KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

Dnes si připomínáme 81. výročí úmrtí hrdinného Otakara Jaroše, kapitána pěchoty in memoriam, jedné z ikon bojů Čechoslováků na východní frontě za druhé světové války.

Otakar Jaroš se narodil 1. srpna 1912 v Lounech. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze, poté Vojenskou akademii v Hranicích, ze které byl vyřazen 29. srpna 1937 v hodnosti poručíka telegrafního vojska. V polovině srpna 1939 opustil místo poštovního úředníka v Náchodě a odešel do Polska, kde byl posléze prezentován v Bronowicích ve funkci velitele telegrafické roty. S jednotkou přešel do sovětské internace v táborech Suzdal a Oranki. V Sovětském svazu vystřídal několik služebních zařazení, až počátkem února 1942 byl prezentován v Buzuluku a ustanoven velitelem 1. pěší roty 1. československého samostatného polního praporu v Sovětském svazu, načež v září byl přeřazen do skupiny důstojníků z povolání.

Jarošova hvězdná hodina nastala v rámci bojů u Sokolova, kde velel obraně vesnice, kterou jeho muži bránili několik hodin proti tankovému útoku wehrmachtu. Otakar Jaroš padl blízko svého velitelského stanoviště 8. března 1943 a i díky vyznamenáním, jenž posmrtně obdržel, se zrodil hrdina, legenda, mýtus. V každém případě se však jednalo o oblíbeného, náročného velitele, jenž svým odhodláním, statečností či osobním postojem může být i dnes vzorem.

Připomeňme si proto Otakara Jaroše tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho pomníku v Tykalových sadech v Mělníku nebo v ulici Zborovská v Turnově, u pamětní desky na jeho rodném domě v Lounech či u památníku padlým v Sokolovu.

Kapitán pěchoty in memoriam Otakar Jaroš

Kapitán pěchoty in memoriam Otakar Jaroš
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ. Památník padlým CEVH.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.