KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

Oldřich Janko se narodil dne 26. listopadu 1910 v Josefově. Coby vyučený číšník již od roku 1937 pracoval ve Francii a po vypuknutí druhé světové války se přesně na své narozeniny v roce 1939 přihlásil u československého zahraničního vojska v Agde a zúčastnil se bojů o Francii. Po porážce Francie přeplul lodí Viceroy of India do Anglie, kde absolvoval výcvik pro plnění zvláštních úkolů a celou sérií kurzů včetně parakurzu či šifrovacího kurzu. Připojil se k paradesantnímu výsadku Sulphur, který tvořili ve dvojici s velitelem výsadku nadporučíkem Adolfem Horákem. Společně s desantem Chalk byli Janko s Horákem vysazeni dne 9. dubna 1944 blízko Všetat u Rakovníka. Bohužel byli zatčeni četníky a gestapo si na těžce nemocném Jankovi, jenž používal i krycí jméno Oldřich Jindra, vynutilo účast na radiové hře Wallenstein, kterou však Janko operátorovi Vojenské rádiové ústředny v Anglii úspěšně prozradil. Za tento odvážný čin jej nacisté popravili dne 1. března 1945 v terezínské Malé pevnosti.

Věnujme proto Oldřichu Jankovi tichou vzpomínku, zapalme svíčku či položme květiny u symbolického hrobu obětem fašismu v obci Rasošky v Královohradeckém kraji, u pomníku československým vojákům ve skotském Arisaigu nebo u pomníku obětem druhé světové války v Jaroměři.

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO

KALENDÁRIUM OLDŘICH JANKO
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ, symbolický hrob CEVH.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.