KALENDÁRIUM Otakar Jaroš

KALENDÁRIUM Otakar Jaroš

Otakar Jaroš se narodil 1. srpna 1912 v Lounech. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze, poté Vojenskou akademii v Hranicích, ze které byl vyřazen 29. srpna 1937 v hodnosti poručíka telegrafního vojska. V polovině srpna 1939 opustil místo poštovního úředníka v Náchodě a odešel do Polska, kde byl posléze prezentován v Bronowicích ve funkci velitele telegrafické roty. S jednotkou přešel do sovětské internace v táborech Suzdal a Oranki. V Sovětském svazu vystřídal několik služebních zařazení, až počátkem února 1942 byl prezentován v Buzuluku a ustanoven velitelem 1. pěší roty 1. československého samostatného polního praporu v Sovětském svazu, načež v září byl přeřazen do skupiny důstojníků z povolání.

Jarošova hvězdná hodina nastala v rámci bojů u Sokolova, kde velel obraně vesnice, kterou jeho muži bránili několik hodin proti tankovému útoku wehrmachtu. Otakar Jaroš padl blízko svého velitelského stanoviště 8. března 1943 a i díky vyznamenáním, jenž posmrtně obdržel, se zrodil hrdina, legenda, mýtus. V každém případě se však jednalo o oblíbeného, náročného velitele, jenž svým odhodláním, statečností či osobním postojem může být i dnes vzorem.

Připomeňme si proto Otakara Jaroše tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho pomníku v Tykalových sadech v Mělníku nebo v ulici Zborovská v Turnově, u pamětní desky na jeho rodném domě v Lounech či u památníku padlým v Sokolovu.

Odkaz do Evidence válečných hrobů na všechna pietní místa připomínající památku kapitána Otakara Jaroše na území České republiky:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?fnin=Otakar&srn=Jaro%c5%a1&st=0

A v zahraničí:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?fnin=Otakar&srn=Jaro%c5%a1&st=0

Summary

Otakar Jaroš, born in 1912 in Louny, served in the Czechoslovak military during World War II. He became a hero for his leadership in defending the village of Sokolovo on the Eastern Front against a German tank attack. Jaroš was killed in action on March 8, 1943, and is remembered as a brave and dedicated leader.

Kapitán Otakar Jaroš

Kapitán Otakar Jaroš
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ. Hrob CEVH.

Katastr válečných hrobů

V únoru 2026 byla dokončena digitalizace Katastru válečných hrobů s údaji o pohřbech zejména z první světové války na území meziválečného Československa (mimo Slovenska) i dalších částí Evropy. Projekt vznikl ve spolupráci VÚA–VHA, VHÚ Praha a OVVVH MO. Data poslouží obcím i badatelům v hledání padlých z první světové války a postupně budou zpřístupněna veřejnosti. Již nyní pomáhají dokumenty odhalovat zapomenuté hroby vojáků.

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.