Místa padlých – příběhy válečných hrobů – 6. díl, Olomouc – Vojenský hřbitov v Černovíře 2

Místa padlých – příběhy válečných hrobů – 6. díl, Olomouc – Vojenský hřbitov v Černovíře 2

Místa padlých – příběhy válečných hrobů

Vojenský hřbitov v Černovíře má i další zajímavosti. Ve druhé části se podíváme na hřbitovní kaple a jejich okolí, slavnostní otevření hřbitova císařem Karlem I., zapomenutou řadu hrobů a některé významné vojenské osobnosti pochované na hřbitově po roce 1918. 
Hřbitovem nás prostřednictvím Barbory Sittové provede Radim Kapavík z organizace Signum belli 1914.

Summary
The second part of the video explores the military cemetery in Černovír, Olomouc, Moravia. It focuses on the cemetery chapels and their surroundings, the ceremonial opening by Emperor Charles I, a forgotten row of graves and notable military figures buried there after 1918. The tour is guided by Radim Kapavík from the Signum belli 1914 association.

Obnova pomníku v Šonově

Péče o válečné hroby a pietní místa je v České republice chápána jako součást kulturní paměti a státní odpovědnosti. Pomník padlým vojákům Rudé armády v obci Šonov vznikl v roce 1975 svépomocí místních obyvatel a nesl jak pietní, tak ideologický význam. V roce 2025 prošel renovací, která zachovala jeho původní podobu a byla spolufinancována Ministerstvem obrany ČR.

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie Wellingtonu T2519 KX-Y na operačnímu letu, kterým byl nálet na německý Wilhelmshaven. Během návratu se stroj z důvodu silné námrazy zřítil do Severního moře. Nikdo z osádky tvořené československými letci nebyl během pátrací akce nalezen.

160 let od války roku 1866: historické souvislosti a důsledky

Prusko-rakouský mocenský konflikt, jehož kořeny sahají do 18. století, vyústil v roce 1866 v rozhodující válku o dominanci v německém prostoru. Pruský vzestup, slezské války a ztráta Slezska na úkor Rakouska zásadně proměnily poměr sil ve střední Evropě. Po vzniku Německého spolku v roce 1815 se soupeření obou mocností vyostřovalo, zejména v souvislosti s politikou Otto von Bismarcka a otázkou německého sjednocení. Konflikt byl urychlen sporem o Šlesvicko a Holštýnsko a spojenectvím Pruska s Itálií. Válka byla rozhodnuta rychlým pruským postupem a vítězstvím u Hradce Králové. Jejími důsledky byly pruská hegemonie v Německu, vznik Rakousko-Uherska a územní zisky Itálie.