slovensku. Jejími členy byli npor. Oldřich Pechal, rtn. Arnošt Mikš, radista svob. Viliam Gerik. Pomník připomínající tuto událost je umístěn na sever od zmíněné obce u polní cesty. Úkolem výsadku Zinc bylo s pomocí radiostanice s krycím názvem Lída zpravodajsky pokrývat Moravu. Nepředvídatelné okolnosti bohužel neumožnily realizovat zmíněný úkol. Po přestřelce s četníky v bezvýchodné situaci spáchal A. Mikš sebevraždu. Gestapem zatčený O. Pechal byl popraven v koncentračním táboře v Mauthausenu. Na rozdíl od svých hrdinných kamarádů se na cestu spolupráce s okupanty vydal další člen skupiny Viliam Gerik, který byl využíván gestapem ke kompromitování svých známých účastníků národního boje za osvobození. Osudy jmenovaných parašutistů však byly mnohem složitější a šíře příspěvku neumožňuje vykreslit všechny okolnosti jejich ilegálního života. Nesmíme zapomenout, že jejich „skok do tmy“ byl i ohromným testem odvahy a charakteru, ve kterém uspěli jen ti stateční. Věnujme proto odvážným československým parašutistům alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku či položme květiny u pomníků v Ořechově a Gbelech.

 

Odkaz na pietní místo v Ořechově v kraji Vysočina v Evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6112-9672&mt=O%c5%99echov&st=0&

O statečném životě Adolfa Opálky pojednává i jeho životopis sepsaný pracovníky VHÚ Praha

O statečném životě Adolfa Opálky pojednává i jeho životopis sepsaný pracovníky VHÚ Praha
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://vhu.cz/adolf-opalka-4-ledna-1915-18-cervna-1942/

I publicistika se věnovala osudu parašutisty Ivana Kolaříka

I publicistika se věnovala osudu parašutisty Ivana Kolaříka
Zdroj: Idnes.cz https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/ivan-kolarik-parasutista-out-distance-vyroci-vysadek.A200323_540273_zlin-zpravy_ras

V tisku se objevil i text přibližující osud Arnošta Mikše

V tisku se objevil i text přibližující osud Arnošta Mikše
Zdroj: Rakovnický deník https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/statecny-parasutista-nemel-na-krivoklatsku-stesti-20210503.html

O statečném životě Oldřicha Pechala pojednává i jeho životopis sepsaný pracovníky VHÚ Praha

O statečném životě Oldřicha Pechala pojednává i jeho životopis sepsaný pracovníky VHÚ Praha
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha https://www.vhu.cz/oldrich-pechal-12-kvetna-1913-22-zari-1942/

O motivech jednání a zrady Karla Čurdy se diskutuje dodnes

O motivech jednání a zrady Karla Čurdy se diskutuje dodnes
Zdroj: Aktualne.cz https://nazory.aktualne.cz/komentare/karel-curda-a-fenomen-zrady-v-ceskych-dejinach/r~c2e5a83e299a11e7b5e5002590604f2e/

Fenomén zrady a selhání v případě Viliama Gerika je dáván i do souvislostí s jednáním Karla Čurdy

Fenomén zrady a selhání v případě Viliama Gerika je dáván i do souvislostí s jednáním Karla Čurdy
Zdroj: https://www.idnes.cz/xman/styl/curda-gerik-protektorat-parasutista-zrada-londyn-zpravodajska-sluzba.A220427_130017_xman-styl_fro

Pomník Adolfa Opálky v místě vysazení paraskupiny Out Distance u Ořechova

Pomník Adolfa Opálky v místě vysazení paraskupiny Out Distance u Ořechova
Zdroj: Wikipedia https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/O%C5%99echov%2C_pomn%C3%ADk_Adolfa_Op%C3%A1lky_%282022-07-09%3B_01%29.jpg9

Detail pomníku paraskupiny Zinc na místě seskoku. Pomník paraskupiny Zinc je umístěn ve Gbelech na Slovensku na sever od obce u polní cesty, která navazuje na Družstevní ulici

Detail pomníku paraskupiny Zinc na místě seskoku. Pomník paraskupiny Zinc je umístěn ve Gbelech na Slovensku na sever od obce u polní cesty, která navazuje na Družstevní ulici
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/42947-pomnik-paraskupina-zinc/

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.