KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

5.4.2024 Věra Adina Šefraná
KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

Stěpan Vajda se narodil 17. ledna 1922 v obci Dulovo na Podkarpatské Rusi. Po absolutoriu reálného gymnázia se rozhodl bojovat proti maďarskému útlaku a odešel do Sovětského svazu, kde jej odsoudili za ilegální přechod hranice na tři roky tvrdých prací v táboře ve Sverdlovské oblasti.
Po propuštění z tábora přijel do Buzuluku v únoru 1943, absolvoval zde důstojnickou školu, poté i tankové učiliště v Tambově. Jako mechanik-radista v tanku ŽIŽKA se účastnil bojů o Kyjev, Rudu a Bílou Cerekev. Během obrany osady Buzuvka pomáhal zničit nepřátelské tanky. Na jaře 1945 velel 4. tankové rotě během Ostravsko-opavské operace, kde se podílel na likvidaci obranných postavení i obrněných vozidel Wehrmachtu. 6. dubna 1945 byl zasažen nepřátelským odstřelovačem během bojů o Tworków v Polsku, když opouštěl svůj tank. Původně byl pohřben v Pogrzebien, ale jeho ostatky byly později převezeny do Ostravy.

Připomeňme si proto Stěpana Vajdu tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho hrobu v Komenského sadech v Ostravě, u jeho pomníku v polském Tworkówě, anebo u jeho busty v rodné obci Dulovo.

Prohlédněte si národní kulturní památku Památník Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě, kde je v tomto mauzoleu uložena také urna S. Vajdy, odkaz zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7968&fnin=St%c4%9bpan&srn=Vajda&st=0&

Pomník Stěpana Vajdy v Tworkówě  naleznete v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-30354&coid=193&con=Polsko&lid=361&lim=Twork%c3%b3w&st=0&

KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

KALENDÁRIUM Stěpan Vajda
Zdroj: hrob S. Vajdy - Spolek pro vojenská pietní místa

Další příběhy

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

28.7.2025 Vlastimil Křišťan
„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.
Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

28.7.2025 Vlastimil Křišťan
Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.
Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

25.7.2025 Petr Hažmuka
V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.