85. výročí úmrtí Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody v kontextu nacistické perzekuce českého studentstva
85. výročí úmrtí Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody v kontextu nacistické perzekuce českého studentstva
Na nádvoří Kounicových kolejí v Brně se nachází čtyři pamětní desky připomínající tragické události období nacistické okupace českých zemí. Tři z nich odkazují na léta 1939–1945, kdy budova sloužila jako věznice a popraviště. Tímto místem prošly desítky tisíc osob a přibližně 800 českých vlastenců zde bylo popraveno. Čtvrtá deska nese jména čtyř brněnských vysokoškolských studentů, kteří byli v souvislosti s událostmi dne 17. listopadu 1939 zatčeni a deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde následně zahynuli. Od úmrtí dvou z nich – Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody – dnes uplynulo 85 let.
Dne 17. listopadu 1939, na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha, došlo k uzavření všech českých vysokých škol na území Protektorátu Čechy a Morava. Ačkoli bylo toto opatření původně deklarováno jako dočasné na dobu tří let, ve skutečnosti zůstalo v platnosti až do konce druhé světové války. Německých vysokých škol v Praze a Brně se rozhodnutí netýkalo. Bezprostřední záminkou k tomuto kroku se stala vlna říjnových a listopadových studentských demonstrací proti okupaci, zejména pak pohřeb Jana Opletala, studenta medicíny na Univerzitě Karlově, který zemřel na následky zranění utrpěných při demonstraci konané 28. října 1939. Pohřeb se uskutečnil 15. listopadu 1939 v Praze na Albertově a přerostl v další masový protest.
Vedle samotného uzavření českých vysokých škol přistoupily okupační orgány k rozsáhlým represivním opatřením namířeným přímo proti studentům a akademickým pracovníkům. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 provedli příslušníci nacistického bezpečnostního aparátu koordinované razie na vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami. Devět předních představitelů studentských organizací bylo ještě téže noci popraveno v ruzyňských kasárnách. Současně bylo více než 1 200 studentů zatčeno a následně deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.
Jedním z hlavních cílů razie se staly také brněnské Kounicovy koleje. Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní zde bylo zatčeno 173 studentů, tedy přibližně třetina všech ubytovaných. Ostatním studentům bylo nařízeno okamžité vystěhování. Mezi zatčenými byli rovněž Bedřich Brabec a Zdeněk Svoboda.
Bedřich Brabec se narodil 1. dubna 1914 v Újezdě u Boskovic. Po absolvování reálného gymnázia v Boskovicích v roce 1934 nastoupil ke studiu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho otec Josef byl v té době již po smrti a matka Anna, rozená Dobešová, žila v rodném Újezdě. Zdeněk Svoboda se narodil 12. října 1919 v Kloboukách u Brna. Po maturitě na reálném gymnáziu v Hustopečích v roce 1938 zahájil studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho otec Jaromír byl již rovněž po smrti a matka Cecílie, rozená Metelková, žila v Brně.
Oba studenti byli po zatčení spolu s dalšími zadrženými deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen, kam jejich transport dorazil v noci z 18. na 19. listopadu 1939.
Po příjezdu prošli standardní přijímací procedurou, během níž jim byl přidělen vězeňský pruhovaný oděv s červeným trojúhelníkem, jenž v systému nacistické táborové klasifikace označoval politické vězně.
Internovaní studenti byli soustředěni v blocích č. 51, 52 a 53. Zatímco bloky 51 a 52 byly určeny výhradně pro studenty, na bloku 53 se kromě nich nacházeli také další vězni. Podmínky na těchto blocích se částečně odlišovaly od běžného standardu, neboť zde namísto patrových pryčen byly k dispozici pouze slamníky rozložené přímo na podlaze.
V době příjezdu studentů se v táboře nacházelo přibližně 12 000 vězňů. Tento počet se v průběhu války výrazně zvyšoval a v únoru roku 1945 dosáhl přibližně 70 000 osob.
V prvních měsících po příjezdu nebyli studenti nasazováni na práci a jejich každodenní režim byl vyplněn především dlouhými nástupy a pochody na táborovém shromaždišti, tzv. Appellplatzu. Od jara 1940 však docházelo k jejich postupnému zařazování do pracovních komand. Řada z nich byla přidělena do tzv. Klinkerwerku, komplexu na výrobu cihel a stavebního materiálu, který se nacházel mimo vlastní areál tábora.
Životní podmínky v táboře byly mimořádně kruté. Vězni trpěli nedostatkem potravin, vyčerpávající fyzickou prací, nedostatečnou hygienou a častým fyzickým i psychickým násilím ze strany dozorců. Situaci navíc zhoršovaly nepříznivé klimatické podmínky. Zvláště tuhá byla zima roku 1941, kdy teploty klesaly hluboko pod bod mrazu.
Většina deportovaných studentů byla mezi prosincem 1939 a dubnem 1943 postupně propuštěna, k čemuž výrazně přispěly i opakované intervence protektorátního prezidenta Emila Háchy u říšského protektora i u nacistických úřadů v Berlíně. Přesto se nejméně 35 studentů návratu z koncentračního tábora nedožilo.
Mezi nimi byli i Bedřich Brabec a Zdeněk Svoboda, kteří zde zemřeli dne 29. dubna 1941. V obou případech byla jako oficiální příčina smrti uvedena srdeční slabost, údajně v důsledku otravy po požití jedlovce. V případě Zdeňka Svobody je doloženo, že urna s jeho popelem byla zaslána obecnímu úřadu v Kloboukách u Brna s tím, že má být uložena do hrobu bez pohřebního obřadu.
Po skončení druhé světové války byly oběma studentům uděleny akademické tituly in memoriam – Bedřichu Brabcovi titul JUC (dnes JUDr.) a Zdeňku Svobodovi titul MUC (dnes MUDr.).
Památku obou studentů dnes připomíná již zmíněná pamětní deska na nádvoří Kounicových kolejí. Deska má podobu rozevřené knihy s hřbetem směřujícím vzhůru a nese kromě jejich jmen také jména dalších dvou studentů z Kounicových kolejí, kteří zemřeli v koncentračním táboře Sachsenhausen v důsledku událostí ze dne 17. listopadu 1939 – Josefa Procházky (16. únor 1913–1. březen 1940), studenta právnické fakulty, a Aloise Štěpáníka (4. listopad 1919–8. srpen 1940), studenta filozofické fakulty.
Jméno Bedřicha Brabce je dále uvedeno na památníku obětem válek v obci Újezd u Boskovic a na pamětní desce v budově Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jméno Zdeňka Svobody je dále uvedeno na jeho hrobě, na památníku obětem druhé světové války ve městě Klobouky u Brna a na pamětní desce v budově Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Příběh Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody zůstává trvalou připomínkou nacistické snahy o likvidaci české inteligence, vzdělanosti a svobodného ducha mladé generace. Přestože si dnes připomínáme především tyto dva studenty, jejich osudy symbolicky zastupují stovky dalších mladých lidí, jejichž životy byly v důsledku událostí ze dne 17. listopadu 1939 násilně přervány či nenávratně poznamenány.
Kristýna Hledíková
Na tomto místě uvádíme odkazy na evidované válečné hroby připomínající památku Bedřicha Brabce a Zdeňka Svobody.
Pamětní deska na dvoře Kounicových kolejí v Brně (číslo VH: CZE6203-33089)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-33089
Památník obětem válek v obci Újezd u Boskovic (číslo VH: CZE6202-41780)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6202-41780
Pamětní deska v budově Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (číslo VH: CZE6203-38714)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-38714
Hrob vlastenců popravených během druhé světové války ve městě Klobouky u Brna s ostatky MUDr. Zdeňka Svobody (číslo VH: CZE6207-17934)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6207-17934
Památník obětem druhé světové války ve městě Klobouky u Brna (číslo VH: CZE6207-17928)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6207-17928
Pamětní deska v budově Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (číslo VH: CZE6203-37450)
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-37450
Summary
We commemorate the 85th anniversary of the deaths of Bedřich Brabec and Zdeněk Svoboda, university students from Brno, who became victims of Nazi repression associated with the events of November 17, 1939. Following their arrest during a raid on the Kounic dormitories in Brno, they were deported to the Sachsenhausen concentration camp, where both died on April 29, 1941. Their fates represent a tragic example of the persecution of Czech students and intellectuals and remain an enduring part of historical memory, commemorated through memorial sites.
JUDr. Bedřich Brabec, student Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
MUDr. Zdeněk Svoboda, student Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Pohled na Kounicovy koleje. Budova postavená roku 1922 byla počátkem roku 1940 využívána jako věznice, kterou prošly desítky tisíc českých vlastenců, odbojářů a vysokoškolských učitelů, z nichž velká část byla následně deportována do koncentračních táborů
Popraviště na dvoře Kounicových kolejí; fotografie pochází z roku 1945. Nádvoří budovy sloužilo jako místo výkonu poprav. Popravy byly vykonávány zastřelením či oběšením. Celkem zde bylo popraveno okolo 800 osob, některé prameny uvádí až 1 300 obětí.
Koncentrační tábor Sachsenhausen ležel nedaleko města Oranienburg severně od Berlína a byl zřízen již roku 1936. Na fotografii je vyobrazena vstupní brána tábora.
Za dobu existence tábora jím prošlo na 200 000 vězňů, přičemž odhadem okolo 60 000 z nich zde zahynulo v důsledku nemocí, poprav či nelidských životních podmínek. Na fotografii je vyobrazen nástup vězňů na Appellplatzu; fotografie pochází z února 1941.
Záznam o úmrtí JUDr. Bedřicha Brabce
Záznam o úmrtí JUDr. Bedřicha Brabce
Záznam o úmrtí MUDr. Zdeňka Svobody
Pamětní deska ve tvaru rozevřené knihy umístěná na dvoře Kounicových kolejí v Brně připomíná jména čtyř brněnských studentů zemřelých v koncentračním táboře Sachsenhausen v důsledku událostí ze dne 17. listopadu 1939.
Památník obětem válek v obci Újezd u Boskovic nesoucí jméno JUDr. Bedřicha Brabce.
Pamětní deska v budově Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně nesoucí jméno JUDr. Bedřicha Brabce.
Hrob s ostatky Zdeňka Svobody na hřbitově ve městě Klobouky u Brna.
Památník obětem druhé světové války ve městě Klobouky u Brna nesoucí jméno MUDr. Zdeňka Svobody.
Památník obětem druhé světové války ve městě Klobouky u Brna nesoucí jméno MUDr. Zdeňka Svobody.
Pamětní deska v budově Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně nesoucí jméno MUDr. Zdeňka Svobody.
Zdroje:
ADÁMEK, Jiří–KROUTIL, Milan–ZŘÍDKAVESELÝ, František: Brněnští občané v boji proti fašismu. Brno 1981.
BURIÁNEK, František: Nepokořené mládí: Vyprávění českých studentů z koncentračního tábora Sachsenhausen. Praha 1971.
KONEČNÝ, Michal–BRUMMER, Alexandr: Brno nacistické. Průvodce městem. Brno 2013.
LEIKERZ, Jozef: Uloupené mládí. Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Praha 2019.
Arolsen Archives. International Center on Nazi Persecution.
Dostupné na WWW: https://arolsen-archives.org/en/search-explore/search-online-archive/
Encyklopedie Brna. Bedřich Brabec. Dostupné na WWW: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=3354
Encyklopedie Brna. Zdeněk Svoboda. Dostupné na WWW: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=891
XXXI. výroční zpráva o činnosti Spolku Kaunicových studentských kolejí českých vysokých škol v Brně 1939–1945. Brno 1946.
XXXIV. výroční zpráva Kaunicových studentských kolejí v Brně na rok 1965. Brno 1965.
