Nálet na Boskovice

Nálet na Boskovice

V centru malebného jihomoravského města Boskovice, v ulici Hradní naproti místnímu muzeu, se nachází pamětní deska. Byla zřízena z iniciativy Přátel města Boskovic v roce 2005 a připomíná tragický nálet z 5. května 1945, tedy ze samého závěru druhé světové války, při kterém zahynulo devět místních obyvatel. Nálet je připisován sovětským letcům, kteří si zřejmě spletli větší shromáždění obyvatel Boskovic s ustupující německou armádou.

Toho sobotního rána bylo na náměstí u boskovické radnice a v přilehlých ulicích plno nakupujících lidí. Zejména před krámem obchodníka Harnacha v domě číslo popisné 31, který prodával oblečení. „Nálet byl náhlý, neočekávaný, sirény již nehoukaly na poplach, lidé nestačili schovati se do domů. V okamžiku po výbuchu váleli se mrtví a těžce zranění na dlažbě. O život přišlo devět lidí a řada byla poraněna. Domy v tom místě byly poničeny, okna vytlučena, omítka až do zdiva vytlučena. Dříve bývaly cizí nálety vyhlašovány městskou a továrními sirénami, toho dne už ale nešel proud“, popisuje tragické okamžiky kronika města.

Na místě tehdy zahynulo šest osob: 68letý Josef Mifka, 21letá Anna Součková, 21letá Božena Žilková, 42letý Jan Kusý, 30letý Vilém Kupsa a 7letý Jiří Josef Otoupal. Později těžkým zraněním podlehli další tři muži: 29letý Miloš Pokorný, 31letý Alois Prchal a 69letý Jindřich Sedlák. Mezi těžce zraněné patřil také 22letý Miroslav Treu, syn místního lékaře, jemuž musela být amputována noha.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6202-14213

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající oběti náletu:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6202-14213

 

Summary:

In the centre of the picturesque South Moravian town of Boskovice, a memorial plaque on Hradní Street, opposite the local museum, commemorates a tragic air raid from May 5, 1945. Initiated in 2005, it honours nine civilians killed when Soviet pilots likely mistook a crowd for retreating German troops.

Detail pamětní desky obětí náletu na Boskovice.

Detail pamětní desky obětí náletu na Boskovice.
Foto: Leoš Novotný

Celkový pohled na místo náletu s pamětní deskou.

Celkový pohled na místo náletu s pamětní deskou.
Foto: Leoš Novotný

Jeden ze sovětských bombardérů používaných za II. světové války. Zde na obrázku dvoumotorový střemhlavý bombardér Petljakov Pe-2.

Jeden ze sovětských bombardérů používaných za II. světové války. Zde na obrázku dvoumotorový střemhlavý bombardér Petljakov Pe-2.
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petljakov_Pe-2

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.