Krvavý konec války: Tragédie u Sobíňova a Ždírce nad Doubravou dne 5. května 1945

Krvavý konec války: Tragédie u Sobíňova a Ždírce nad Doubravou dne 5. května 1945

Krvavý konec války: Tragédie u Sobíňova a Ždírce nad Doubravou dne 5. května 1945

Obce Sobíňov a Ždírec nad Doubravou leží v srdci Českomoravské vrchoviny na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Tento region představoval od podzimu roku 1944 významné centrum partyzánské činnosti. Působilo zde několik partyzánských skupin, včetně brigády Mistra Jana Husa a současně zde operovaly německé protipartyzánské jednotky se sídlem v Chrudimi, které realizovaly rozsáhlé represivní akce.

Obsazení muničního skladu v lokalitě Bílek

Dne 5. května 1945 v dopoledních hodinách dorazily do regionu zprávy o vypuknutí Pražského povstání a o bezprostředně očekávaném konci války. Tyto informace se šířily různými komunikačními kanály, zejména prostřednictvím železnice a rozhlasu, a vyvolaly nadšenou a spontánní reakci obyvatelstva. Lidé vyvěšovali československé vlajky a například v Chotěboři odzbrojili tamní německou posádku, přičemž ta se vzdala bez boje.

Zásadním momentem se stalo převzetí vojenského muničního skladu, označovaného jako „prachárna“, ležícího v lesním prostoru Bílek, který se nachází v blízkosti stejnojmenné obce a Sobíňova. Objekt, dosud využívaný německou armádou, byl bez boje převzat příslušníky partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Velení nad areálem převzal npor. Karel Pohanka, jenž zde jako velitel působil již v předválečném období.

Zpráva o obsazení muničního skladu se rychle rozšířila a Bílek se stal centrem revolučního dění. Z okolních obcí sem přicházeli jednotlivci i skupiny s cílem získat zbraně. Část z nich se po vyzbrojení vracela zpět, jiní se zapojovali do nově formovaných revolučních gard, jejichž jádro tvořili bývalí vojáci československé armády a partyzáni. 

Výprava ke Ždírci nad Doubravou

Přibližně mezi 16. a 17. hodinou dorazila na Bílek zpráva, že ve Ždírci nad Doubravou německé jednotky terorizují místní obyvatelstvo. Ačkoli pravdivost této informace nebyla nikdy jednoznačně potvrzena, vyvolala okamžitou reakci části přítomných.

Přibližně třicet mladých mužů, převážně ve věku 16 až 25 let, se rozhodlo k ozbrojenému zásahu. Motivováni vlasteneckým nadšením, snahou přispět k osvobození země i ochraně civilního obyvatelstva, nasedli na tři nákladní automobily a vydali se směrem ke Ždírci nad Doubravou, vzdálenému asi sedm kilometrů.

Takto na výpravu ke Ždírci nad Doubravou vzpomíná ve své knize Za svobodu jeden z přeživších, tehdy sedmnáctiletý Karel Janáček ze Sobíňova: "Kdo se hlásí dobrovolně, pojedeme odzbrojit Němce do Ždírce! Nastupte všichni, kdo máte zbraně, kdo nemá, bude nosit zásobníky ke kulometu a pomáhat kulometčíkovi! … Nadšenci se mačkají, krev se jim v žilách vaří, každý má touhu být na autě, aby mohl jet. … Jedeme, dostal jsem se mezi ně i já i bratr. Jedeme – ne letíme, sláva nás žene. … Lidé v Bílku a Sobíňově na nás mávají, volají, mnozí na autě pušky vysoko zdvižené, mávají čepicemi, odpovídají na pozdravné výkřiky. … Dojíždíme k přejezdu dráhy, ke strážnému domku č. 17. Do cesty se nám staví Láďa Pěchů a Mirek Elichů, kteří zde stojí jako stráž od par­tyzánů. Volají: Zastavte, zastavte, u Ždírce je transport Němců! Musí uskočit, řidič nezastavil. Už je vidíme, stojí na kopečku. Je zle.“

Střet s německou kolonou a jeho následky

Na přibližně tříkilometrovém přímém úseku silnice v otevřené krajině mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou narazili povstalci na ustupující německou kolonu čítající několik stovek příslušníků Wehrmachtu a SS, přesouvající se od Olomouce směrem na západ.

Ke kontaktu obou skupin došlo na vzdálenost asi 200 metrů. Vozidla byla nucena zastavit, část osob vystoupila s úmyslem vyjednávat, zatímco ostatní se rozptýlili do okolí. Situace byla vysoce napjatá. Eskalaci vyvolal výstřel, jehož původ se nikdy nepodařilo spolehlivě objasnit. Není známo, zda zazněl z české či německé strany, ani zda byl výsledkem náhody či úmyslu.

Bezprostředně po výstřelu německé jednotky zahájily intenzivní palbu a rozvinuly bojovou formaci. Povstalci, nacházející se v otevřeném terénu bez možnosti účinného krytí, byli během krátké doby rozprášeni. V přímém střetu s přesilou dobře vyzbrojených a organizovaných vojáků neměli nejmenší šanci.

Výsledkem střetu byla smrt více než třiceti českých povstalců. Část z nich padla přímo v boji, někteří byli zastřeleni na útěku a jiní se vzdali a padli do zajetí, načež byli podrobeni mučení a poté zastřeleni. 

Strážný z drážního domku č. 17, Josef Smejkal, k události vypověděl: „Díváme se s ženou oknem na silnici a vidíme, jak tři Němci vedou naše hochy. Ti mají zdvižené ruce, první z nich, náš syn Pepík, se ještě otáčí k domku, jakoby se s námi chtěl ještě rozloučit alespoň pohledem. Poznáváme ještě další chlapce, je jich osm. Ještě netušíme, že pár kroků od našeho domku budou za chvíli povražděni“. 

Několika jednotlivcům se podařilo z místa střetu uprchnout, přičemž někteří z nich v následujících týdnech zemřeli na následky zranění. Ztráty na německé straně nejsou známy.

Ve večerních hodinách byla těla padlých shromážděna a převezena do Sobíňova a Krucemburku. V následujících dnech probíhal proces jejich identifikace, který byl v řadě případů značně komplikován rozsáhlým zohavením těl, a dále pohřební obřady. 

Největší počet obětí pocházel ze Sobíňova. Další padlí byli obyvateli okolních obcí, zejména Bílku, Hařilovy Lhotky, Chotěboře, Krucemburku, Nové Vsi u Chotěboře, Počátek, Sopot, Vísky a Ždírce nad Doubravou. Jedna z obětí pocházela mimo tento region, a sice František Mašek z obce Parník (tehdejší okres Lanškroun). 

Následné události dne 6. května 1945

Vývoj tragických událostí pokračoval i následující den 6. května 1945. V ranních hodinách byl muniční sklad na Bílku opětovně obsazen německou jednotkou z Německého (dnešního Havlíčkova) Brodu. Ještě před samotným obsazením nařídil npor. Karel Pohanka opuštění prostoru všemi civilními osobami a následně se spolu s por. Antonínem Mazancem a rtm. Janem Bartoněm vydal vyjednávat. Namísto jednání však byli všichni tři muži zbiti a zajati. Současně se do prostoru skladu vrátili Otakar Novotný a Miroslav Halík, učni z obce Střížov, kteří si chtěli vyzvednout zapomenuté jízdní kolo, načež i oni byli zadrženi. Všech pět osob bylo poté převezeno do Německého Brodu, kde byli vězněni a vystaveni mučení ve sklepních prostorách místního gymnázia. V odpoledních hodinách téhož dne byli spolu s dalšími dvěma civilisty, účetním Josefem Synovcem a prokuristou Vilémem Czechem, odvezeni do lokality zvané Hurtův háj u obce Věž. Zde byli donuceni vykopat si vlastní hrob a zastřeleni. Těla obětí byla posléze objevena jedním z obyvatel Věže a na základě jejich ohledání byla vypracována lékařská zpráva, která konstatovala stopy mimořádně brutálního násilí. Celkem tak bylo na Hurtově háji toho dne usmrceno sedm osob, z toho tři vojáci a čtyři civilisté. 

Připomínky tragické události

Památka obětí dnů 5. a 6. května 1945 je v regionu připomínána prostřednictvím hrobů s ostatky a pietními místy. 

Významnou lokalitu představuje prostor za zdí evangelického hřbitova v Sobíňově, kde se nachází hrob s ostatky 26 obětí. Jedná se o rozměrný hrob s betonovým a vpředu s kovovým obrubníkem, osazený 24 lesklými žulovými náhrobními kameny. Ty jsou umístěny na betonových podstavcích a opatřeny fotografiemi zemřelých, jejich jmény a daty narození a úmrtí. Každé oběti náleží samostatný náhrobní kámen; výjimku tvoří bratři Jaroslav a Vítězslav Jelínkovi, kteří sdílí jeden společný náhrobek, a dále Oldřich Starý a František Švec, rovněž připomenutí na jednom společném kameni. Ostatky dalších obětí jsou uloženy na hřbitovech v okolních obcích (např. v České Bělé, Chotěboři a Libici nad Doubravou). Ostatky Františka Maška, jediné oběti nepocházející z tohoto regionu, jsou uloženy na hřbitově v jeho rodném Parníku. 

Památku padlých dále připomíná soustava jedenácti křížů a dvou pomníků rozmístěných převážně podél silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou. Tyto objekty vyznačují konkrétní místa úmrtí jednotlivých osob. Jsou opatřeny kovovými destičkami obsahujícími jména jedné či více obětí společně s datem úmrtí. Tímto způsobem je připomenuto 21 osob.

Na místě samotného střetu, u silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou, byl k desátému výročí tragédie vztyčen pomník. Má podobu mohyly z kamenných kvádrů, jejíž vrchol je opatřen státním znakem, který po roce 1989 nahradil původní rudou hvězdu. Součástí pomníku je černá leštěná žulová deska s nápisem „Upomínka na padlé 5.5.1945 proti fašistickým okupantům. Nikdy nezapomeneme!“ a se dvěma sloupci jmen padlých. Celkem je zde uvedeno 29 osob.

Jména obětí jsou současně připomínána na pomnících obětem druhé světové války v jejich rodných obcích, konkrétně v Bílku, Chotěboři, Krucemburku, Nové Vsi u Chotěboře, Počátcích, Vísce, Sobíňově a Ždírci nad Doubravou.

Mjr. Karlu Pohankovi, škpt. Antonínu Mazancovi a šprap. Janu Bartoňovi je věnován samostatný pomník v Bílku. Dále jsou jejich jména uvedena na pomníku v Hurtově háji u obce Věž, na pamětní desce v budově základní školy v Chotěboři a na jejich hrobech. 

Kristýna Hledíková

Seznam padlých povstalců: 

Vilém Bednář (nar. 1915, Sobíňov) – Bernard Hartman (nar. 1908, Sobíňov) – Alois Hendl (nar. 1922, Ždírec nad Doubravou) – Adolf Henzl (nar. 1925, Nová Ves u Chotěboře) – Bohumil Janáček (nar. 1892, Bílek) – Josef Janáček (nar. 1923, Sobíňov) – Jaroslav Jelínek (nar. 1916, Sobíňov) – Vítězslav Jelínek (nar. 1918, Sobíňov) – Alois Joska (nar. 1918, Sopoty) – Antonín Kadlec (nar. 1912, Hařilova Lhotka) – Antonín Kalvoda (nar. 1919, Bílek) – Jiří Kárník (nar. 1921, Počátky) – Václav Konfršt (nar. 1909, Sobíňov) – Bedřich Laštovička (nar. 1913, Nová Ves) – František Lípa (nar. 1906, Sobíňov) – Antonín Macourek (nar. 1924, Chotěboř) – František Mašek (nar. 1921, Parník) – Ladislav Mergl (nar. 1909, Chotěboř) – Bohuslav Motyčka (nar. 1920, Sobíňov) – František Novotný (nar. 1922, Počátky) – František Odvárka (nar. 1913, Počátky) – Bohumil Oulický (nar. 1908, Sobíňov) – Josef Říčan (nar. 1922, Sobíňov) – Josef Smejkal (nar.1915, Sobíňov) – Antonín Starý (nar. 1901, Bílek) – Jan Starý (nar. 1908, Sobíňov) – Josef Starý (nar.1895, Sobíňov) – Oldřich Starý (nar. 1923, Sobíňov) – František Šumpich (nar. 1913, Víska u Chotěboře) – Karel Šupita (nar. 1915, Bílek) – František Švarc (nar. 1899, Sobíňov) – Miloslav Uchytil (nar. 1928, Sobíňov) – Emil Vepřovský (nar. 1890, Nová Ves) – Josef Vondráček (nar. 1912, Počátky) – Stanislav Zvolánek (nar. 1897, Sobíňov) – Jaroslav Ždímal (nar. 1920, Sobíňov)

 

Na tomto místě uvádíme odkazy na evidované válečné hroby připomínající památku obětí.

Hrob s ostatky 26 obětí v Sobíňově (číslo VH: CZE6104-28115). https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=a85445ea-637b-46dd-85c7-01bbb5162042

 

Pomník u silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou (číslo VH: CZE6104-2816).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28169

 

Pomník obětem druhé světové války v Sobíňově (číslo VH: CZE6104-20767).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-20767

 

Pomník obětem druhé světové války ve Ždírci nad Doubravou (číslo VH: CZE6104-8468).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-8468&mt=ždírec%20nad%20doubravou&st=0&

 

Pomník obětem první a druhé světové války v Bílku (číslo VH: CZE6104-9906).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-9906

 

Pomník mjr. Karlu Pohankovi, škpt. Antonínu Mazancovi a šprap. Janu Bartoňovi v Bílku (číslo VH: CZE6104-21223). 
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-21223

 

Hrob mjr. Karla Pohanky v Chotěboři (číslo VH: CZE6104-55211).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-55211&srn=Pohanka&st=0&

Hrob škpt. Antonína Mazance v Chotěboři (číslo VH: CZE6104-9937).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-9937&fnin=Antonín&srn=Mazanec&st=0&

 

Pomník obětem 5.5.1945 v Chotěboři (číslo VH: CZE6104-9930).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-9930

 

Pomník obětem 5.5.1945 v Chotěboři (číslo VH: CZE6104-29591).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-29591

 

Pomník obětem 5.5.1945 v Chotěboři (číslo VH: CZE6104-29590).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-29590

 

Pamětní deska v budově základní školy v Chotěboři (číslo VH: CZE6104-29592).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-29592&mt=Chotěboř&st=0&

 

Pomník obětem druhé světové války v Krucemburku (číslo VH: CZE6104-26267).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-26267&mt=Krucemburk&st=0&

 

Pomník obětem první a druhé světové války v Krucemburku (číslo VH: VH: CZE6104-8767).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-8767&mt=Krucemburk&st=0&

 

Pomník obětem druhé světové války v Nové Vsi u Chotěboře (číslo VH: CZE6104-26289).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-26289

 

Pomník obětem první a druhé světové války ve Vísce (číslo VH: CZE6104-8754).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-8754

 

Pomník obětem druhé světové války v Počátcích (číslo VH: CZE6104-8754).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-8754

 

Pomník popraveným na Hurtově háji u obce Věž (číslo VH: CZE6102-56546).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6102-56546&rgid=14&rgn=Vysočina&orid=103&orn=Havlíčkův%20Brod&mid=6104&min=Věž&st=0&

 

Kříže a pomníky stojící na místech úmrtí jednotlivých obětí:

Kříž v místě úmrtí Ladislava Mergla (číslo VH: CZE6104-28190).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28190

 

Kříž v místě úmrtí Františka Odvárky (číslo VH: CZE6104-28191).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28191

 

Kříž v místě úmrtí Karla Šupity (číslo VH: CZE6104-28193).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28193

 

Kříž v místě úmrtí Jiřího Kárníka, Františka Novotného a Františka Šumpicha 

(číslo VH: CZE6104-28194).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28194

 

Kříž v místě úmrtí Jaroslava Jelínka a Vítězslava Jelínka (číslo VH: CZE6104-28195).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28195

 

Kříž v místě úmrtí Aloise Josky, Josefa Smejkala a Miloslava Uchytila (číslo VH: CZE6104-28196).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28196

 

Kříž v místě úmrtí Jana Starého (číslo VH: CZE6104-28197).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28197

 

Kříž v místě úmrtí Antonína Kadlece a Emila Vepřovského (číslo VH: CZE6104-28271).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28271

 

Kříž v místě úmrtí Josefa Starého a Stanislava Zvolánka (číslo VH: CZE6104-28272).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28272

Kříž v místě úmrtí Antonína Macourka (číslo VH: CZE6104-28273).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28273

 

Kříž v místě úmrtí Viléma Bednáře a Josefa Janáčka (číslo VH: CZE6104-28274).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-28274

 

Pomník v místě úmrtí Antonína Starého (číslo VH: CZE6104-21233).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-21233

 

Pomník v místě úmrtí Bohumila Janáčka (číslo VH: CZE6104-26277).
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6104-26277

 

Summary

On 5 May 1945, a tragic event occurred in the Havlíčkův Brod region, in the area between the villages of Sobíňov and Ždírec nad Doubravou. In an atmosphere of revolutionary upheaval, a group of predominantly young insurgents set out to assist the population of Ždírec nad Doubravou. During their movement, they encountered a retreating German column composed of Wehrmacht and SS units. The ensuing engagement resulted in the rapid defeat of the insurgents and the deaths of more than thirty men.

1 - Vilém Bednář, 2 - Bernard Hartman, 3 - Adolf Henzl, 4 - Bohumil Janáček, 5 - Josef Janáček, 6 - Jaroslav Jelínek

1 - Vilém Bednář, 2 - Bernard Hartman, 3 - Adolf Henzl, 4 - Bohumil Janáček, 5 - Josef Janáček, 6 - Jaroslav Jelínek

7 - Vítězslav Jelínek, 8 - Alois Joska, 9 - Antonín Kalvoda, 10 - Jiří Kárník, 11 - Václav Konfršt, 12 - Bedřich Laštovička

7 - Vítězslav Jelínek, 8 - Alois Joska, 9 - Antonín Kalvoda, 10 - Jiří Kárník, 11 - Václav Konfršt, 12 - Bedřich Laštovička

13 - František Lípa, 14 - František Mašek, 15 - Ladislav Mergl, 16 - Bohuslav Motyčka, 17 - Bohumil Oulický, 18 - Josef Říčan

13 - František Lípa, 14 - František Mašek, 15 - Ladislav Mergl, 16 - Bohuslav Motyčka, 17 - Bohumil Oulický, 18 - Josef Říčan

19 - Josef Smejkal, 20 - Antonín Starý, 21 - Jan Starý, 22 - Josef Starý, 23 - František Šumpich, 24 - Karel Šupita

19 - Josef Smejkal, 20 - Antonín Starý, 21 - Jan Starý, 22 - Josef Starý, 23 - František Šumpich, 24 - Karel Šupita

25 - Miloslav Uchytil, 26 - Emil Vepřovský, 27 - Stanislav Zvolánek, 28 - Jaroslav Ždímal

25 - Miloslav Uchytil, 26 - Emil Vepřovský, 27 - Stanislav Zvolánek, 28 - Jaroslav Ždímal

Hrob s ostatky 26 obětí za zdí evangelického hřbitova v Sobíňově.

Hrob s ostatky 26 obětí za zdí evangelického hřbitova v Sobíňově.

Hrob s ostatky 26 obětí za zdí evangelického hřbitova v Sobíňově.

Hrob s ostatky 26 obětí za zdí evangelického hřbitova v Sobíňově.

Detailnější pohled na náhrobní kameny.

Detailnější pohled na náhrobní kameny.

Detailnější pohled na náhrobní kameny. V pozadí na hřbitovní zdi uprostřed se nachází dvě kovové desky se jmény padlých.

Detailnější pohled na náhrobní kameny. V pozadí na hřbitovní zdi uprostřed se nachází dvě kovové desky se jmény padlých.

Kříž na místě úmrtí Karla Šupity.

Kříž na místě úmrtí Karla Šupity.

Kříž na místě úmrtí Aloise Josky, Josefa Smejkala a Miloslava Uchytila.

Kříž na místě úmrtí Aloise Josky, Josefa Smejkala a Miloslava Uchytila.

Pomník na místě úmrtí Antonína Starého.

Pomník na místě úmrtí Antonína Starého.

Pomník v místě střetu u silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou se jmény 29 obětí.

Pomník v místě střetu u silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou se jmény 29 obětí.

Slavnostní odhalení pomníku v místě střetu u silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou dne 5. května 1955.

Slavnostní odhalení pomníku v místě střetu u silnice mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou dne 5. května 1955.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

Pomník obětem druhé světové války v Sobíňově. Stojí poblíž evangelického hřbitova.

Pomník obětem druhé světové války v Sobíňově. Stojí poblíž evangelického hřbitova.

Pomník obětem první a druhé světové války v Bílku.

Pomník obětem první a druhé světové války v Bílku.

Pomník mjr. Karlu Pohankovi, škpt. Antonínu Mazancovi a šprap. Janu Bartoňovi v Bílku. Stojí v sousedství pomníku obětem první a druhé světové války.

Pomník mjr. Karlu Pohankovi, škpt. Antonínu Mazancovi a šprap. Janu Bartoňovi v Bílku. Stojí v sousedství pomníku obětem první a druhé světové války.

Pomník na tzv. Hurtově háji u obce Věž se jmény sedmi obětí, které zde byly zavražděny 6. května 1945.

Pomník na tzv. Hurtově háji u obce Věž se jmény sedmi obětí, které zde byly zavražděny 6. května 1945.
Zdroj: CEVH

Mjr. in mem. Karel Pohanka (30.1.1909, Polnička – 6.5.1945 Hurtův háj)

Mjr. in mem. Karel Pohanka (30.1.1909, Polnička – 6.5.1945 Hurtův háj)
Zdroj: Osobnosti regionů. Dostupné na: https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/2926-Karel%20Pohanka%201909-1945

Pomník obětem první a druhé světové války ve Ždírci nad Doubravou. Stojí na místě bývalého transformátoru, který byl zničen při bombardování obce dne 9. května 1945.

Pomník obětem první a druhé světové války ve Ždírci nad Doubravou. Stojí na místě bývalého transformátoru, který byl zničen při bombardování obce dne 9. května 1945.
Zdroj: CEVH

Slavnostní odhalení pomníku ve Ždírci nad Doubravou dne 29. července 1951.

Slavnostní odhalení pomníku ve Ždírci nad Doubravou dne 29. července 1951.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

Fotografie z 60. let 20. stol. zachycuje železniční přejezd na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou. Pohled je orientován od Sobíňova, odkud přijížděla skupina povstalců, směrem ke Ždírci, odkud se z mírného kopečku blížily německé jednotky.

Fotografie z 60. let 20. stol. zachycuje železniční přejezd na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou. Pohled je orientován od Sobíňova, odkud přijížděla skupina povstalců, směrem ke Ždírci, odkud se z mírného kopečku blížily německé jednotky.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

Vůz tažený koněm převážející dřevěné rakve s těly obětí. Fotografie pochází ze 7. května 1945.

Vůz tažený koněm převážející dřevěné rakve s těly obětí. Fotografie pochází ze 7. května 1945.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

Opuštěný německý konvoj ve Ždírci nad Doubravou, květen1945.

Opuštěný německý konvoj ve Ždírci nad Doubravou, květen1945.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

U obce Bílek se nachází bývalý vojenský areál muničních skladů, jehož výstavba započala roku 1932. Areál byl obklopen protileteckými kryty, z nichž se do dnešní doby dochovalo šest; na fotografii je zachycen jeden z nich.

U obce Bílek se nachází bývalý vojenský areál muničních skladů, jehož výstavba započala roku 1932. Areál byl obklopen protileteckými kryty, z nichž se do dnešní doby dochovalo šest; na fotografii je zachycen jeden z nich.

Dne 9. května 1945 provedla 218. sovětská bombardovací divize dva letecké nálety na Ždírec nad Doubravou a Krucemburk, zaměřené na německé jednotky porušující kapitulaci. Údery si vyžádaly 23 mrtvých ždíreckých občanů a způsobily rozsáhlé materiální škody

Dne 9. května 1945 provedla 218. sovětská bombardovací divize dva letecké nálety na Ždírec nad Doubravou a Krucemburk, zaměřené na německé jednotky porušující kapitulaci. Údery si vyžádaly 23 mrtvých ždíreckých občanů a způsobily rozsáhlé materiální škody.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

Zničený obecní transformátor ve Ždírci nad Doubravou. Dnes v těchto místech stojí pomník obětem první a druhé světové války.

Zničený obecní transformátor ve Ždírci nad Doubravou. Dnes v těchto místech stojí pomník obětem první a druhé světové války.
Zdroj: Ždírec trochu jinak, nenechme minulost zapadnout. Dostupné na: https://ww2collection4.webnode.cz

Zdroje:

HALAMA, Martin – KAMP, Michal: Sobíňov včera a dnes. Polnička 2024.

JANÁČEK, Karel: Za svobodu. Ždírec nad Doubravou, 1990. 

PADEVĚT, Jiří: Krvavé finále: Jaro 1945. Praha 2015.

Ten, který padl za vlast. Příběh Františka Maška z Parníka (1921-1945). Městské muzeum Česká Třebová – Podcast, Jana Voleská a Michal Kamp, 7.5.2021. Dostupné na: https://podmaz.sk/podcast/mestske-muzeum-ceska-trebova-podcast/8573982274-ten-ktery-padl-za-vlast--pribeh-frantiska-maska-z-parnika-1921-1945

Velké Karlovice

Na hřbitově ve Velkých Karlovicích spočívají tři vojáci 1. československého armádního sboru a místní partyzán, kteří padli při osvobozování oblasti v květnu 1945. Jejich společný hrob, dlouhodobě udržovaný obcí, prošel v roce 2025 rozsáhlou renovací podpořenou Ministerstvem obrany ČR.

Návštěva srbské delegace

Dne 28. dubna 2026 přivítali zástupci Odboru pro válečné veterány a válečné hroby, Vojenského historického ústavu a Vojenského ústředního archivu srbskou delegaci vedenou státním tajemníkem Ministerstva práce, zaměstnanosti, veteránů a sociálních věcí Srbské republiky. Společné jednání se zaměřilo na péči o válečné hroby, české a společné projekty a možnosti další spolupráce. Část delegace navštívila také expozici Armádního muzea na Žižkově.

85. výročí úmrtí Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody v kontextu nacistické perzekuce českého studentstva

Připomínáme si 85. výročí úmrtí Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody, brněnských vysokoškolských studentů, kteří se stali oběťmi nacistických represí spojených s událostmi ze dne 17. listopadu 1939. Po zatčení během zásahu v Kounicových kolejích v Brně byli deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde 29. dubna 1941 zahynuli. Jejich osudy představují tragický příklad perzekuce českého studenstva a inteligence a zůstávají trvalou součástí historické paměti, připomínanou prostřednictvím pietních míst.