KALENDÁRIUM Stanislav Srazil

Dnes, 20. dubna, si připomínáme 80. výročí popravy účastníka národního boje za osvobození, příslušníka československé armády v zahraničí, výsadkáře Stanislava Srazila (7. 5. 1919 – 20. 4. 1944), který byl vyslán do okupované vlasti v rámci operace ANTIMONY. 

Narodil se v rodině obuvnického dělníka v Pohránově. Po získání základního vzdělání se vyučil číšníkem a tuto profesi také vykonával. S existencí Protektorátu Čechy a Morava se nesmířil a jeho kroky jej vedly do Polska, kde se v Krakově rodila první organizační jednotka budoucí československé zahraniční armády. Až na třetí pokus se Srazilovi podařilo překročit hranice, ale jak záhy zjistil, politická situace konstituování samostatné československé zahraniční armády zatím nepřála. Odjel proto jako mnozí jiní českoslovenští vojáci do Francie, kde podepsal závazek služby v cizinecké legii. Počátek válečného konfliktu změnil politické klima a Srazil tak mohl dne 26. září 1939 vstoupit do československé zahraniční armády v Agde. Absolvoval poddůstojnickou školu a účastnil se bojů o Francii. Po porážce Francie byl evakuován do Velké Británie. Prošel řadou kurzů a školení, po kterých byl v hodnosti četaře zařazen do paradesantního výsadku ANTIMONY.

Dne 24. října 1942 byl společně s nadporučíkem Františkem Závorkou a svobodníkem Lubomírem Jasínkem vysazen u Kopidlna na Jičínsku. Úkoly skupiny ANTIMONY byly poměrně široké a podmiňovala je spolupráce s domácím odbojem a obnovení radiového spojení s exilem. Srazil, který v rámci operace plnil funkci zástupce velitele a šifranta, si při doskoku obnovil zranění kotníku. Jeho „podzemní“ činnost se tím nijak nenarušila. V oblasti severovýchodních Čech si skupina postupně vybudovala zázemí k vlastní činnosti. Jejich vysílačka Barbora operovala z několika míst na Turnovsku ale hlavně z Rovenska pod Troskami. I přes určité poruchy vysílala poměrně aktivně až do poloviny ledna 1943. V rámci plnění úkolů byl Srazil vyslán do Pardubic, aby zjistil, co se stalo s výsadkem Silver A. Všechny stopy však brzy nasvědčovaly tomu, že jeho členové jsou po smrti.   

S přispěním konfidentů gestapa Čurdy a Nachtmanna se okupanti dostali na stopu spolupracovníků desantu ANTIMONY a tím i četaře Srazila. Ten byl zatčen 16. ledna 1943 za nejasných okolností v Horní Kalné. Po hrubém nátlaku a pod hrozbou represí vůči rodině byl přinucen ke spolupráci na radiové protihře Hermelín. Podle výpovědí spoluvězňů byl velmi mnoho týrán, trpěl a zcela se nervově zhroutil. Pomocí smluvených znaků se snažil Vojenskou rádiovou ústřednu ve Velké Británii varovat. Českoslovenští zpravodajci však zprvu považovali jeho varování za omyl, neboť se nechtěli smířit se ztrátou spojení s okupovanou vlastí. Protihra trvala téměř rok a ve svém důsledku nepřinášela žádné ze stran užitek. V Londýně postupně narůstala k vysílání radiostanice nedůvěra, a dokonce i gestapo přestávalo být brzy přesvědčené o Srazilově loajalitě. Definitivně s ním okupanti ztratili trpělivost v prosinci 1943, kdy úmyslně zařadil do textu depeše smluvené znaky, které svědčily o tom, že nevysílá svobodně, což ve svém důsledku vedlo k ukončení protihry. Za svůj statečný čin byl Srazil dne 16. dubna 1944 převezen do terezínské Malé pevnosti, kde byl o čtyři dny později bez soudu popraven. 

Připomeňme si Stanislava Srazila tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jej připomínají.

Odkaz na pomník v obci Horní Ředice v Pardubickém kraji v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5303-6358&srn=srazil&st=0&

Odkaz na pomník v obci Arisaig - Highland ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165&srn=srazil&st=0&