KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

Stěpan Vajda se narodil 17. ledna 1922 v obci Dulovo na Podkarpatské Rusi. Po absolutoriu reálného gymnázia se rozhodl bojovat proti maďarskému útlaku a odešel do Sovětského svazu, kde jej odsoudili za ilegální přechod hranice na tři roky tvrdých prací v táboře ve Sverdlovské oblasti.
Po propuštění z tábora přijel do Buzuluku v únoru 1943, absolvoval zde důstojnickou školu, poté i tankové učiliště v Tambově. Jako mechanik-radista v tanku ŽIŽKA se účastnil bojů o Kyjev, Rudu a Bílou Cerekev. Během obrany osady Buzuvka pomáhal zničit nepřátelské tanky. Na jaře 1945 velel 4. tankové rotě během Ostravsko-opavské operace, kde se podílel na likvidaci obranných postavení i obrněných vozidel Wehrmachtu. 6. dubna 1945 byl zasažen nepřátelským odstřelovačem během bojů o Tworków v Polsku, když opouštěl svůj tank. Původně byl pohřben v Pogrzebien, ale jeho ostatky byly později převezeny do Ostravy.

Připomeňme si proto Stěpana Vajdu tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho hrobu v Komenského sadech v Ostravě, u jeho pomníku v polském Tworkówě, anebo u jeho busty v rodné obci Dulovo.

Prohlédněte si národní kulturní památku Památník Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě, kde je v tomto mauzoleu uložena také urna S. Vajdy, odkaz zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7968&fnin=St%c4%9bpan&srn=Vajda&st=0&

Pomník Stěpana Vajdy v Tworkówě  naleznete v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-30354&coid=193&con=Polsko&lid=361&lim=Twork%c3%b3w&st=0&

KALENDÁRIUM Stěpan Vajda

KALENDÁRIUM Stěpan Vajda
Zdroj: hrob S. Vajdy - Spolek pro vojenská pietní místa

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.