Novoroční tragédie bombardéru Liberator PP-Y FL949

Novoroční tragédie bombardéru Liberator PP-Y FL949

Bombardér Consolidated Liberator GR Mk.V  FL949 patřící do stavu 311. čs. bombardovací perutě se na podzim 1944 úspěšně účastnil protiponorkových hlídek v Atlantském oceánu. Dopoledne 29. října 1944 pod velením Josefa Pavelky, a ve spolupráci se strojem BZ723 Aloise Šedivého a Halifaxem od 502. letky, potopil německou ponorku U-1060. Na Nový rok roku 1945 ve 22:02 letoun vzlétl na další protiponorkovou misi. Tentokrát ve složení pilot W/O Oldřich Bureš, druhý pilot F/Sgt Miloš Bodlák, navigátor F/Sgt Otto Mandler, palubní technik F/Sgt Jaroslav Zapletal a radiotelegrafisti / střelci F/Sgt Antonín Bednář, F/Sgt Martin Dorniak, F/Sgt Ivo Karel Engländer a F/Sgt Zdeněk Launer. Počasí bylo silně nepřívětivé – husté sněžení, poryvy větru a do toho nízká oblačnost. Necelých 40 minut po vzletu, ve 20:40, stroj prolétávající oblačností narazil do vrcholu Culiags, asi 4 km severovýchodně od Nora Head na ostrově Hoy, Orknejské ostrovy. Celá posádka zahynula. Těsně před incidentem se v oblasti náhle změnil vítr a navigátor Mandler a obsluha radaru dostatečně nevyhodnotili vrcholy v plánu trasy letounu. Muži byli pochováni 8. a 9. ledna 1945 na pevnině. 

Vrak letounu měl být původně zakopán na místě, ale nepřiznivé počasí zabránilo této prvotní snaze. Vrak byl ze vzduchu stále viditelný. Byla vyslána druhá skupina, která trosky vraku ručně snesla pod vrchol a zde zakopala. Celá operace trvala 5 týdnů. V průběhu let většinu vraku rozebralo místní obyvatelstvo. Po válce tak byl v místě nalezen služební revolver Oldřicha Bureše, či v 70. letech ovládací prvky z kabiny bombardéru. Části stroje byly k nalezené v krajině ještě v roce 2020.

Oldřich Bureš se narodil 28. dubna 1909 v obci Skalička u Hranic. Vystudoval obchodní akademii a pracoval jako úředník v Domažlicích. Z okupovaného Československa odešel 3. prosince 1939 a v dubnu 1940 se v Agde přihlásil do zahraniční armády ve Francii a byl přidělen k letecké skupině. Po evakuaci do Británie byl 25. července 1940 přijat do RAF. V květnu 1944 byl přemístěn k 311. peruti a 3. listopadu dosáhl hodnosti Warrant Officer. V době havárie působil jako první pilot a velitel stroje. Byl pochován ve skotském Tain 8. ledna 1945 do hrobu číslo 50.

Miloš Bodlák se narodil 24. srpna 1922 v Líšni u Brna a do exilové armády vyrazil 27. ledna 1940 jako sedmnáctiletý student. V dubnu 1940 se v Agde přihlásil do zahraniční armády ve Francii a byl přidělen k letecké skupině. V Británii byl 24. července 1940 přijat do RAF a 1. července 1944 byl přidělen k 311. peruti, kde byl na počátku listopadu povýšen do hodnosti Flight Sergeant.  V době havárie působil jako druhý pilot. Byl pochován ve skotském Tain 8. ledna 1945 do hrobu číslo 46. Je připomenut na pomníku v Brně-Líšni a jedna z místních ulic nese jeho jméno.

Otto Mandler se narodil 8. ledna 1922 do židovské rodiny ve Strážnici u Hodonína. Do Anglie pravděpodobně stihl odejít před okupací Československa, studoval zde a žil u své tety Inny Polákové v londýnském předměstí Edgware. Do československé armády tak vstoupil až 23. ledna 1942 a od 12. června 1942 sloužil u RAF. K 311. peruti byl přemístěn v květnu 1944 a zpětně povýšen do hodnosti Flight Sergeant. V době havárie působil jako navigátor stroje. Jeho ostatky byly zpopelněny 9. ledna 1945 v londýnském krematoriu Golders Green. Podle některých zdrojů měly být po válce jeho ostatky repatriovány zpět do Československa.

Jaroslav Zapletal se narodil 12. května 1911 (někdy též uváděno 1912) v Jevíčku u Moravské Třebové. Vystudoval Vysokou školu technickou, obor dopravní konstrukce – učební kurs letectví v Brně a Praze a v červenci 1939 opustil okupované Československo. Na britském velvyslanectví v Teheránu se 2. prosince 1940 přihlásil do britské armády a v únoru byl odeslán do Palestiny, kde vstoupil do čs. armády. Sloužil u 11. čs. pěšího praporu východního a v říjnu byl přemístěn k letectvu v Británii. Kde se 19. října 1943 oženil s Heather Dianou Millerovou z východoanglické pobřežní vesničky Berrynarbor, ležící asi 4 km východně od Ilfracombe, v hrabství Devon. K 311. peruti byl přemístěn 8. února 1944 a v době nehody sloužil v hodnosti Flight Sergeant jako palubní mechanik. Jeho ostatky byly 8. ledna 1945 pochovány v devonském Berrynarboru, severně od kostela.

Zdeněk Launer se narodil 9. dubna 1924 v Praze do židovské rodiny. Z Československa odešel v červnu 1939 a v usadil se v Londýně i s otcem. Pracoval jako radiomechanik. Byl odveden v květnu 1942 a 2. září 1942 nastoupil k RAF. K 311. peruti byl přemístěn 25. července 1943 a 20. května 1944 byl povýšen do hodnosti Flight Sergeant. V době tragédie působil na posici palubního radiotelegrafisty / střelce. Jeho ostatky byly zpopelněny 9. ledna 1945 v londýnském krematoriu Golders Green. Podle některých zdrojů měly být po válce jeho ostatky repatriovány zpět do Československa.

Ivo Karel Engländer se narodil 5. března 1924 v Kutné Hoře. V letech 1934-1938 studoval na gymnáziu v Čáslavi. Z okupovaného Československa odešel v červnu 1939 ve svých patnácti letech. Maturoval v Anglii a poté 3 semestry navštěvoval technickou vysokou školu. Do československé armády byl zařazen 4. srpna 1942 a na konci měsíce byl zařazen k letectvu. K 311. peruti byl převelen 1. července 1943, v květnu 1944 byl povýšen do hodnosti Flight Sergeant. V době havárie působil jako palubní radiotelegrafista / střelec. Byl pochován ve skotském Tain 8. ledna 1945 do hrobu číslo 46. Je připomenut na Čáslvském pomníku „Bolest“ a na pamětní desce v čáslavském gymnáziu.

Martin Dorniak se narodil 15. srpna 1915 v Liptovském Sv. Mikuláši. Pracoval jako řemenář. V roce 1937 sloužil u horského pluku 2. V červenci 1939 odešel do Polska a v srpnu byl přesunut do Francie, kde kvůli politické situaci vstoupil do cizinecké legie. Nebyl poté povolán do čs. armády, ale do Anglie odešel jako cizinecký legionář z Afriky. Zde byl 29. července 1940 přemístěn k čerstvě založené 311. peruti. Zprvu působil jako pozemní personál. K 1. září 1943 byl povýšen do hodnosti Flight Sergeant. V době havárie působil jako palubní radiotelegrafista / střelec. Byl pochován ve skotském Tain 8. ledna 1945 do hrobu číslo 47.

Antonín Bednář se narodil 20. listopadu 1913 v Rychtářově, okr Vyškov. V letech 1935-1936 sloužil jako poddůstojník u dělostřeleckého pluku 125 v Bzenci.  Z okupovaného Československa odešel v 27. července 1939 a v Krakově se přihlásil do odboje. Po napadení Polska absolvoval zářijovou anabázi s Legií Čechů a Slováků. Od 19. září 1939 do 26. června 1940 byl internován v Sovětském svazu. Byl propuštěn a sloužil na Středním východě. V říjnu 1942 byl odvelen k letectvu do Anglie a 2. ledna 1943 byl přijat k RAF. V květnu 1944 byl převelen k 311. peruti a 5. listopadu 1944 byl povýšen do hodnosti Flight Sergeanta. V době havárie působil jako palubní radiotelegrafista / střelec. Byl pochován ve skotském Tain 8. ledna 1945 do hrobu číslo 48. Je připomenut na pomníku obětí 1. a 2. světové války v rodném Rychtářově.

Všechny oběti nehody z 1. ledna 1945 jsou připomenuty na pomníku v pražské Bubenči. Oldřich Bureš, Antonín Bednář, Ivo Karel Engländer a Jaroslav Zapletal jsou připomenuti na městském hřbitově v Prostějově, kam byly uloženy urny s prstí z jejich hrobů.

Vlastimil Křišťan

Odkaz na vybraná místa připomínky jejich obětí v Evidenci válečných hrobů zde: 

Pět obětí je pochováno v Tainu na St. Duthus Cemetery: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?coid=48&con=Spojen%c3%a9%20kr%c3%a1lovstv%c3%ad&dd=1.1.1945&st=0

Hrob Jaroslava Zapletala v devonském Berrynarboru severně od kostela:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-794

Ivo Karla Engländera připomíná pomník Bolest v Čáslavi:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2104-54309

Ivo Karla Engländera připomíná pamětní deska a tablo na chodbě čáslavského gymnázia: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2104-28076

Oldřicha Bureš, Antonína Bednáře, Iva Karla Engländear a Jaroslava Zapletala připomíná pomník na městském hřbitově v Prostějově: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7523

Všechny zemřelé připomíná rovněž pomník v pražské Bubenči: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

Summary:

The Consolidated Liberator GR Mk.V FL949 of the 311th Czechoslovak Bomber Squadron played a role in anti-submarine patrols in the Atlantic, sinking U-1060 on October 29, 1944 under Josef Pavelka’s command. On January 1, 1945, piloted by W/O Oldřich Bureš, the aircraft embarked on another mission in adverse weather. At 22:40, it crashed into Culiags peak on Hoy Island, killing all eight crew members. The wreckage was buried after a 5-week effort, though locals salvaged parts over time. Memorials honor the crew in Prague, Prostějov, and their burial sites in Scotland and England. Artifacts from the crash site were found as late as 2020, preserving the memory of their sacrifice.

Consolidated Liberator GR Mk.V FL949 patřící do stavu 311. čs. bombardovací perutě.

Consolidated Liberator GR Mk.V FL949  patřící do stavu 311. čs. bombardovací perutě.
Zdroj: John Renison via Liberator aircraft of 311 Sqn, Free Czechoslovak Air Force Associates ltd, on-line: https://fcafa.com/2012/04/02/liberator-aircraft-of-311-sqn/

Oldřich Bureš (28. 4. 1909 – 1. 1. 1945)

Oldřich Bureš (28. 4. 1909 – 1. 1. 1945)
Zdroj: Vojenský ústřední archiv v Praze, Letecké karty příslušníků RAF, on-line: https://www.vuapraha.cz/wp-content/uploads/2022/04/bures_oldrich_28.04.1909.pdf

Miloš Bodlák (24. 8. 1922 – 1. 1. 1945)

Miloš Bodlák (24. 8. 1922 – 1. 1. 1945)
Zdroj: LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. Praha: Naše vojsko, 1989, s. 60.

Otto Mandler (8. 1. 1922 – 1. 1. 1945)

Otto Mandler (8. 1. 1922 – 1. 1. 1945)
Zdroj: Vojenský ústřední archiv v Praze, Letecké karty příslušníků RAF, on-line: https://www.vuapraha.cz/wp-content/uploads/2022/04/mandler_otto_08.01.1922.pdf

Jaroslav Zapletal (12. 5. 1911 – 1. 1. 1945)

Jaroslav Zapletal (12. 5. 1911 – 1. 1. 1945)
Zdroj: LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. Praha: Naše vojsko, 1989, s. 233.

Ivo Karel Engländer (5. 3. 1924 – 1. 1. 1945)

Ivo Karel Engländer (5. 3. 1924 – 1. 1. 1945)
Zdroj: Vojenský ústřední archiv v Praze, Letecké karty příslušníků RAF, on-line: https://www.vuapraha.cz/wp-content/uploads/2022/04/englander_ivokarel_05.03.1924.pdf

Martin Dorniak (15. 8. 1915 – 1. 1. 1945)

Martin Dorniak (15. 8. 1915 – 1. 1. 1945)
Zdroj: RAIL, Jan, FORMÁNEK, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. Praha: Ostrov, 2003, s. 166

Antonín Bednář (20. 11. 1913 – 1. 1. 1945)

Antonín Bednář (20. 11. 1913 – 1. 1. 1945)
Zdroj: LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. Praha: Naše vojsko, 1989, s. 54.

Zdeněk Launer (9. 4. 1924 – 1. 1. 1945)

Zdeněk Launer (9. 4. 1924 – 1. 1. 1945)
Zdroj: LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. Praha: Naše vojsko, 1989, s. 142.

Někteří členové posádky havarovaného bombardéru. Uprostřed sedí velitel stroje Oldřich Bureš, vpravo od něj palubní radiotelegrafista /střelec Antonín Bednář, zcela vpravo stojí navigátor Otto Mandler.

Někteří členové posádky havarovaného bombardéru. Uprostřed sedí velitel stroje Oldřich Bureš, vpravo od něj palubní radiotelegrafista /střelec Antonín Bednář, zcela vpravo stojí navigátor Otto Mandler.
Zdroj: Orkney High Ground, Crashsiteorkney, on-line: https://crashsiteorkney.com/orkney-high-ground.html#/

Pamětní deska v čáslavském gymnáziu.

Pamětní deska v čáslavském gymnáziu.
Zdroj: CEVH

Pomník ve vyškovském Rychtářově. Antonín Bednář je uveden na pravé desce.

Pomník ve vyškovském Rychtářově. Antonín Bednář je uveden na pravé desce.
Zdroj: CEVH

Detail desky připojené k pomníku obětí 1. světové války v Rychtářově.

Detail desky připojené k pomníku obětí 1. světové války v Rychtářově.
Zdroj: CEVH

Československá sekce na St. Duthus Cemetery ve skotském Tain.

Československá sekce na St. Duthus Cemetery ve skotském Tain.
Zdroj: CEVH

V popředí hrob Jaroslava Zapletala v devonském Berrynaroboru.

V popředí hrob Jaroslava Zapletala v devonském Berrynaroboru.
Zdroj: CEVH

Zdroje: 

Vojenský ústřední archiv v Praze, Letecké karty příslušníků RAF, on-line: https://www.vuapraha.cz/kartoteky/?dtb=db-3909

Peak District Air Accident Research, on-line: https://www.peakdistrictaircrashes.co.uk/crash_sites/scotland/consolidated-liberator-fl949-cuilags/

Orkney High Ground, Crashsiteorkney, on-line: https://crashsiteorkney.com/orkney-high-ground.html#/

311 Sqn Never Regard Their Numbers – Coastal Command, Free Czechoslovak Air Force Associates ltd, on-line: https://fcafa.com/2015/09/12/311-sqn-never-regard-their-numbers-coastal-command/

RAIL, Jan, FORMÁNEK, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. Praha: Ostrov, 2003, s. 166-167.

LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. Praha: Naše vojsko, 1989.

https://rafaci.cz/

Liberator aircraft of 311 Sqn, Free Czechoslovak Air Force Associates ltd, on-line: https://fcafa.com/2012/04/02/liberator-aircraft-of-311-sqn/

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.