Národní pohřebiště Fleury-devant-Douaumont a bajonetový příkop (Máza)

Národní pohřebiště Fleury-devant-Douaumont a bajonetový příkop (Máza)

Vstupte s námi do krajiny ztracených vzpomínek a hrdinství, do místa, kde se stýká minulost s přítomností. Na našem putování francouzskými významnými místy národní paměti dnes zastavíme u břehů řeky Mázy, nedaleko oslavovaného Verdunu. Otevřeme brány do areálu národního pohřebiště Fleury-devant-Douaumont, kde odpočívají ti, kdo položili své životy ve jménu Francie během bouřlivých let 1914 až 1918, zejména v samotné bitvě u Verdunu.  

Před vznikem vojenského hřbitova musela služba válečných hrobů za asistence ženistů z Mét nejprve určený pozemek vyčistit od opuštěného vybavení a nevybuchlé munice. Posléze několikahektarový pozemek upravila a zarovnala. Hřbitov samotný začal fungovat  v roce 1923. Postupně zde služba umístila ostatky padlých z malých hřbitovů v okolí Verdunu, z nepoužívaného hřbitova ve Fleury, hřbitova Bois Contant či padlé nalezené v "červené zóně" - až 500 měsíčně, z nichž více než polovinu identifikovala. V souladu se zákonem z 29. prosince 1915, který zavedl věčný pohřeb ve prospěch vojáků, kteří zemřeli za Francii, hřbitov shromáždil více než 16 000 těl v jednotlivých hrobech a muslimském oddělení s 592 hroby – každou hrobku zdobí muslimská stéla s vyrytým nápisem "ci-gît" a jménem zesnulého. Na hřbitově nalezneme rovněž zvláštní oddělení neznámých vojáků, jejichž těla byla nedávno nalezena – šest z nich bojovalo a padlo ve druhé světové válce.

Samotná ves Fleury-devant-Douaumont, která se nachází na komunikační linii mezi Verdunem a Douaumontem, se v čase Velké války ocitla přímo ve středu rozsáhlého opevněného systému. V září 1914, na konci první bitvy na Marně, se frontová linie dostala do její blízkosti a zamrzla severně od jejích hranic. Z vesnice a okolních statků, které v roce 1913 neobývalo ani pět set obyvatel, nezbylo téměř nic. Ruiny vesnice Fleury se ocitly v tak zvané "červené zóně" a postupem času se staly hlavním místem vzpomínkových akcí spjatých s bitvou u Verdunu.

Areál Národního hřbitova slavnostně otevřel francouzský prezident Gaston Doumergue dne 23. června 1929. Vojenskému hřbitovu dominuje impozantní kostnice podle návrhu Léona Azémy, Maxe Edreie a Jacquesa Hardyho, o jejíž výstavbu se přičinil verdunský biskup, Msgr. Ginisty. Základní kámen budovy položil dne 20. srpna 1920 maršál Pétain. Kostnici slavnostně otevřel další prezident, a to Albert Lebrun dne 7. srpna 1932 za přítomnosti francouzských a zahraničních hodnostářů a početného davu veteránů, poutníků, příbuzných padlých a pohřešovaných. Hlavní část památníku tvoří 137 metrů dlouhá křížová chodba, v níž se nachází 46 hrobek obsahujících 130 000 ostatků francouzských a německých vojáků.

V blízkosti nekropole stojí další dva konfesijní monumenty. První z roku 1938 připomíná památku židovských vojáků a druhý z roku 2006 ve městě Douaumont ctí památku muslimských vojáků, kteří padli za Francii za Velké války. Před hřbitovem se nachází pamětní deska připomínající historické potřesení rukou mezi prezidentem Françoisem Mitterrandem a kancléřem Helmutem Kohlem, které v roce 1984 zpečetilo francouzsko-německé usmíření.

Národní nekropole a kostnice v Douaumontu

Národní nekropole a kostnice v Douaumontu
Zdroj: ©Kaluzko. Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Muslimské stély

Muslimské stély
Zdroj: ©ECPAD Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Pohled z výše

Pohled z výše
Zdroj: ©Kaluzko Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Národní pohřebiště v barvách podzimu

Národní pohřebiště v barvách podzimu
Zdroj: ©ECPAD Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Na cestě do Verdunu, v dálce Fleury-devant-Douaumont, 24. prosince 1916

Na cestě do Verdunu, v dálce Fleury-devant-Douaumont, 24. prosince 1916
Zdroj: ©ECPAD Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Zřícenina vesnice Fleury, 12. ledna 1918. Cedule označuje polohu bývalé vesnice Fleury-devant-Douaumont

Zřícenina vesnice Fleury, 12. ledna 1918. Cedule označuje polohu bývalé vesnice Fleury-devant-Douaumont
Zdroj: ©ECPAD Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Transport raněného z fronty, 22. prosince 1916. Posláním zdravotnické služby bylo shromáždit raněné, poskytnout jim první pomoc a evakuovat je do týlu

Transport raněného z fronty, 22. prosince 1916. Posláním zdravotnické služby bylo shromáždit raněné, poskytnout jim první pomoc a evakuovat je do týlu
Zdroj: ©ECPAD Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon

Mapky umístění Národního hřbitova ve Fleury-devant-Douaumont

Mapky umístění Národního hřbitova ve Fleury-devant-Douaumont
Zdroj: Chemins de MÉMOIRE https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/fr/la-necropole-de-fleury-devant-douaumon https://www.cheminsdememoire.gouv.fr/sites/default/files/2022-03/DPMA_2022_HLMN_02_Douaumont_web.pdf

85. výročí úmrtí Tomáše Kozáka, pilota 242. stíhací perutě RAF

Připomínáme si 85. výročí úmrtí npor. Tomáše Kozáka, pilota 242. (kanadské) stíhací perutě RAF. Z okupované vlasti odešel v červnu roku 1939 do Francie a následně do Velké Británie, kde se v řadách Královského letectva zapojil do boje proti nacistickému Německu. Zahynul v noci z 13. na 14. června 1941 při návratu z operačního letu, kdy jeho letoun Hawker Hurricane Mk.IIB havaroval v prostoru letiště Duxford. Pohřben je ve vojenské části hřbitova St. Andrew v hrabství Essex ve Velké Británii, v blízkosti letiště North Weald, kde měla jeho peruť základnu.

85. výročí tragické smrti letce Josefa Komínka

Československý pilot RAF Josef Komínek zahynul dne 8. června 1941 při tragické nehodě jeho letounu nedaleko Girtonu v hrabství Cambridgeshire ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil v Polsku, ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově v Brookwoodu v hrabství Surrey.

Zahájení Brusilovovy ofenzívy, 4. června 1916

Dne 4. června 1916 začala Brusilovova ofenzíva, jedna z nejúspěšnějších operací východní fronty první světové války. Ruský průlom u Lucku významně oslabil centrální mocnosti. Důležitou roli sehrál 1. čs. střelecký pluk, jehož rozvědčíci získávali cenné informace a podporovali postup vojsk. Text připomíná také osudy vojáků z českých zemí bojujících na obou stranách fronty a místa jejich posledního odpočinku.