Místa padlých – příběhy válečných hrobů – 5. díl, Olomouc – Vojenský hřbitov v Černovíře

Místa padlých – příběhy válečných hrobů – 5. díl, Olomouc – Vojenský hřbitov v Černovíře

Místa padlých – příběhy válečných hrobů

Seriál Místa padlých – příběhy válečných hrobů zavítal na olomoucký vojenský hřbitov v Černovíře.  V roce 1914 se z Olomouce stalo nemocniční město, kterým prošlo během 1. světové války přes 500 000 vojáků. Takřka 3 000 mužů zde nalezlo místo posledního odpočinku. Hřbitovem nás v tomto a následujícím díle provede Radim Kapavík z organizace Signum belli 1914.

Summary
The series Places of the Fallen – Stories of War Graves visits the military cemetery in Černovír, Olomouc. In 1914 Olomouc became a hospital city, through which more than 500,000 soldiers passed during the First World War. Almost 3,000 men found their final resting place here. Over the decades the cemetery fell into neglect, and the original cast-iron crosses and metal rosettes marking individual graves were removed. The episode presents a reconstructed original cross and explains the unusual layout of the cemetery sections, which honour only the religious denomination of the buried soldiers rather than their rank or army affiliation. Viewers are guided through the site in this and the following episode by Radim Kapavík from the organisation Signum belli 1914.

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.

Tragická smrt pilota Václava Skřivánka

Václav Skřivánek (*1919 – †1941) vstoupil do armády po mnichovské dohodě a po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde zahájil letecký výcvik. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie a vstoupil do RAF VR. Sloužil u 32. stíhací perutě RAF a létal na Hurricanech. Tragická nehoda během cvičného letu 21. února 1941 připravila dvaadvacetiletého pilota o život. Pohřben je v Ringwoodu.