Nálet na Boskovice

Nálet na Boskovice

V centru malebného jihomoravského města Boskovice, v ulici Hradní naproti místnímu muzeu, se nachází pamětní deska. Byla zřízena z iniciativy Přátel města Boskovic v roce 2005 a připomíná tragický nálet z 5. května 1945, tedy ze samého závěru druhé světové války, při kterém zahynulo devět místních obyvatel. Nálet je připisován sovětským letcům, kteří si zřejmě spletli větší shromáždění obyvatel Boskovic s ustupující německou armádou.

Toho sobotního rána bylo na náměstí u boskovické radnice a v přilehlých ulicích plno nakupujících lidí. Zejména před krámem obchodníka Harnacha v domě číslo popisné 31, který prodával oblečení. „Nálet byl náhlý, neočekávaný, sirény již nehoukaly na poplach, lidé nestačili schovati se do domů. V okamžiku po výbuchu váleli se mrtví a těžce zranění na dlažbě. O život přišlo devět lidí a řada byla poraněna. Domy v tom místě byly poničeny, okna vytlučena, omítka až do zdiva vytlučena. Dříve bývaly cizí nálety vyhlašovány městskou a továrními sirénami, toho dne už ale nešel proud“, popisuje tragické okamžiky kronika města.

Na místě tehdy zahynulo šest osob: 68letý Josef Mifka, 21letá Anna Součková, 21letá Božena Žilková, 42letý Jan Kusý, 30letý Vilém Kupsa a 7letý Jiří Josef Otoupal. Později těžkým zraněním podlehli další tři muži: 29letý Miloš Pokorný, 31letý Alois Prchal a 69letý Jindřich Sedlák. Mezi těžce zraněné patřil také 22letý Miroslav Treu, syn místního lékaře, jemuž musela být amputována noha.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6202-14213

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající oběti náletu:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6202-14213

 

Summary:

In the centre of the picturesque South Moravian town of Boskovice, a memorial plaque on Hradní Street, opposite the local museum, commemorates a tragic air raid from May 5, 1945. Initiated in 2005, it honours nine civilians killed when Soviet pilots likely mistook a crowd for retreating German troops.

Detail pamětní desky obětí náletu na Boskovice.

Detail pamětní desky obětí náletu na Boskovice.
Foto: Leoš Novotný

Celkový pohled na místo náletu s pamětní deskou.

Celkový pohled na místo náletu s pamětní deskou.
Foto: Leoš Novotný

Jeden ze sovětských bombardérů používaných za II. světové války. Zde na obrázku dvoumotorový střemhlavý bombardér Petljakov Pe-2.

Jeden ze sovětských bombardérů používaných za II. světové války. Zde na obrázku dvoumotorový střemhlavý bombardér Petljakov Pe-2.
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petljakov_Pe-2

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.