KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

Oldřich Janko se narodil dne 26. listopadu 1910 v Josefově. Coby vyučený číšník již od roku 1937 pracoval ve Francii a po vypuknutí druhé světové války se přesně na své narozeniny v roce 1939 přihlásil u československého zahraničního vojska v Agde a zúčastnil se bojů o Francii. Po porážce Francie přeplul lodí Viceroy of India do Anglie, kde absolvoval výcvik pro plnění zvláštních úkolů a celou sérií kurzů včetně parakurzu či šifrovacího kurzu. Připojil se k paradesantnímu výsadku Sulphur, který tvořili ve dvojici s velitelem výsadku nadporučíkem Adolfem Horákem. Společně s desantem Chalk byli Janko s Horákem vysazeni dne 9. dubna 1944 blízko Všetat u Rakovníka. Bohužel byli zatčeni četníky a gestapo si na těžce nemocném Jankovi, jenž používal i krycí jméno Oldřich Jindra, vynutilo účast na radiové hře Wallenstein, kterou však Janko operátorovi Vojenské rádiové ústředny v Anglii úspěšně prozradil. Za tento odvážný čin jej nacisté popravili dne 1. března 1945 v terezínské Malé pevnosti.

Věnujme proto Oldřichu Jankovi tichou vzpomínku, zapalme svíčku či položme květiny u symbolického hrobu obětem fašismu v obci Rasošky v Královohradeckém kraji, u pomníku československým vojákům ve skotském Arisaigu nebo u pomníku obětem druhé světové války v Jaroměři.

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ, symbolický hrob CEVH.

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.