KALENDÁRIUM Rudolf Hrubec a Bohuslav Nocar – SILICA North

Výsadkáři Nocar a Hrubec jsou pohřbeni na milánském vojenském hřbitově v odd. VI, řadě C, hrobech č. 5-6.

V dnešním kalendáriu se vrátíme o 80 let zpět, abychom krátce zmínili okolnosti související se zvláštní operací  „SILICA“, která byla plánována ve Velké Británii jako kombinovaný čs. - britský výsadek, jenž měl především kontaktovat příslušníky vládního vojska z Protektorátu Čechy a Morava a příslušníky slovenských technických jednotek dislokovaných v Itálii a napomáhat při organizování jejich přechodu za spojenecké linie nebo k italským partyzánům. 

Operace SILICA měla být zahájena v srpnu 1944, ale přesun vládních vojáků z oblasti jižně od Turína k Milánu si vyžádal přepracování původních plánů a odklad provedení akce téměř o jeden měsíc. Za čs. stranu do ní byli začleněni nadporučíci Rudolf Hrubec a Rudolf Krzák. Později bylo rozhodnuto rozdělit skupinu na dva tříčlenné výsadky. První s označením „SILICA-South“ dostal přidělen operační prostor jižně od řeky Pád. Druhý pod názvem „SILICA-North“ měl operovat v prostoru na sever od zmíněného toku.

Výsadek „SILICA-South“ (npor. Rudolf Krzák, pplk. C. B. Cope a radista des. W. Williamson) byl úspěšně vysazen v prostoru Monte Castelino dne 9. září 1944. V následujících týdnech úspěšně působil v horách jižně od města Cueno.

Druhý desant „SILICA-North“ ve složení npor. R. Hrubec, kpt. C. F. Whitaker a radista čet. Bohuslav Nocar byl do akce vyslán poprvé dne 8. září 1944. Vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám k jeho vysazení nedošlo a letoun se musel vrátit zpátky na základnu v Brindisi. I druhý pokus o vysazení, učiněný dne 11. září 1944, nedopadl úspěšně. Letoun Halifax Mk. II narazil na horský masiv v prostoru Don Minzoni na úpatí hory Monte Cavallaria, asi 30 km severně od Turína. Celá posádka v počtu 13 mužů, včetně npor. Hrubce a  čet. Nocara, na jeho palubě zahynula.

Partyzáni z  brigády „Garibaldi“ se na místo neštěstí urychleně vydali, ale objevili jen ohořelé trosky letounu. Nalezená těla členů posádky pohřbili. V roce 1946 došlo k otevření jejich hrobů a přemístění  ostatků na válečný hřbitov v Miláně, kde stateční výsadkáři odpočívají dodnes.  

Věnujme proto odvážným čs. výsadkářům alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku, či položme květiny u jejich hrobu nebo pietních míst s nimi spojených. 

Jan Benda

Hrob por. i. m. Bohuslava Nocara a štb. kpt. i. m. Rudolfa Hrubce na válečném hřbitově v Miláně lze dohledat v CEVH pod tímto odkazem: 
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-1217

Památku odvahy a statečnosti, jež jsou spojeny s por. i. m. Bohuslavem Nocarem, připomíná pietní místo v Arisaigu ve Velké Británii. Bližší podrobnosti o něm uvádí CEVH:  https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165&srn=nocar&st=0&

Jméno por. i. m. Bohuslava Nocara je vyryto i na pomníku ve Zlíně. Údaje o tomto pietním místě jsou uvedeny v CEVH: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?fnin=bohuslav&srn=nocar&st=0

Ani jméno štábního kapitána i. m. Rudolfa Hrubce nechybí na pomníku v Arisaigu ve Velké Británii. Informace lze dohledat v CEVH:  https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165&fnin=rudolf&srn=hrubec&st=0&

Památku štb. kpt. i. m. Rudolfa Hrubce připomínají pomníky v Milevsku. Bližší podrobnosti k nim lze nalézt v CEVH: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?fnin=rudolf&srn=hrubec&st=0

Summary: 

In the years of the Second World War, dozens of groups of paratroopers from Great Britain were sent to the occupied territory of Bohemia and Moravia, which performed a number of important tasks. Some of them have entered history and are known to almost everyone today. The names of other groups, as the names of brave men who served in them, have fallen unjustly into oblivion. Among the second, we could include Rudolf Hrubec and Bohuslav Nocar from the group "SILICA North". They were supposed to join the "Vládní vojsko" (Government Army) send by Protectorate government in northern Italy and organize their mass defections to the Italian partisans. The first attempt to drop them off on 8 September 1944 failed due to bad weather and the pilot had to return to the base in Brindisi. On September 11, 1944, during the second flight, the pilot tried to make the drop despite the bad weather and the plane crashed into the rocky massif of Monte Cavallaria. All members of the paratroop party and the entire crew perished in the wreckage.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.