KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

KALENDÁRIUM OTAKAR JAROŠ

Dnes si připomínáme 81. výročí úmrtí hrdinného Otakara Jaroše, kapitána pěchoty in memoriam, jedné z ikon bojů Čechoslováků na východní frontě za druhé světové války.

Otakar Jaroš se narodil 1. srpna 1912 v Lounech. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze, poté Vojenskou akademii v Hranicích, ze které byl vyřazen 29. srpna 1937 v hodnosti poručíka telegrafního vojska. V polovině srpna 1939 opustil místo poštovního úředníka v Náchodě a odešel do Polska, kde byl posléze prezentován v Bronowicích ve funkci velitele telegrafické roty. S jednotkou přešel do sovětské internace v táborech Suzdal a Oranki. V Sovětském svazu vystřídal několik služebních zařazení, až počátkem února 1942 byl prezentován v Buzuluku a ustanoven velitelem 1. pěší roty 1. československého samostatného polního praporu v Sovětském svazu, načež v září byl přeřazen do skupiny důstojníků z povolání.

Jarošova hvězdná hodina nastala v rámci bojů u Sokolova, kde velel obraně vesnice, kterou jeho muži bránili několik hodin proti tankovému útoku wehrmachtu. Otakar Jaroš padl blízko svého velitelského stanoviště 8. března 1943 a i díky vyznamenáním, jenž posmrtně obdržel, se zrodil hrdina, legenda, mýtus. V každém případě se však jednalo o oblíbeného, náročného velitele, jenž svým odhodláním, statečností či osobním postojem může být i dnes vzorem.

Připomeňme si proto Otakara Jaroše tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u jeho pomníku v Tykalových sadech v Mělníku nebo v ulici Zborovská v Turnově, u pamětní desky na jeho rodném domě v Lounech či u památníku padlým v Sokolovu.

Kapitán pěchoty in memoriam Otakar Jaroš

Kapitán pěchoty in memoriam Otakar Jaroš
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ. Památník padlým CEVH.

Rekognoskace válečných hrobů na Balkáně – Černá Hora

Přinášíme další informace z rekognoskační cesty po Balkánu, tentokrát z Černé Hory. Při pátrání po vojenských hřbitovech rakousko-uherské armády z první světové války jsme vycházeli z archivních pramenů z Prahy a Vídně. Navštívili jsme řadu lokalit, kde se nám podařilo identifikovat významná pohřebiště v Cetinji, Rijece Crnojeviće, Budvě, Škaljari a Tivatu. Nové poznatky umožní doplnit evidenci válečných hrobů a zpřesnit místa posledního odpočinku padlých vojáků.

Znovudobytí pevnosti Přemyšl v roce 1915 rakousko-uherskou a německou armádou

Pevnost Přemyšl, dobytá po 133 dnech obléhání carskou armádou, měla brzy opět změnit majitele s nástupem nové ofenzivy německých a rakousko-uherských sil.

Rekognoskace válečných hrobů na Balkáně – Srbsko

Na základě archivních dokumentů jsme se letos vydali na Balkán. Nejprve jsme navštívili Srbsko, kde jsme mapovali válečné hroby padlých vojáků rakousko-uherské armády pocházejících z českých zemí. Jedním z cílů naší cesty byla návštěva hřbitova Novo Groblje v Bělehradě, kde probíhá rekonstrukce, na níž se podílí i Ministerstvo obrany ČR. Navštívili jsme mimo jiné Valjevo, Čačak, Užice či Osečinu, kde jsme prováděli rekognoskaci hrobů a navazovali kontakty s místními partnery. V dalších článcích přineseme zprávy z Černé Hory a Bosny a Hercegoviny.