Krvavý konec války v obci Prlov

Krvavý konec války v obci Prlov

Krvavý konec války v obci Prlov 

Loučku u Vizovic obklíčili 22. dubna 1945 příslušníci SS ZbV komanda 31 (občas mylně označováni za gestapo), kteří se přišli mstít za zabití svých kolegů, které pár dní předtím na cestě z Vizovic přepadli a pobili partyzáni. Příslušníci SS odvedli všechny muže do místního hostince a začalo vyjednávání se starostou o tom, jak bude probíhat likvidace obce. Nakonec Loučka „zaplatila“ za partyzánskou akci vypálením sedmi vybraných budov. Obyvatelé však byli ušetřeni.

Takové štěstí však neměla nedaleká obec Prlov. Ve stejný den provedli příslušníci speciálního oddílu SS Jagdeinseitz (v některých dokumentech označována jako Jagdgruppe) 232 „Josef“ provokaci. Ve dvou skupinách v přestrojení za dezertující slovenské vojáky se v okolí doptávali na pomoc. Snažili se otestovat reakci místních obyvatel a odhalit sympatizanty partyzánského hnutí.  Asi 4 km od Prlova v Bratřejově narazili na skupinu lidí, kteří se "slovenskými vojáky" dali do řeči. Místní tesař a kolář (a četař čs. armády ve výslužbě) Oldřich Kovář jim měl přislíbit možnost navázání styku s partyzány. Druhá skupina potkala dvaadvacetiletou Marii Růskovou vracející se ze Zlína do Prlova. Zvala je k sobě domů a údajně jim navrhla odejít k partyzánům. O den později, 23. dubna 1945, obklíčilo Prlov přibližně 600 příslušníků skupiny Josef a SS ZbV komanda 31 z Vizovic pod vedením SS-Obersturmführera Ericha Wieneckeho.

Obyvatelé Prlova byli nahnáni do místního hostince, kde byli Eůsková a dovezený Kovář mučeni a vyslýcháni pro údajnou pomoc partyzánům. Následně Němci do hostince přivedli Aloise Oškera, dříve zatčeného spolupracovníka partyzánů, který zřejmě pod pohrůžkou zastřelení celé svojí rodiny označil devatenáct prlovských obyvatel jako spolupracovníky partyzánů. Další osoby označoval neznámý vysoký maďarský důstojník (podle některých vzpomínek šlo o dva maďarské důstojníky), který uprchl několik dní předtím partyzánům. Tito lidé byli brutálně mučeni, a ačkoliv nikdo z nich spolupráci s partyzány nedoznal, jejich domy byly vyrabovány a následně zapáleny. 

Do již hořících budov Němci postupně nahnali patnáct zadržených obyvatel Prlova, kteří byli upáleni zaživa. Tři muži byli oběšeni na stromech u silnice mezi Pozděchovem a Bratřejovem. Poslednímu z devatenácti zadržených obyvatel, Tomáši Ondráškovi ml., se podařilo i přes svá zranění utéct z hořícího domu. Později byl však vypátrán gestapem v nemocnici a po brutálním výslechu byl 4. května popraven. 

K prlovským obětem německého řádění patří také Josef Vařák, zabitý 19. dubna při akci v Ploštině, hospodář Jiří Turýn, který byl vybrán, aby odvedl dobytek na zámek ve Vizovicích, kde byl následně zastřelen, a dále Rozina Šopová a Karel Vařák, kteří byli zabiti 4. května v Hošťálkové. Tragické události v Prlově si vyžádaly celkem 23 obětí a osm vypálených stavení.

Všech třiadvacet obětí je pochováno ve společném hrobě v Pozděchově. Společně s nimi zde odpočívají také Jan Polčák a František Žák, zabití spolu s Rozinou Šopovou a Karlem Vařákem v Hošťálkové. Hrob nese nápis: „Životy dali za blaho svých dětí, za štěstí země, za nepřátelů zmar 23. dubna 1945“ a je doplněn jmény a daty narození všech zde pochovaných.

HETO JAROSLAV * 25.2.1922

HETO TOMÁŠ * 7.6.1913

JURÁŇ ANTONÍN * 25.4.1919

KOVÁŘ OLDŘICH * 12.8.1914 

ONDRÁŠEK ANTONÍN * 14.2.1920 

ONDRÁŠEK JAN * 24.9.1921 

ONDRÁŠEK JAROSLAV * 1.7.1923 

ONDRÁŠEK TOMÁŠ * 13.9.1889 

ONDRÁŠEK TOMÁŠ * 10.4.1910 

ONDRÁŠKOVÁ ANNA * 27.4.1923 

ONDRÁŠKOVÁ ANEŽKA * 6.3.1928

POLČÁK JAN * 5.2.1909 

RŮSEK ANTONÍN * 2.10.1925 

RŮSKOVÁ MARIE * 28.6.1923 

ŠTACH LEOPOLD * 10.11.1914 

ŠOPOVÁ ROZINA * 11.11.1920 

TRLICA JOSEF * 17.11.1924 

TURÝN JAN * 17.2.1891 

TURÝNOVÁ ANNA * 13.7.1890 

TURÝN JIŘÍ * 11.11.1895 

VAŘÁK JOSEF * 30.7.1921 

VAŘÁK KAREL * 2.6.1925 

ŽÁK BOHUSLAV * 23.3.1911 

ŽÁKOVÁ TEREZIE * 22.3.1902 

ŽÁK FRANTIŠEK * 19.12.1903

Prlovskou tragédii připomínají také pamětní desky umístěné na místech vypálených domů a pomník Obětem 2. sv. války umístěný před budovou Obecního úřadu v Prlově.

Marcela Volfová 

 

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů na místa připomínající Prlovskou tragédii:

Společný hrob obětí v Pozděchově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1147

Pomník Obětem 2. sv. války v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1155

Pamětní deska na čp. 111 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1110

Pamětní deska na čp. 35 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1115

Pamětní deska na čp. 23 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1121 

Pamětní deska na čp. 98 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1124

Pamětní deska na čp.77 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1137

Pomníček na místě, kde stával dům čp. 11 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1141

Pomníček na místě, kde stával dům čp. 52 v Prlově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7212-1196

 

Summary:

The end of the Second World War was, unfortunately, marked not only by the joy of liberation after six years of Nazi occupation, by the final, often brutal terror against the Moravian and Czech population. While the village of Loučka near Vizovice escaped destruction on 22 April 1945, the Prlov village, 17 kilometres away, was not so lucky a day later. A total of 23 of its citizens did not live through the intervention of the German troops. 

These citizens were brutally killed for allegedly helping the partisans and their houses were destroyed. They found their last resting place in a common grave, which is included in the register of war graves on the territory of the Czech Republic.

Prlov, pohled na obec

Prlov, pohled na obec
Zdroj: Post Bellum, on-line: https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/8742184?fid=9267726

Jeden z vypálených domů v Prlově

Jeden z vypálených domů v Prlově
Zdroj: Post Bellum, on-line: https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/8742184?fid=10227154

Exhumace Jana Polčáka, Františka Žáka, Karla Vařáka a Roziny Šopové, zavražděných 4. května 1945 v Hošťálkové.

Exhumace Jana Polčáka, Františka Žáka, Karla Vařáka a Roziny Šopové, zavražděných 4. května 1945 v Hošťálkové.
Zdroj: Post Bellum, on-line: https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/8742184?fid=10227151

Společný hrob obětí v Pozděchově

Společný hrob obětí v Pozděchově
Zdroj: CEVH

Pomník Obětem 2. sv. války v Prlově

Pomník Obětem 2. sv. války v Prlově
Zdroj: CEVH

Pomníček na místě, kde stával dům čp. 52 v Prlově

Pomníček na místě, kde stával dům čp. 52 v Prlově
Zdroj: CEVH

Pomníček na místě, kde stával dům čp. 11 v Prlově

Pomníček na místě, kde stával dům čp. 11 v Prlově
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na čp. 77 v Prlově

Pamětní deska na čp. 77 v Prlově
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na čp. 98 v Prlově

Pamětní deska na čp. 98 v Prlově
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na čp. 35 v Prlově

Pamětní deska na čp. 35 v Prlově
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na čp. 111 v Prlově

Pamětní deska na čp. 111 v Prlově
Zdroj: CEVH

Itálie vyhlašuje válku Rakousko-Uhersku

Dne 23. května 1915 vstoupila Itálie do první světové války po boku Dohody a vyhlásila válku Rakousko-Uhersku. Tím zásadně změnila rovnováhu sil v Evropě. Boje probíhaly v Alpách a zejména u řeky Soči, kde Italové navzdory převaze nedosáhli průlomu. Konflikt si vyžádal statisíce obětí. Na italském bojišti bojovalo i mnoho vojáků z českých zemí, jejichž hroby dnes najdeme na řadě míst v Itálii a Slovinsku.

Zrádcův synovec – Oldřich Máca

Oldřich Máca se narodil 1924 v Dolním Jiřetíně. Rodina za války v Kolíně ukrývala parašutistu Karla Čurdu, matčina mladšího bratra. Ten je v červnu 1942 udal gestapu. Mácovi byli vězněni, ale propuštěni. Byli podezříváni ze spolupráce s nacisty. V roce 1944 se chtěl Oldřich zapojit do SNP. Byl zatčen a vězněn v Terezíně. Onemocněl tyfem. Nemoci podlehl 23. května 1945.

Před 80 lety zemřel v Terezíně generál František Bláha

Válka na evropské půdě byla již dva týdny oficiálně ukončena bezpodmínečnou kapitulací nacistického Německa, přesto si stále vybírala svou daň v podobě obětí. Ať už v důsledku zranění, nebo nemocí z trýznivých podmínek vězení. Právě kvůli epidemii tyfu umírá v noci z 20. na 21. května 1945 v Malé pevnosti Terezín legionář a jeden z velitelů Obrany národa, brigádní generál František Bláha.