Největší hromadný hrob v České republice

foto

Největší hromadný hrob na území naší republiky se nachází u Přestanova v Ústeckém kraji a je v něm pochováno na 10 000 vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova, která proběhla během Napoleonských válek ve dnech 29. – 30. srpna 1813 mezi spojeneckými vojsky Rakouska, Pruska a Ruska a francouzským armádním sborem generála Vandamma.

Po porážce rakouské, pruské a ruské armády Napoleonem v bitvě u Drážďan se francouzskému císaři naskytla možnost průniku do Čech. Vyslal tedy velitele I. francouzského sboru generála D. R. Vandamma s více než 30 000 muži s cílem pronásledovat spojeneckou, tzv. Českou armádu, obsadit Teplice a tím přerušit hlavní komunikaci mezi Drážďany a Prahou. Zatímco střetnutí prvního dne bitvy skončilo ve prospěch francouzských vojsk, druhý den se situace zcela obrátila, jelikož spojencům stále přicházely posily, kdežto Francouzům nikoli. Poté, co se ve francouzském týlu v Nakléřovském průsmyku objevily pruské jednotky, skončila bitva všeobecnou panikou a úprkem francouzských vojáků, z nichž jen malé části se podařilo probít z obklíčení zpět do Saska. Během toho padl do zajetí i samotný Vandamme.

V bitvě zahynulo na 9 300 spojeneckých vojáků, z nichž většinu tvořili Rusové, kteří během prvního dne bitvy odolávali francouzskému náporu. Na francouzské straně bylo kolem 11 000 padlých (uvádí se, že během prvního dne bitvy na každé straně, spojenecké i francouzské, padlo kolem 6 000 vojáků). Během tohoto krvavého střetnutí došlo ke zničení obcí Chlumec, Stradov, Žandov, Přestanov, Roudné a Dolní Varvažov.

Hromadný hrob zřídil v roce 1835 majitel chlumeckého panství hrabě Josef Westphalen z Fürstenbergu, který do těchto míst nechal snést a pietně uložit ostatky padlých vojáků, do té doby rozesetých po celém okolí. Hromadný hrob připomíná jednoduchý pomník ze seskládaných balvanů, na jejichž vrcholu se tyčí kamenný latinský kříž. Dnešní pamětní deska hrobu nese nápis: „Zde leží 10 000 vojáků (z nich více než 7500 ruských vojáků) kteří padli v bitvě u Chlumce a Přestanova 29. - 30. srpna 1813.

Číslo válečného hrobu: CZE4214-377

 

Odkaz na hromadný válečný hrob v Centrální evidenci válečných hrobů - https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-377

 

Summary

The largest mass grave in the Czech Republic is located near Přestanov in the Ústí nad Labem region and contains the remains of approximately 10,000 soldiers who died in the Battle of Chlumec and Přestanov during the Napoleonic Wars on 29-30 August 1813. The battle was fought between the French corps of General Vandamme and the allied armies of Austria, Prussia and Russia. The French suffered a crushing defeat on the second day of the battle and General Vandamme was captured. In two days, 20,000 soldiers died and six villages were destroyed. A mass grave was established in 1835 by the owner of the estate, Count Josef Westphalen of Fürstenberg. The grave is marked by a simple monument with an inscription commemorating the fallen soldiers.

Bitva u Chlumce a Přestanova na obraze ruského malíře německého původu Alexandera von Kotzebua.

Bitva u Chlumce a Přestanova na obraze ruského malíře německého původu Alexandera von Kotzebua.
Foto: Wikipedia

Celkový pohled na pomník v místech hromadného válečného hrobu u Přestanova.

Celkový pohled na pomník v místech hromadného válečného hrobu u Přestanova.
Foto: Jaroslav Bartoš

Detail tabulky na pomníku.

Detail tabulky na pomníku.
Foto: Jaroslav Bartoš

Vstup do míst hromadného hrobu v podobě vítězné brány.

Vstup do míst hromadného hrobu v podobě vítězné brány.
Foto: Petr Tomášek

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.